Třetí ročník konference Digitálna knižnica [4] (15.-17. 3. 2009), který se konal již tradičně v horském středisku Jasná pod Chopkom, se postupem doby stal tradičním místem mezinárodního setkávání odborníků zabývajících se digitalizací pro knihovny a v knihovnách. I když počtem účastníků nepatří konference mezi ty největší (letos přijelo cca 70 zájemců ze Slovenska, Česka i dalších zemí EU a USA), má mezi knihovnickými akcemi své unikátní postavení. Organizátoři pečlivě vybírají přednášející i účastníky tak, aby docházelo k rovnovážnému pohledu na danou problematiku z hlediska různých profesí. Charakteristickým rysem konference je setkání zájemců o digitální knihovny z knihoven a dalších paměťových institucí a odborníků z oblasti IT.

Jako český knihovník se musím přiznat, že je velmi příjemné sledovat zájem „ajťáků“ o digitální knihovny. Mají o ně zájem jako o zdroj informací, vidí v nich šanci pro zajímavější a přínosnější internet.

Jeden ze vstupních momentů rozvoje digitálních knihoven byl veden snahou vyřešit ochranu vzácných dokumentů, pro které představuje fyzické zpřístupnění smrtelné nebezpečí. Tento problém již digitalizace zvládla a nyní se před námi otevírá prostor pro další využití digitalizovaných dokumentů a přidávání nových služeb, které je možné poskytovat nad kolekcemi v souladu s rozvojem fenoménu webu 2.0.

Vysokou laťku programu nastavil již první příspěvek Toma Cramera, ředitele Digitálního knihovního systému a služeb Stanfordské univerzity. Je příspěvek „Concocting a Modern Chimera: Lessons in Building a Digital Library From One of the World’s Great Research Universities [5]“ přehledně formou lekcí shrnul výzvy i rizika digitální knihovny v konfrontaci s tradičními službami moderní univerzitní knihovny. Prezentaci, která jeho vystoupení provázela, doporučuji všem vyučujícím, kteří hledají učební texty pro seznámení studentů s problematikou digitálních knihoven jako neoddělitelné části knihovnické práce.

Další prezentace byla z prostředí komerčního; Ivo Iossiger z firmy 4DigitalBooks ve své prezentaci „Running a Digitization Center [6]“ přehledně shrnul workflow digitalizační linky. Zajímavý byl důraz, který kladl na nutnost kontroly prací během digitalizace. Tato část technologické linky je sice naprosto jasná, bohužel však v některých projektech, a to nejen digitálních knihoven, podceňovaná a celkově nedostatečně dimenzovaná.

Ředitel Slovenské národní knihovny Dušan Katuščák seznámil účastníky s postupem prací na projektu Slovenské digitální knihovny v příspěvku „Situačná správa o slovenskej digitálnej knižnici [7]“. Pro české posluchače jsou informace o tomto projektu vždy zprávou o tom, co by se mohlo řešit také u nás, pokud by i naše Národní knihovna měla podobné podmínky jako slovenští kolegové. Příspěvek však byl přínosný i z obecnějšího metodologického hlediska. Knihovnické typologie bývají někdy vnímány jako zbytečně zatěžující „telefonní seznamy“, kterými jsou mučeni studenti knihovnických škol na zkouškách, ale právě příspěvek D. Katuščáka mě ubezpečil o tom, že zbytečné to rozhodně není. Pro organizaci tak náročného projektu je metodika ukotvení zpracovávaných dokumentů formou typologie tím nejvhodnějším řešením.

Další příspěvek byl opět z komerčního prostředí. Art Pasquinelli ze Sun Microsystems s příspěvkem „Digital Library Issues and Trends [8]“ představil svou firmu jako partnera pro budování digitálních knihoven.

Z Oxfordské univerzity přijel IT odborník Ben O’Steen s přednáškou „Building a flexible digital archive at Oxford [9]“, kterou napsal spolu s Neilem Jefferiesem. Zdůraznil nutnost budování digitálních knihoven nezávisle na konkrétní hardwarové i softwarové platformě jako jediné cesty splnění požadavku dlouhodobé životnosti. Další informace k dané problematice lze nalézt na blogu [10], na který Ben O’Steen posluchače pozval a který má v záhlaví krédo „Méně mluvit, více programovat“.

První přednášející z ČR byla Bohdana Stoklasová z Národní knihovny ČR, která v příspěvku „Národní digitální knihovna [11]“ shrnula základní teze projektu, který připravuje NK společně s Moravskou zemskou knihovnou. Tento projekt je nyní uváděn na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR v III. Seznamu záměrů strategických projektů pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci Mart Administration. Je tedy reálná šance, že projekt podporu získá, otázkou je ovšem kdy a za jakých podmínek. Národní knihovna ČR se však rozhodně na řešení projektu intenzivně připravuje.

