[4]

Mgr. Marie Šírová (1946-2008)

6. října 2008 ve věku 62 let zemřela po těžké a dlouhé nemoci Mgr. Marie Šírová, rozená Hauserová, matka pěti dětí, archeoložka, knihovnice, dřívější dlouholetá ředitelka knihovny Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ETF UK) a od roku 2004 ředitelka Knihovny Národního muzea.

Marie Šírová se narodila 19. června 1946 v Praze. Vystudovala archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na odborných pozicích pracovala mj. v dnešním Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a v Národním muzeu. Velmi záhy odešla na mateřskou dovolenou, která se pro pět postupně přicházejících potomků protáhla až do krátce porevolučních časů po roce 1989.

Tehdy M. Šírová začala pracovat na ETF UK jako – uklízečka. Brzy však vedení fakulty zjistilo, že je vzhledem ke svému vzdělání a zkušenostem (koneckonců i s řízením rozsáhlé rodiny) tou pravou osobou, která může vést knihovnu ETF UK po odešlém knihovníku-teologu Václavu Venturovi. Nakolik to byla volba prozíravá, ukázala už blízká budoucnost. M. Šírová za podpory vedení fakulty a v součinnosti se svými spolupracovníky vybudovala z knihovny „popelky“ – cenné svými fondy a pozoruhodné svou historií [5], ale naprosto nedostatečné z hlediska prostor, přístupnosti, služeb, elektronických informačních zdrojů a dalších charakteristik – moderní odbornou knihovnu, která je právem chloubou fakulty.

M. Šírová jako jedna z prvních pochopila příležitosti spojené s grantovými pobídkami a bohatě jich využívala. S mnoha projekty [6] (na tvorbu teologického tezauru [7], nákup odborných databází, technické vybavení knihovny a řadu dalších) uspěla, s některými (byla jich však menšina) zdaru nedosáhla.

Hned zkraje svého působení v knihovně ETF UK, v roce 1993, zahájila Marie Šírová automatizaci knihovního katalogu, tehdy pomocí systému Tinlib. V roce 1995 úspěšně řídila přesun knihovny z původních prostor v Husově domě v Jungmannově ulici v Praze (kde sídlila i fakulta a kde dnes v bývalých prostorách knihovny funguje divadlo Kalich) do rekonstruované budovy fakulty v Černé ulici. V souvislosti s přesunem došlo i k otevření většiny fondu uživatelům a knihovna ETF UK se tak stala jednou z prvních akademických knihoven u nás, které svůj fond z větší části zpřístupnily ve volném výběru.

Knihovna, byť s cennými fondy, je pouze jednoruká, pokud nemá přístup k elektronickým informačním zdrojům. Toho si byla M. Šírová vědoma a cíleně rozšiřovala dostupnost k těm nejdůležitějším informačním zdrojům – zpočátku zejména k bibliografické databázi ATLA Religion Database a k plnotextové databázi Patrologia Latina Database, postupně k mnoha dalším. Související propagace, kurzy a školení spojené s využíváním informačních zdrojů byly samozřejmostí.

M. Šírová nejen všestranně budovala a rozvíjela knihovnu ETF UK, ale patřila i k hlavním iniciátorkám oborové spolupráce knihoven. Mj. z jejího popudu vzniklo Sdružení českých teologických knihoven. Zástupci knihoven akademických, církevních i veřejnosprávních se pravidelně scházejí [8] dodnes. Pod vedením nebo za významného přispění M. Šírové vznikly i projekty přesahující základní funkci knihovny ETF UK, ke kterým např. patří adresář teologických knihoven [9], Seznam časopisů českých teologických knihoven [10], série seminářů Informační zdroje pro humanitní a společenské vědy [11] nebo soubor národních autorit pro církevní a náboženské korporace v České republice [12].

Vypočíst byť jen ty hlavní odborné aktivity a výsledky práce Marie Šírové v knihovně ETF UK i v širším knihovnickém rámci je v tomto krátkém textu nemožné. Skutečností zůstává, že Marie Šírová měla jasnou vizi a že knihovna ETF UK se pod jejím vedením rozvinula do moderní informační instituce s bohatým fondem, četnými elektronickými informačními zdroji, řadou služeb a přidaných funkcí. O tom se nejlépe lze přesvědčit na stránkách knihovny [13] nebo přímo její návštěvou.

Od roku 2004 knihovnu ETF UK spravují následovníci Marie Šírové. Tehdy totiž M. Šírová přijala svou poslední odbornou výzvu a stala se ředitelkou Knihovny Národního muzea. Smělé plány na modernizaci této jedné z nejvýznamnějších českých knihoven už M. Šírová bohužel uskutečnit nestačila.

