Paměť znepokojuje i láká
V Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě se ve dnech 9. – 10. června 2008 konal již druhý workshop knihovníků – trenérů paměti. Tentokrát organizátorka setkání profesionální trenérka paměti Jana Vejsadová [4] a metodička České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging [5] (ČSTPMJ) přizvala na „ochutnávku“ také zástupce těch knihoven, kde aktivizační programy zatím neprobíhají.
Pondělní program zahájil matematik a nejvýznamnější sběratel mechanických hlavolamů RNDr. Jaroslav Flejberk [6] svými Hrátkami s logikou. Milovníci logických hádanek se s tímto pořadem mohou setkávat ve víkendovém Dobrém jitru na stanici Český rozhlas 2 – Praha nebo na uvedených internetových stránkách. Logika ve smyslu myšlenková cesta vede vždy k daným závěrům. Pokud „myšlenkově cestujeme“, využíváme informace uložené v mozku. Kolik dat můžeme k „putování“ použít, záleží na tom, jak dobře pracujeme s pamětí. Čím častěji luštíme hlavolamy daného typu, tím dříve nacházíme správná řešení. Proto luštění hádanek z oblasti verbální či matematické logiky napomáhá tréninku paměti. Také mechanické hlavolamy jsou znamenitým duševním cvičením. Zlepšují koncentraci, jemnou motoriku i paměť. Účastníci workshopu si na vlastní ruce a mozek vyzkoušeli, jak je příjemné, povzbuzující a podnětné, když se po větší či menší námaze podaří např. rozpojit zdánlivě nerozpojitelné.
Paní Jana Vejsadová v úvodu své přednášky připomněla cíle aktivizačních programů pro různé cílové skupiny a seznámila přítomné se strukturou odborné přípravy trenérů paměti, která je třístupňová a organizuje ji ČSTPMJ. Odborní garanti vzdělávání budoucích i současných lektorů prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc., a PhDr. Marek Preiss, PhD., jsou zárukou vysoké kvality výuky. Ve druhé části se věnovala tréninku paměťové metody Loci a možnostem využití techniky symbolů neboli paměťových háčků. Zapamatovat si pomocí těchto mnemotechnik např. disciplíny desetiboje, umělecké styly, stanice metra trasy A či nositele Nobelovy ceny za rok 2007 – vše v daném pořadí – pak už bylo pro všechny přítomné zábavnou hrou.
Druhý den setkání zahájila Zdeňka Adlerová [7] z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově ukázkovou lekcí. Jednotlivé semináře či lekce dlouhodobých kurzů mohou obsahovat trénink jednoho oboru kognitivních dovedností nebo souhrn komplexních cvičení. Na začátku výuky je vždy nutné vybavit účastníky základními teoretickými znalostmi. Poté může nastat konkrétní procvičování, které by mělo tvořit podstatnou část semináře/lekce. Mezi základní oblasti tréninku paměti patří koncentrační cvičení, trénink krátkodobé a dlouhodobé paměti, trénink levé a pravé mozkové hemisféry a nácvik mnemotechnik. Velmi účinná jsou tzv. křížová cvičení, kdy se s využitím dlouhodobé paměti trénuje levá i pravá polovina mozku, např. vymýšlení příběhu (jazyk – levá polovina, využití informací z dlouhodobé paměti), který je inspirován abstraktním obrázkem (obraz, barvy, asociace – pravá polovina).
Závěr semináře patřil prof. PhDr. Marii Königové z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK a jejím tématům: kreativní čtení a psaní, kreativní myšlení a tvorba myšlenkových map (mind maps). Avšak první informace, kterou současným i budoucím trenérům paměti poskytla, nebyla optimistická. Český rozhlas po mnoha letech ruší pořad Akademie 3. věku, pro který paní profesorka připravila řadu přednášek a seminářů. Právě dostupnost rozhlasového vysílání pro všechny dávala zejména široké seniorské veřejnosti naději na tzv. aktivní stárnutí – zachování a rozvíjení psychických, komunikačních a sociálních aktivit včetně celoživotního vzdělávání. Vyslovila naději, že ač knihovny nedosahují až do domácností jako rozhlas, přesto jejich dostupnost i v malých obcích zvyšuje pravděpodobnost, že tolik potřebné aktivizační programy se dostanou k většině zájemců.
I tato skutečnost je důkazem, že knihovny si v přetechnizovaném a knize zdánlivě nepřejícím světě dokáží najít své místo. Prostory knihoven, vzdělanost, kreativita a vstřícnost knihovníků a podpora zřizovatelů vytvářejí z této instituce ideální prostor pro zážitkové formy práce s informacemi.