Již 9. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2008 [6] se uskutečnil ve dnech 3. a 4. prosince 2008, a to tradičně v prostorách Národního archivu v Praze na Chodovci. Na jejím pořádání se podílely Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, Národní archiv a Národní knihovna ČR.

Konference je věnována problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví. A jak bylo zmíněno na počátku konference, právě mezirezortní spolupráce, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví je a bude stále více v činnosti paměťových institucí aktuální.

Účastníky, jimiž byli zástupci nejen knihoven, muzeí a archivů, uvítali PhDr. Eva Drašnarová, CSc., ředitelka Národního archivu, a PhDr. Vít Richter, který odborné příspěvky moderoval.

V průběhu celé konference probleskovala v příspěvcích přednášejících existence evropského portálu zpřístupňujícího kulturní dědictví, portálu Europeana, jehož prosincové spuštění je pro paměťové instituce, přinejmenším v evropském prostředí, zásadní.

První den konference

V průběhu prvního dne konference zazněly příspěvky týkající se národních digitalizačních strategií, digitálních archivů, ochrany digitálního obsahu a bylo prezentováno několik jednotlivých digitalizačních projektů.

V úvodním příspěvku PhDr. Bohdana Stoklasová představila současný stav a perspektivy strategického projektu Národní digitální knihovna, jehož projektový záměr byl schválen v květnu roku 2008. Základem celého projektu je nasazení masové digitalizace, která umožní zrychlení digitalizace kulturního dědictví u nás na podstatné minimum tak, aby byla zajištěna trvalá ochrana všech vzácných dokumentů uchovávaných v paměťových institucích na našem území. Byly také představeny nemalé finanční nároky celého projektu, které si tato obsáhlá digitalizace vyžádá. Na PhDr. Stoklasovou navázal Ing. Petr Žabička, který představil technické aspekty celé koncepce, průběh digitalizace a práce s digitálním obsahem, možnosti zpřístupnění obsahu a podporu technických standardů v tomto projektu.

Miloslav Kunt a Tomáš Dvořák seznámili posluchače s projektem Národního archivu zabývajícím se výzkumem možností a forem zpřístupnění digitalizovaných archivních fondů veřejnosti a začleněním českých archivů do světového prostředí. Představeny byly úspěšné aktivity týkající se zpřístupnění tohoto obsahu v zahraničí a cíle projektu, který byl vytvořen na základě nutnosti překladu, posouzení a zavedení mezinárodních popisných a technických standardů pro archivní dokumenty v českém prostředí za účelem kompatibility českých archivů se světem.

Velmi přínosným byl příspěvek Zdeňka Matušíka zabývající se autorskoprávními otázkami spojenými se zpřístupňováním dat v rámci digitálních knihoven provozovaných a využívaných nekomerčními subjekty. Soustředil se na zachycení pojmů této oblasti v současné legislativě a tzv. Zelené knize věnované autorskému právu ve znalostní ekonomice prezentované Komisí EU.

Jako slovenský protějšek příspěvku Bohdany Stoklasové působila prezentace Romany Křížové z firmy Cross Czech s.r.o., která představila koncepci podpory rozvoje paměťových institucí a obnovy jejich infrastruktury na Slovensku. Slovenské digitalizační snahy jsou podle R. Křížové v souladu se standardy a požadavky projektu Europeana, na což také plyne ze strukturálních fondů Slovenské republiky nemalá finanční podpora. Představen byl operační program informatizace společnosti (OPIS), v jehož rámci jsou zavedena i opatření zahrnující zlepšení získávání, zpracování a ochrany fondů paměťových institucí, jejich digitalizaci a zpřístupnění. Byla představena studie proveditelnosti projektu OPIS a pilotní projekt, který získal v tomto roce ocenění v rámci snah projektu Europeana.

Otázce sběru a uchovávání digitálního obsahu umístěného v prostředí internetu byl věnován příspěvek Tomáše Síbka a Lukáše Grubera pracujících na WebArchivu. Představili činnost WebArchivu, hlediska sběru a zdůraznili naléhavou nutnost legislativního podchycení odevzdávání „povinné kopie“ digitálních zdrojů zpřístupňovaných na internetu, jíž by měl vyhovět návrh zákona o povinných síťových publikacích, který by měl být již ve fázi přípravy v legislativním odboru MK ČR.

Jaroslava Kašparová z firmy AiP Beroun představila projekt ENRICH (European Networking Resources and Information Concerning Cultural Heritage). Jedním z jeho hlavních partnerů je Národní knihovna ČR. Přednášející zdůraznila především nutnost koordinace v oblasti katalogizace starých tisků, která by umožnila kompatibilitu a interoperabilitu v rámci celosvětového digitálního prostředí. Zmínila vzájemnou interoperabilitu a kompatibilitu formátů MARC a TEI a MARC21 a TEI P5, snahu najít společnou cestu těchto formátů, zdůraznila přitom jejich specifické výhody a nevýhody.

