Regionální knihovna v Karviné [4] je známa svou mimořádnou péčí o uživatele, pro které se snaží zavádět řadu inovativních služeb. Zvláštní pozornost věnuje zejména nezaměstnaným.

Už přes 30 let funguje při knihovně filmový klub [5] - naposled se nejen pro nezaměstnané asociální povaleče promítal film Perly a svině [6]. Coby nezaměstnaní také můžete v knihovně denně půl hodiny zdarma brouzdat internetem [7], nesmíte však jednou za čtvrt roku zapomenout přinést potvrzení o svém stavu od Úřadu práce v Karviné (nezaměstnaní např. z Českého Těšína tak mají zjevně smůlu). Zdarma také knihovna nabízí zřízení e-mailové schránky o velikosti 25 MB [8] – ovšem pozor, pouze pro registrované uživatele, pro všechny ostatní (včetně nezaměstnaných) stojí zřízení a vedení schránky 75 Kč za měsíc. Také každé zvýšení kapacity schránky o dalších 25 MB stojí 25 Kč měsíčně – tentokrát už hlava nehlava, resp. zaměstnanec nezaměstnanec.

Se servisem pro nezaměstnané, a to zejména pro bezdomovce, zřejmě bude souviset i plánovaná služba „přepisování krátkých textů do Wordu“, o jejíž přípravě se pracovníci knihovny zmínili v elektronické konferenci Knihovna [9]. I když existují výjimky [10], nezaměstnaní a bezdomovci jsou sociální skupinou s velmi nízkou informační gramotností a taková služba jim jistě přijde vhod. Zvláště v zimě, kdy jsou prsty zkřehlé a obtížně jezdí po klávesnici počítače.

Zcela unikátní je pak projekt, který výhradně pro bezdomovce Regionální knihovna v Karviné realizuje za podpory Evropské unie a který má vyřešit dlouhodobý problém nejen knihoven. Pokud totiž chce knihovna poskytovat služby bezdomovcům, často se potýká s problémem, kam doručit nejen upomínky, ale i informace o novinkách či novoroční přání. S těmito potížemi se ostatně setkávají i další úřady. Pilotní projekt Regionální knihovny v Karviné tak prověřuje možnost dopravování zpráv pomocí holuba domácího. Holubí pošta [11] je dějinami prověřený způsob přenosu informací, který je velmi rychlý a nenákladný. V souvislosti s bezdomovci se kladou naděje zejména do nově vyšlechtěného holubího plemena, které má několikanásobně citlivější čich než běžné druhy holubů a zároveň sníženou prostorovou fixaci.

V Regionální knihovně v Karviné se v současnosti ověřuje praktický mechanismus fungování holubí pošty. Testovaný model vypadá takto:

• knihovna při registraci čtenáři, který je bezdomovcem, poskytne zdarma dva až tři holuby a zaváděcí kilogramový balíček zrní;
• po měsíci má takový čtenář nárok na první výpůjčku – předpokládá se, že měsíc je dostatečná doba, aby si holub v novém místě zvykl a dokázal se do něj později vrátit;
• při první výpůjčce čtenář-bezdomovec zanechá v knihovně všechny své holuby;
• pokud uplyne výpůjční doba, aniž by čtenář-bezdomovec výpůjčku vrátil, knihovna vyšle prvního holuba (ten vzhledem ke svým charakteristikám – zvýšené citlivosti na pachy a snížené fixaci na prostor – nedbalého čtenáře snadno najde);
• po dvojnásobku výpůjční lhůty je vypuštěn další holub; tato procedura se může opakovat tak dlouho, dokud má knihovna disponibilní holuby, nebo dokud čtenář nevrátí požadovanou výpůjčku;
• při realizaci nové výpůjčky opět čtenář nechá všechny své holuby v knihovně a celý cyklus se opakuje.

Při testování tohoto modelu však karvinští kolegové odhalili několik závažných problémů, ke kterým mj. patří:

• pro péči o holuby musela být zřízena nová pozice knihovníka-holubáře, což přináší zvýšené náklady;
• pro holuby je v knihovně třeba zřídit holubník – v řadě knihoven to lze provést pouze malou úpravou půdních prostor, v některých knihovnách už holubník je;
• v řadě případů se holubi od bezdomovců nevraceli a knihovníci v okolních restauracích zaznamenali zvýšenou nabídku nadívaných holoubátek, plněných holubích prsíček a dalších specialit.

To vše vedlo karvinské knihovníky k tomu, aby v rámci projektu vyvinuli několik podmodelů. Jeden z nich např. spočívá i v nasazení včel. Zdá se tedy, že alespoň v knihovnické oblasti by obrat „ulétly mi včely“ nemusel propříště znamenat nic negativního. O výsledky karvinského projektu se v každém případě zajímají především knihovny ve větších městských aglomeracích, např. Městská knihovna v Praze nebo Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Zájem projevil už i Interpol, který chce holubí poštu používat pro doručování ultimát únoscům, gangsterům a dalším zločincům.