[14]

M. Šírová vede exkurzi v Knihovně Národního muzea (2005)

Marie Šírová byla nejen schopnou, pragmatickou odbornicí, ale i výjimečnou osobností. Kdo poznal M. Šírovou osobně pouze letmo, neodnesl si výrazný dojem. Menší drobná dáma, původně s drdůlkem vlasů, který se později změnil ve volnější účes; na první pohled možná až typická fyziognomie neprůbojné knihovnice libující si v zaprášených foliantech. Pravý opak – jak už jsme viděli na výsledcích úsilí M. Šírové v knihovně ETF UK – byl však pravdou. M. Šírová byla cílevědomá, vytrvalá, měla železnou vůli, věděla, čeho chce dosáhnout a jakými prostředky. Zároveň však byla trpělivá, uměla naslouchat, dovedla odpouštět lidské chyby a poklesky, což se projevovalo hlavně v jejím vztahu ke spolupracovníkům. V tomto směru byla ale možná někdy velkorysá až příliš.

Marie Šírová jako praktikující katolička byla příkladem přirozeně ekumenicky smýšlejícího člověka. I když si ve věcech víry stála na svém, lidé jiných vyznání nebo bezvěrci pro ni v první řadě nepředstavovali české bratry, jehovisty nebo ateisty, ale bližní. Zastávala názor Spiritus flat ubi vult (Duch si vane kudy chce).

Ne každý našel porozumění pro její specifický způsob komunikace a zvláště pro její často ironický až sarkastický humor, který v mnoha případech dokázala kousavě namířit do vlastních, ať už katolických, resp. křesťanských, nebo knihovnických řad. M. Šírová znala své místo ve světě, dokázala velmi rychle a správně vytušit povahu člověka a uměla oddělovat zrno od plev. Také dokázala rychle rozpoznat podstatu problémů, jasně ji vysvětlit a při prosazování řešení si stát za svým. Stejně tak si vedla v odborných diskusích, kdy otevřeně dávala najevo svůj názor, i když nebyl konformní, většinový nebo svými důsledky právě příjemný. To jsou vlastnosti, které nebývají některými lidmi vždy vítány.

Marii Šírovou jako člověka charakterizovala (až asketická) skromnost a neokázalost, ve svých odborných a osobních cílech však skromná ani bez rozletu nebyla. Šla za svou vizí toho, co bychom mohli označit jako pomyslné nebe na zemi, které se snažila budovat všemi svými silami a prostředky. Od 6. října 2008 je jí však souzeno nebe jiné, kterému se příslovečně říká knihovnické. Spíš bych však předpokládal, že na nás teď blahosklonně shlíží z toho nebe skutečného, bez přívlastků, ve které věřila – a o kterém by měli mluvit jen ti povolaní. Nám ostatním nezbývá než se Shakespearovým králem Learem z hloubi duše bolestně vykřiknout: už nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy!

OSOBNÍ VZPOMÍNKY

Mgr. Josef Schwarz (informační konzultant; autor nekrologu)

V těsné blízkosti Marie Šírové jsem strávil skoro pět let, nejprve jako projektový, externí spolupracovník, později jako zaměstnanec na částečný úvazek. Bylo to v dobách největších změn v knihovně ETF UK, v letech 1995–1999. V té době jsem zároveň studoval na Filozofické fakultě UK, ale tu pravou univerzitu, univerzitu života, jsem si odbýval pod vedením Marie Šírové. Byl to nezapomenutelný čas. Paní magistro, děkuju. I za všechny ostatní.

Mgr. Jana Chadimová (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem)

Vzpomínat na paní Marii Šírovou pro mne osobně znamená vzpomínat na roky strávené na univerzitních studiích v Praze, na roky spojené s prací v knihovně Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Téměř pět let práce na Českém teologickém tezauru bylo dobou tvůrčího nadšení a setkávání s výjimečnými lidmi, ke kterým bez jakékoliv pochybnosti a nadsázky patřila. Byla člověkem, který usiloval o vybudování moderní knihovny. Neváhala cílevědomě a vytrvale pracovat na nových, neotřelých projektech. Její trpělivé úsilí bylo korunováno úspěchem a výsledek jejího snažení je dobře viditelný dodnes.

Mgr. Šírová byla osobností s nevšedním lidským rozměrem, a i když působila nenápadně, téměř obyčejně, nebylo možné ji přehlédnout. Až křehká ženskost byla v kontrastu se silou, kterou vkládala do uskutečňování stanovených cílů. Její vyrovnanost, klid a vnitřní radost přinášely do všech pracovních jednání obyčejnou lidskou pohodu, která přispívala k dobrým výsledkům a spokojenosti zúčastněných. Přívětivost, s jakou dokázala hovořit se svými kolegy, svérázný humor, pragmatické uvažování a usilovné směrování k plnění vytčených úkolů byly hnacím motorem i nás ostatních, kteří jsme s ní spolupracovali. Zpětně si uvědomuji její velkou odvahu, když čtyřem nezkušeným studentům knihovnictví svěřila odpovědnou práci na tezauru.

