Projekt nové budovy Národní knihovny ČR [4] (Blobu neboli Chobotničky) se v posledním roce a půl stal bezpochyby nejdiskutovanějším tématem našeho knihovnictví. Český internet zaplavilo množství článků; rozsáhlé diskuse čtenářů se objevovaly téměř všude od zpravodajských serverů po osobní blogy. Další zprávy a reportáže se dostaly i na první stránky novin a časopisů, do hlavních vysílacích časů televizí atd. Z pohledu mediálního zájmu je tedy Chobotnička slavná – škoda jen, že samotná její realizace je na tom už podstatě hůře.

Od 2. března 2007, kdy proběhlo oficiální představení vítězného projektu nové budovy Národní knihovny [5], uplynulo již mnoho vody. Během těchto přibližně osmnácti měsíců se v souvislosti s novou budovou řešila řada otázek: jak se lidem zamýšlená stavba líbí (nebo naopak nelíbí), jestli bylo vše v pořádku s průběhem mezinárodní architektonické soutěže, jak to vlastně vypadá s pozemky na Letné či kam se bude přivazovat [6] prezident Václav Klaus.

I my jsme celou kauzu průběžně sledovali, například v listopadovém čísle [7] Ikara vyšly hned dva zajímavé články – „Blob aneb Národ sobě [8]“ od Saši Skenderiji a „O knihovnu jde až na prvním místě [9]“ od Kláry Ehrlichové. Já jsem se ve své reakci „Hon na Chobotničku [10]“ zaměřil pro změnu na mnohdy velmi bouřlivé diskuse, které se v té době objevily pod mnoha články na internetu. Různých novinek, zpráv a názorů ostatně vyšlo již ohromné množství, a to napříč všemi médii. Pro zajímavost se můžete podívat třeba do archivu [11] sekce „Napsali o nás“ na webu Národní knihovny.

Všechna tato intenzívní mediální pozornost nicméně doposud nepřinesla žádný velký efekt či posun. Projekt nové budovy NK ČR stále přešlapuje na místě a potácí se v nejistotě. Tato nepříjemná situace pochopitelně netrápí jen samotnou Národní knihovnu či architekta Jana Kaplického, ale knihovnickou obec jako celek. Stranou samozřejmě nezůstává ani Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR [12] (SKIP), který se naopak po celou dobu snaží situaci urychlit a vyjadřovat se k případným nesrovnalostem.

„Během prvního pololetí tohoto roku se na SKIP stále častěji obraceli a obracejí knihovníci z celé republiky, členové i nečlenové SKIP, kteří jsou znepokojeni situací kolem výstavby nové budovy Národní knihovny. Vyzývají nás ke krokům, z nichž některé jsme jako SKIP již učinili,“ říká předseda SKIPu Vít Richter a hovoří zejména o různých žádostech směřovaných na Ministerstvo kultury [13] či na pražský Magistrát. Jednou z posledních aktivit SKIPu byl také otevřený dopis [14] ke kauze „Národní knihovna a Klementinum“.

Všechny tyto „písemné“ aktivity jsou jistě prospěšné, ovšem nejsou jedinou možností, jak situaci řešit nebo na ni alespoň upozornit. SKIP se proto již před nějakým časem rozhodl zorganizovat akci, do které by se mohl zapojit každý z nás. Konkrétně se jedná o happening, jehož název zazněl hned v nadpisu tohoto článku, tedy „Dva roky poté, kolik let před…?“. A aby byly základní informace kompletní, dodávám, že happening se bude konat 22. září 2008 na nádvoří pražského Klementina. Začátek se plánuje na 15:00.

Jak již název napovídá, datum konání akce nebylo zvoleno náhodou; na zmíněný den totiž připadá jedno zajímavé výročí, které se týká právě Národní knihovny ČR. Pamětníci (a pravidelní čtenáři Ikara) si možná vzpomenou, že 22. září 2006 proběhl knihovnický happening aneb Národ sobě II. [15], v jehož rámci se na Letné uskutečnilo symbolické předávání základních kamenů pro novou Národní knihovnu. Chystaný happening „Dva roky poté…“ se tedy bude opravdu konat přesně dva roky poté…

„Zveme všechny zájemce z řad knihovníku, veřejnosti, studentů…, aby přišli sdělit své názory na situaci kolem stavby. Setkání by mělo vyznít jako naléhavý apel a vyjádřeni podpůrného stanoviska pro stavbu nové budovy od těch, kterým osud stavby není lhostejný,“ uzavírá Vít Richter. Rád bych využil této příležitosti a jeho pozvání předal dál. Čím více lidí se o této události dozví (a v ideálním případě se i zúčastní), tím samozřejmě lépe.

Co se týče samotného programu, zatím je vše obestřeno rouškou tajemství – ani obvykle výřečná Zlata Houšková mnoho neprozradila. Dá se nicméně předpokládat, že se na akci objeví V. Ježek a B. Stoklasová, přes pódium přeběhnou některé známé osobnosti, podvečerní cvrkání cvrčků osvěží trocha hudby a jistě se najde i něco dobrého na zub. A možná… možná přijde i kouzelník (tedy v našem případě architekt).

Zkrátka a dobře, ještě jednou bych vás rád na zmiňovaný happening srdečně pozval a budu se těšit na příjemně strávené pondělní odpoledne. Všichni dobře víme, že situace kolem nové budovy Národní knihovny je přinejmenším rozpačitá, bylo by proto dobré také ukázat, že i přes nekonečné průtahy a všelijaké obstrukce má Chobotnička stále své příznivce. Držme jí tedy chapadla a na viděnou 22. září!