Příspěvky Steve Knighta z Národní knihovny Nového Zélandu „National Securing the Future: Digital preservation at the National Library of New Zealand [12]“ a Yaniva Leviho z firmy ExLibris „Digital Preservation System : challenges and practival experience [13]“ se zabývaly problémem trvalé udržitelnosti digitálních repozitářů. První příspěvek seznamoval posluchače s průběhem projektu Digitálního archivu kulturního dědictví Nového Zélandu, na němž spolupracovali spolu s firmou Ex Libris a firmou SUN. Steve Knight ve své prezentaci zdůraznil, že je nutné v digitalizačních projektech dbát na rovnoměrné plnění požadavků na ochranu, dostatečný popis, vyhledávací nástroje a uživatelské rozhraní. Pokud nejsou rovnoměrně plněny některé z těchto požadavků, pak nelze nikdy považovat digitální knihovnu za úspěšný projekt a úsilí na její vybudování bylo vynaloženo nadarmo.

Zástupce firmy ExLibris Yaniv Levi představil nový produkt Rosetta, který byl vytvořen ve spolupráci s Národní knihovnou Nového Zélandu. Jde o nový nástroj pro ukládání, ochranu, zpřístupnění a trvalé uchování dokumentů v digitálním repozitáři. Stejně jako v případě jiných produktů této firmy není název nijak náhodný, ale odkazuje na Rosettskou desku, dokument, který nesl staletími kódy, jež umožnily francouzskému badateli Champollionovi odhalit tajemství egyptského písma.

V posledním bloku prvního dne konference zazněl příspěvek Dominika Faraceho z organizace Grey literature network service v Amsterdamu „Can you think of a Digital Library without Grey Literature? [14]“ Dokumenty šedé literatury jsou již tradičně obsahem digitálních knihoven v oblasti výzkumu a vývoje. Nejedná se zde o digitalizaci tištěných textů, ale o správu, zpřístupnění a uchovávání elektronicky vzniklých dokumentů. Problémy s dlouhodobou archivací jsou podobné jako v případě dokumentů, které mají tištěné předlohy, ale neexistence tištěných originálů upozorňuje na nutnost správného zabezpečení ještě výrazněji. V druhé části příspěvku představil Dominic Farace systém OpenSIGLE, který existuje při francouzském INISTu a zpřístupňuje bibliografické záznamy dokumentů šedé literatury vydávané v Evropě do roku 2005. Aktivita vznikla nově po zániku organizace SIGLE a připravuje se na přijímání nových záznamů a obnovení spolupráce na budování centralizované databáze.

Na tento příspěvek navázala Petra Pejšová ze Státní technické knihovny v Praze s vystoupením na téma „Projekt Digitální knihovna pro šedou literaturu po prvním roce řešení [15]“. Projekt je v českých kruzích známější pod zkratkou NUŠL – Národní úložiště šedé literatury a veškeré informace o jeho řešení jsou přístupné na internetové adrese http://nusl.stk.cz [16].

První den byl zakončen příspěvkem Piotra Golkiewicze z firmy Elsevier „Value of Elsevier digital libraries for scientific community“. Je škoda, že prezentace k této přednášce není dostupná na internetových stránkách konference, neboť vzbudila u posluchačů živý zájem. Piotr Golkiewicz hovořil o možnostech dolování dat o životě ve světě vědy z bibliografických a plnotextových informací a také o významu investic do podpory vědy, včetně nákupu informačních zdrojů. Tyto skutečnosti jsou knihovníkům dobře známy, zájem však vzbudila i forma grafické prezentace zjištěných skutečností.

Druhý den konference více věnovaný firemním prezentacím zahajoval Martin Vozar z firmy Avnet/Cisco přednáškou „Dizajn dátového centra [17]“. Následovala přednáška Ľubo Labanca z IBM Slovensko „IBM na špičke riešení pre záchranu kultúrneho dedičstva“ a třetí přednáškou v této sekci byl Keith Rajecky ze Sun Microsystems s přednáškou „Open Archive and Repository Architectures [18]“. Po přestávce vystoupil Marián Kuna z firmy ORACLE s přednáškou „Digitálna knižnica nie je len úložisko dát [19]“. Prezentoval problémy digitálních knihoven na případové studii Dalasského muzea umění a představil firmu ORACLE jako možného partnera komplexního řešení digitální knihovny ve všech aspektech, o kterých hovořil např. i Steve Knight.

Poslední přednáška „Architektúra Slovenskej digitálnej knižnice [20]“ Miroslava Čapkoviča ze Slovenské národné knižnice vrátila posluchače zpět ke konkrétním problémům budování Slovenské digitální knihovny. Miroslav Čapkovič velmi přehledně shrnul technické části projektu včetně problémů, na které řešitelský tým narazil, a variant jejich řešení. Technické aspekty byly rozčleněny do okruhů týkajících se digitálního repositáře, technologické linky a oblasti zpřístupnění a prezentace dat digitální knihovny. Lze říci, že tato prezentace byla tou nejlepší pozvánkou na další ročník, kdy již budou jistě některé problémy vyřešeny a bude možné se na této velké případové studii poučit pro podobné projekty, které, doufejme, budeme řešit i v České republice.

Radostný závěr konference patřil tombole. Pak již zbývalo jen se rozloučit, vyměnit poslední vizitky a ze zasněžených Nízkých Tater vyrazit do jarních nížin, kde účastníci konference, posíleni novými vědomostmi a kontakty, mohou lépe a radostněji budovat digitální knihovny.

Nezbývá než poděkovat pořadatelům konference, kterými je Slovenská národná knižnica a Slovenská chemická knižnica, za přípravu této akce a těšit se na další ročník na jaře 2010.