I když naše vzájemná setkání byla hlavně pracovní, velmi se zajímala i o naše osobní záležitosti a každodenní starosti. Poskytla nám zázemí a předala nám trochu té své životní moudrosti a zkušenosti, ze které čerpáme dodnes.

Je velkou škodou, že již nemohla uskutečnit svoje cíle na proměnu knihovny v Národním muzeu. Přála si, aby se vše posunovalo rychleji, aby mohla vidět změny, o které usilovala. V Marii Šírové ztrácíme velkou osobnost, oddanou nejenom své práci, ale také své rodině.

Prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan (vedoucí katedry teologické etiky Evangelické teologické fakuty Univerzity Karlovy v Praze)

Krátce po vstupu ETF UK do svazku Karlovy Univerzity na jaře 1990 jsem se stal jejím děkanem; protože jsem až do té doby nebyl pracovníkem takové instituce, natož abych stál v jejím čele, rozhlížel jsem se po nejbližších spolupracovnících. Vím ze zkušenosti, že kvalita těch, kdo stojí nablízku vrcholným pracovníkům, rozhoduje v značné míře o kvalitě celé instituce. Po chodbách i místnostech Husova domu - tehdejší budově, kde ETF sídlila - se pohybovala s kbelíkem a koštětem nenápadná žena, která mne zaujala již způsobem, jak vedla rozhovor. Brzy jsem zjistil, že povolání uklízečky je pro ní - jakkoli je vykonávala pečlivě - přece jen nepřiměřené. Neváhal jsem ani okamžik: nastoupila do vedoucí funkce ve fakultní knihovně. Brilantně provedla její přesun do nových prostor fakulty v Černé ulici v polovině devadesátých let.

O její odborné zdatnosti a koncepčním myšlení, které ji uschopňovalo provést v průběhu dalších let podstatné změny ve fungování knihovny, píše velmi podrobně a přesvědčivě kolega Schwarz. Proto připojím jen malou poznámku: Kvalita vedoucího pracovníka se projeví v samostatnosti úsudku i rozhodování. Obojí zvládala ředitelka naší knihovny znamenitě. To, že se po jejím odchodu v r. 2004 nedostala knihovna ETF UK do krize, je dosvědčením o kvalitě její bývalé ředitelky. Připomíná mi to skoro anekdotický příběh: v USA uvolnili na delší dovolenou ředitele pěti velkých podniků. Po jejich návratu si ponechali jediného. Byl to ten, za jehož nepřítomnosti všechno klapalo. Zdá se mi, že anekdotický příběh má vlastně hlubokou symboliku. Je v těsném dotyku s poselstvím řady novozákonních podobenství a týká se díla M. Šírové v okamžiku, kdy z něho byla propuštěna.

Prof. ThDr. Pavel Filipi (vedoucí katedry praktické teologie Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)

O knihovnících a knihovnicích se přirozeně a právem předpokládá, že mají kladný až vřelý vztah ke knihám. Ten se realizuje dvojím možným způsobem. Jsou knihovníci, kteří mají takovou lásku ke knihám, že je všemožně opatrují a v maximální míře chrání před rukama uživatelů, kteří by je případně mohli poškodit, znečistit nebo snad i ztratit. Jejich oko se zalíbením spočívá na plných a krásně spořádaných regálech s knihami nedotčenými nehodnou lidskou rukou.

Jsou knihovníci a knihovnice, kteří mají ještě větší lásku ke knihám. Ti se zalíbením hledí na to, jak se knih dotýkají ruce čtenářů, jak v nich zvědavci listují, jak knihy z regálů putují do studoven nebo příbytků zájemců chtivých poučení.

Paní Šírová patřila k této druhé skupině milovníků knih. Proto si nedopřála oddechu, dokud se jí energickým nasazením a šťastným výběrem spolupracovníků nepodařilo zpřístupnit velkou část knižního fondu knihovny Evangelické teologické fakulty, v jejímž čele po řadu let stála jako její ředitelka, a přebudovat knihovnu na knihovnu otevřenou. Tak významně zvýšila hodnotu této unikátní sbírky teologické, filozofické a historické literatury, obohacenou mnoha odvážnými akvizicemi, dary a odkazy a doplněnou četnými elektronickými zdroji a technickými vymoženostmi na úrovni naší doby.

Vážili jsme si paní Šírové za její péči o toto „rodinné stříbro“ Evangelické teologické fakulty i za přátelskou spolupráci s vedením fakulty. Litovali jsme, když nás r. 2004 opustila. Nyní želíme, že opustila nás, své nové pracoviště, své přátele a svou rodinu.