Ve dnech 23.-26. 6. 2008 jsem se zúčastnila 3. mezinárodní konference o plagiátorství [4] (3rd International Plagiarism Conference), která se konala v anglickém Newcastlu. Na konferenci jsem byla vyslána v rámci rozvojového projektu Informační vzdělávání bez bariér, který v letošním roce řeší Studijní a informační centrum České zemědělské univerzity v Praze (ve spolupráci s dalšími vysokými školami) a který se tematikou plagiátorství zabývá. Konference byla připravena společností Northumbria Learning a místem konání byla nově otevřená část Northumbria University, tzv. City Campus East, což je velmi pěkná a moderní budova s kvalitním zázemím. Místo je také velice dobře dostupné městskou dopravou a leží poměrně blízko centru města.

Letošní ročník konference byl již třetí v pořadí, konference se pořádá jednou za dva roky. Mottem letošní ročníku byla „Měnící se praxe k původní (originální) budoucnosti“. Hlavními tématy konference byly etické využívání digitálních zdrojů, přístupy, jak vtáhnout studenty i pedagogy do procesu adresového plagiátorství, adresové plagiátorství v prostředí webu 2.0 a také vyvinuté technologie a specifické pohledy na danou oblast. Konference byla zaměřena na vypořádání se se změnami v akademické praxi, zejména v oblasti ověřování autenticity hodnocených prací. Představeny byly také zkušenosti z jednotlivých zahraničních institucí, jakým způsobem řeší zabezpečení autenticity prací od středního po vysokoškolské vzdělání.

Konference se také snažila hledat odpovědi na klíčové otázky, zda problémy autenticity a plagiátorství nás ničí nebo nás naopak nutí k přehodnocování tradičních názorů na vzdělávací praxi, zda bychom měli toto téma zařazovat již dříve do vzdělávacího procesu a jaký vliv by to mělo na středoškolské studenty a také zda se vyvíjíme dostatečně rychle, abychom dokázali udržet krok s takovými změnami.

Na konferenci vystoupili čtyři hlavní řečníci. Isabel Nisbet, ředitelka britské společnosti Ofqual, která byla hlavním sponzorem celé konference, dále Gerry McKiernan, knihovník Vědecké a technické knihovny Státní univerzity v Iowě (USA), Dr. John Lesko, mimořádný profesor aplikované lingvistiky Státní univerzity v Saginaw Valley (USA), a také Garry Allan, vedoucí projektu Integrace ICT (ICT Integration) na Královském technologickém institutu v Melbourne (Austrálie).

Kromě těchto hlavních čtyř přednášek byli účastníci konference rozděleni do několika paralelních sekcí, během nichž si vyslechli přednášky dalších pozvaných řečníků. V sekcích, které jsem navštívila, se nám představili Chris M. Anson ze Státní univerzity v Severní Karolíně (USA) s příspěvkem týkajícím se záměrného zkreslování pojmu plagiátorství ve jménu dobré pedagogiky. S případovou studií o tom, proč jeho studenti nevytváří plagiáty, nás seznámil George Ross MacDonald z Univerzity v Leedsu (Spojené království). S. Leung z Univerzity v Southamptonu (rovněž Spojené království) prezentoval způsoby, jakými na jejich univerzitě za pomoci speciálních univerzitních směrnic napomáhají studentům k lepšímu uvědomění si akademické integrity; díky lepší informovanosti studentů se tak snadněji vypořádávají s plagiátorstvím. Systém EThOS, který umožňuje otevřený přístup k mnoha vysokoškolským pracím ve Velké Británii, nám představili Kevin O´Leary a A. Troman ze společnosti EThOS (Velká Británie).

V dopolední části byly pro účastníky konference připraveny také workshopy vztahující se k probíraným tématům. Zúčastnila jsem se workshopu Mika Reddyho z Waleské univerzity v Newportu (Velká Británie), který se nás snažil aktivně zapojit při hledání odpovědí na otázky spojené s výukou (se vztahem k plagiátorství). Bohužel tento workshop na mě působil poněkud zmateným dojmem; tento pocit zřejmě vzhledem k rozpačitým komentářům sdíleli i další účastníci workshopu.

I v druhém dni konference jsme si vyslechli přednášky hlavních řečníků a mezitím také dalších přednášejících v jednotlivých sekcích. Zúčastnila jsem se přednášek Tracy Bretag z Univerzity Jižní Austrálie o problematice definice plagiátorství a o jeho různých druzích (např. „self-plagiarism“ - „sebeplagiátorství“). Deborah Trayhurn z Northumbrijské univerzity (Velká Británie) představila studentskou kampaň s cílem zvýšit povědomí o univerzitním přístupu k vývoji akademické praxe; uvedená kampaň měla zároveň sloužit jako prevence proti různým akademickým prohřeškům. Studenti vytvořili pět obrázků (pohledů) znázorňující různá zvířata, jak podvádí (opisují apod.). Kampaň byla velice účinná. Jako poslední v této sekci nám Stephen A. Bowman z Ravensbourneské koleje designu a komunikace (Velká Británie) přiblížil téma plagiátorství v oblasti netextových materiálů.

Celá konference pro mne byla velice zajímavá a přínosná. Vyslechla jsem si mnoho odborníků z různých institucí, s různými zkušenostmi a poznala řadu kolegů z celého světa. I neformální část konference byla příjemným zpestřením, při kterém jsme měli možnost se více poznat a popovídat si nejen o plagiátorství.

Jedna zajímavost nakonec: při registraci jsme na konferenci obdrželi visačky s naším jménem – v jejich sponě byl schován flash disc s nahranými příspěvky z konference. Nelze než konstatovat, že se jednalo o velmi nápadité řešení.