Netradiční, avšak osvěžující co do obsahové náplně byl příspěvek Markéty Šantrůčkové z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, týkající se přípravy databáze historických zahrad, parků a krajiny. Tvůrci této databáze si kladou za cíl shromáždit a zpřístupnit co nejobsáhlejší informace o historických zahradách a parcích, což by mělo napomoci nejen informovanosti veřejnosti široké i odborné, ale také při tvorbě koncepcí a postupů směřujících k ochraně přírodního a kulturního dědictví. M. Šantrůčková popsala uživatelské rozhraní aplikace VadeMeCum, údaje, které jsou o přírodních celcích zjišťovány, a uvedla, že přestože naplňování databáze je časově i odborně náročnou náležitostí, budou data v databázi udržována a aktualizována, doplňována a zpřesňována tak, aby sloužila svému účelu.

V dalším příspěvku představil Tomáš Hanousek projekt Ad fontes. Tento projekt Archivu hlavního města Prahy si klade za cíl zdigitalizovat a zpřístupnit veliké množství vzácných a ohrožených archiválií uchovávaných v Archivu hlavního města Prahy tak, aby sloužily k všestrannému využití uživatelům nejen v českém, ale i v evropském prostředí. Představil kritéria výběru archiválií, technické vybavení digitalizačního střediska a proces digitalizace probíhající v rámci projektu, tvorbu metadat a archivaci datových souborů.

Velkou pozornost publika vzbudil příspěvek Jana Buriánka, který představil projekt trojrozměrného reprezentačního Langweilova modelu Prahy, který provedla firma Visual Collection a.s., a možnosti jeho využití a význam pro ochranu této jedinečné památky.

Druhý den konference

Druhý den konference zahájil Aleš Brožek a již počtvrté svůj příspěvek zaměřil na prezentaci společných projektů paměťových institucí na internetu. Postupně představil jednotlivé vybrané projekty, které seskupil podle stupně spolupráce mezi knihovnou, muzeem a archivem. Prvním projektem, který si vybral, bylo Family Search Center [7] pracující při Knihovně pro historii rodin v Salt Lake City. Databáze Ancestral obsahuje více než 36 milionů jmen a databáze International Genealogical Index zpřístupňuje informace o 600 milionech jmen. Najdou se zde odkazy a vazby i na osoby pocházející z území dnešní České republiky. Dalším zmiňovaným projektem byl Beethovenův dům v Bonnu [8], který je tvořen muzeem, knihovnou a archivem. Nabízí digitalizované rukopisy, dopisy, ale i sochy, pomníky i obrazy s motivy spojenými s osobou a životem Ludwiga van Beethovena. Mezi projekty, které jsou koordinovány nebo podporovány orgány, jejichž členy jsou současně knihovny, archivy a muzea, zmínil přednášející například Museums, Libraries and Archives Council [9] (MLA) (Anglie) a jejích devět odboček (např. MLA North East [10], MLA South East [11], MLA London [12] či MLA South West [13]), CyMAL [14] (Wales), Heritage Malta [15] (Malta), ABM-Utvikling [16] (Norsko), ABM-centrum [17] (Švédsko), IBC [18] (Itálie), Erf Goed [19] (Nizozemí), Faro [20] (Belgie). Třetí skupinou byly projekty, při jejichž řešením dochází k domluvě knihovny s archivem, muzeem či oběma institucemi. Příkladem je databáze Leodis [21], která je budována leedskou knihovnou a původně i muzeem a obsahuje 52 786 starých a nových obrázků Leedsu z let 1800 až 2008. Zmíněny byly také projekty Digital Heritage in Austria [22] a BAM [23]. První spravuje databázi digitalizačních projektů. V současné době eviduje údaje o pěti regionálních, 30 národních a 19 mezinárodních projektech, do nichž je zapojeno 25 muzeí, 15 knihoven, 30 archivů a 11 dalších institucí. Projekt BAM byl zahájen v květnu 2001. Jde o portál pro knihovny, archivy a muzea, který  na národní úrovni zabezpečuje přístup k informacím o kulturním dědictví. Kromě toho portál nabízí i odkazy na různé webové stránky - lokální online katalogy knihoven nebo jiné souborné systémy. V roce 2008 byl spuštěn provoz webového portálu Europeana [24], který je součástí Evropské digitální knihovny [25] a umožňuje přístup k více než dvou milionům dokumentů digitalizovaných zdrojů z evropských archivů, muzeí, knihoven a audiovizuálních sbírek. Jeho cílem je zpřístupnit evropské kulturní i vědecké dědictví napříč rezorty a udržovat iniciativy vedoucí k soustředění existujícího digitálního obsahu a v neposlední řadě také podporovat digitalizační snahy v Evropě. Tvorba portálu je podporována Evropskou komisí. Najít zde je možné například Van Goghovy sešlapané boty, Dantovu Božskou komedii, skladby a rukopisy hudebních géniů, ale i rozhlasové nahrávky z první světové války nebo více než 500 obrazů Pabla Picassa, portugalské mapy z dobývání světa či kolekce 500 dialektů a jazyků, které byly zaznamenány napříč Británií. Přednášející neopomenul ani příklady spolupráce českých knihoven s muzei a archivy. Na prvním místě by uveden Souborný katalog ČR [26] (k dispozici je také přímý přístup do katalogu [27]), který je v elektronické podobě budován od r. 1995 a dnes obsahuje kolem 3,5 mil. záznamů zahraničních monografií, speciálních dokumentů a seriálů (časopisy, sborníky, zprávy z konferencí aj.). Na jeho tvorbě se podílí 223 subjektů, z toho 14 muzeí a dva archivy. Dalších 35 institucí práci v Souborném katalogu testuje. Druhým zmiňovaným projektem byla databáze Archivní fondy a sbírky v České republice [28] (přímý přístup do databáze [29]), která obsahuje záznamy o 154 789 archivních fondech a sbírkách, což představuje informace o 769 339 běžných metrech archiválií a 114 889 archivních pomůckách. Na jejich tvorbě se muzea a galerie podílí 123 a knihovny pěti sbírkami. Knihovnické veřejnosti a pravidelným návštěvníkům této konference jistě není třeba podrobně představovat virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů – Manuscriptorium [30]. Tento zdroj shromažďuje a prostřednictvím internetu zpřístupňuje informace o historických knižních fondech, které provazuje s digitální knihovnou digitalizovaných dokumentů.

