Kudy chodí, tudy si ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, PhDr. Richard Papík, Ph.D., stěžuje, že z ročního přídělu peněz od fakulty si ústav nemůže koupit ani tužky, o ořezávátcích nemluvě. Investigativní tým redakce časopisu Ikaros však zjistil úplně něco jiného. Vrabci na střechách si už dlouho cvrlikají o tom, že grantové projekty, které ÚISK řeší [4], jsou zdrojem pro běžné financování ústavu a že odborné výstupy z těchto projektů jsou pouze zdařilými kamuflážemi, které mají uspokojit poskytovale grantu.

Zde není třeba zvedat obočí: podobně to chodí i v dalších českých institucích. Vlastní analýzou 70 náhodně vybraných grantových projektů realizovaných v roce 2008 českými knihovnami a dalšími informačními institucemi jsme zjistili, že v 56 případech bylo více než 25 % z rozpočtu fakticky věnováno na financování večírků s dodavateli (tři z nich proběhly v pánském klubu), akcí pro děti řešitelů (nejčastěji prázdninové pobyty - 10 z nich v zahraničí - ale i např. nákupy PC, domácích mazlíčků, značkového oblečení apod.), výletů pro známé a přátele (např. dvakrát parníkem po Vltavě, z toho jednou s obsluhou nahoře (akce pro knihovníky) a jednou dole (akce pro knihovnice) bez, pětkrát hromadný cyklistický výlet na Šumavu s doprovodným vozidlem apod.) nebo dokonce knihovnických orgií (dvakrát pronájem swingers klubu).

Viděno touto optikou, je zcela normální, že si ředitel ÚISK z grantových peněz pořídil osobní automobil, který dokonce neváhal označit modifikovaným logem ústavu, jak je vidět na fotografii.

[5]

Modifikované logo ústavu

Stylizované „I“ v podobě dívčí postavy zachycující míč v letu má symbolizovat úspěšné získávání grantových prostředků. Ostatně není tajemstvím, že mezi žadateli o grant je právě „meruna“ synonymem pro jeden milion korun, „dribling“ pro úspěšné překonání všech nástrah grantového formuláře a „malá domů“ pro nějaký ten úplateček odpovědnému úředníkovi.

Automobil ředitele ÚISK jsme vyfotografovali na parkovišti nákupní zóny v Praze-Zličíně. Dr. Papík právě pořizoval proviant pro vánoční večírek ÚISKu v místním Tesku, odkud zamířil do značkového obchodu IKEA, kde vybíral nové vybavení pro dceřin pokojík. V obchodu s elektrozbožím DATART si také rezervoval nejnovější model plazmového televizoru [6] za 73 750,- Kč, přičemž rovnou na místě složil v hotovosti zálohu ve výši poloviny ceny výrobku. Jak si všimli naši reportéři, žádná z bankovek nebyla menší než dvoutisícikoruna. Na náš dotaz, jaký je původ těchto peněz, dr. Papík s odzbrojující upřímností odpověděl: „Na lidských zdrojích se nesmí šetřit. Proto jsem grand.“