Walter Schorge představil archivní informační systém Archa, který byl nově vyvinut v Národním technickém muzeu. Jeho vývoj trval 15 měsíců a podílela se na něm skupina interních konzultantů (archiváři, pracovníci digitalizace), jeden zaměstnanec systém programoval. Odhaduje se, že na jeho vývoji bylo odpracováno 1500 hodin a náklady (personální i režijní) se pohybovaly okolo 250 tisíc Kč. Systém umožňuje evidenci archiválií a dalších materiálů archivní povahy, evidenci digitalizovaných archiválií včetně vazby na evidenci originálů a umožňuje další práce s digitálními kopiemi (rozlišení „thumbnail“, „screen“, technologie Zoomify). Poskytuje také široké možnosti vyhledávání (fulltext, možnost doplnit o jakékoli SQL dotazy). Jazykové rozhraní je definováno v samostatných souborech, což je výhodné pro možný budoucí překlad do jiných jazyků. Výhodou jistě také je, že jednotlivé moduly systému je možné provozovat samostatně.

Jan Pokorný a Martin Ledínský představili Nessos – systém pro budování elektronických archivů a malých digitálních sbírek, jehož prostřednictvím lze rychle a efektivně budovat e-archivy a digitální sbírky. Systém je provozován jako moderní webová aplikace postavená na robustním aplikačním serveru a objektové databázi. Výhodou je jistě i jednoduché editační rozhraní.

René Klimeš posluchače seznámil s projektem Sbírky Regionálního muzea v Litomyšli online [31]. Projekt byl připravován od roku 2004 a internetová aplikace byla spuštěna 13. 3. 2008. V současné době je takto zpřístupněno 21 290 sbírkových předmětů z celkového počtu cca 70 000, jež má muzeum ve své správě. Do budoucna se počítá s ročním přírůstkem kolem pěti tisíc záznamů. Předpokládá se, že většina sbírkových předmětů by měla být takto zpřístupněna do pěti let. Výjimku budou tvořit jen mnohatisícové kolekce numizmatiky, fotografií a pohlednic. Budovaná databáze obsahuje kromě základních textových informací o sbírkových předmětech také jejich vyobrazení (kromě knihovny a části archeologických sbírek). Zpřístupněná databáze tak může řadě badatelů sloužit podobně jako dříve tištěné katalogy sbírek. Její velkou předností oproti katalogu je pak její komplexnost a aktuálnost s možností snadného vyhledávání.

Příspěvek Petra Přidala a Petra Žabičky byl věnován projektu Staré mapy online. Jeho webová prezentace (blog) je k dispozici na adrese OldMapsOnline.org [32]. Projekt je zaměřen na publikování map online, a to s využitím volně dostupných (popř. vytvořením nových) nástrojů (konkrétně nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem), které jsou použitelné pro historické dokumenty.

Jan Hubička přiblížil digitalizaci historických negativů na příkladu fotografického archivu ateliéru Šechtl a Voseček. Zaměřil se na praktické zkušenosti, které získal při jeho digitalizaci a technické informace prokládal názornými příklady. Skutečnost, že se nejedná o malý archiv, dokazují následující čísla. Do současnosti zůstalo zachováno přibližně 9 000 skleněných negativů, 8600 kinofilmů, pozitivy, moderní filmy, barevné materiály atd. S digitalizací se začalo v roce 2004 a výsledky digitalizačních prací jsou postupně zveřejňovány prostřednictvím internetu v náhledovém rozlišení na stránkách ateliéru [33].

Viera Majchrovičová přednesla příspěvek na téma Muzejní tezaurus – řízený výkladový slovník pojmů, používaný při zpracování muzejních sbírkových předmětů, jehož garantem je Slovenské národní muzeum.

Počátek odpoledního bloku byl věnován zejména dlouhodobé ochraně digitálních dokumentů. V úvodní přednášce popsal Jan Hutař z Národní knihovny ČR projekt Platter, který umožňuje plánování důvěryhodného institucionálního repozitáře. Jedná se o jednu z aktivit projektu Digital Preservation Europe (DPE). Jak již bylo řečeno, Platter je nástrojem pro plánování repozitáře, který umožňuje identifikaci jednotlivých cílů vedoucích k vytvoření důvěryhodného úložiště digitálních dokumentů. Nástroj jako takový není určen ani k auditu, ani k certifikaci úložiště. Platter je založen na deseti základních principech důvěryhodného repozitáře, z nichž vychází deset plánů strategických cílů repozitáře.

V prezentaci zaznělo tvrzení, že Platter je DRAMBORA naruby, na což navázala další přednáška, která byla mimo jiné věnována i praktickým zkušenostem s využitím nástroje DRAMBORA. Prezentace nesla název Plán dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů v praxi a jejími autorkami byly Andrea Fojtů a Eliška Pavlásková z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. Kromě nástroje DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assessment), který umožňuje interní audit repozitáře na základě metod řízení rizik, byl představen i nástroj PLATO určený k tvorbě plánu ochrany digitálních dokumentů. Oba nástroje byly popsány jak po teoretické stránce, tak byly vyvozeny i praktické důsledky z jejich aplikace v prostředí živého repozitáře. Oba nástroje byly využity v rámci Digitálního univerzitního repozitáře Univerzity Karlovy, který je provozován v systému pro správu digitálních objektů DigiTool.

Praktických aspektů digitalizace se dotkla i následující prezentace Národní filmový archiv v digitálním věku autorů Pavly Janáskové a Tomáše Lachmana z Národního filmového archivu. Komplexní formou byl popsán současný stav využití digitálních technologií v archivu, a to včetně jeho propojení s digitální knihovnou projektu Kramerius. Zmíněna byla i probíhající digitalizace fotografií vztahujících se k české filmové tvorbě a plakátů. Stručně byly představeny i další aktivity archivu, například Databáze českých filmů a Filmová ročenka. Prostor byl věnován i zapojení archivu do mezinárodních projektů. V závěru přednášky byla také představena nová webová prezentace archivu.

Konference byla zakončena příspěvkem představujícím zajímavé pojetí odborného archivářského vzdělávání, které je využito v rámci studijních oborů zaměřených na muzejnictví a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity v Hradec Králové. Tyto obory úzce spolupracují se Státním oblastním archivem Zámrsk. Realizovány jsou dlouhodobé odborné stáže, spolupráce na zajištění výuky, a to i v rámci programů celoživotního vzdělávání, a probíhá i spolupráce na grantových projektech. Prezentaci přednesl děkan fakulty Petr Grulich ve spolupráci s Radkem Pokorným ze Státního okresního archivu. Spolupráce na obou stranách řeší problém omezených finančních a personálních zdrojů jak pro systematickou digitalizaci, tak pro výuku. V rámci přednášky bylo také představeno Centrum praktické výuky pro digitální technologie v archivnictví, které je unikátním pracovištěm sloužícím jak archivu, tak vzdělávání.

Poznámka redakce: Zpráva byla vytvořena na základě přednášek a prezentací, které jsou dostupné na adrese http://skip.nkp.cz/akcArch08.htm [6].