Snad mi velký myslitel Jára Cimrman odpustí, že jsem si v nadpisu tohoto článku dovolila parafrázovat jeho slova ze hry Dobytí severního pólu. Účastníci polární výpravy se sice těší "domů, do Prahy, do Podolí", já si však pro tento okamžik dovoluji směřovat svůj zájem na opačnou stranu, konkrétně do Slovinské republiky.

Slovinsko

Malé, ale půvabné Slovinsko patřilo do roku 1990 k bývalé Jugoslávii. Skutečné samostatnosti se mu ovšem podařilo dosáhnout až po ukončeném jugoslávském konfliktu v roce 1992. Cíle jeho dalšího politického a ekonomického vývoje jsou podobné cílům naší republiky po roce 1989. Z geografického hlediska najdeme na území dvoumilionové Slovinské republiky jak horské masivy (Juliánské Alpy na severu s nejvyšší horou Triglavem), tak i zhruba čtyřicetikilometrový pás pobřeží Jaderského moře na východě státu. Pro zájemce o bližší informace nabízím odkaz na velmi zajímavou virtuální prohlídku Slovinska [4].

Lublaň [5]

Hlavní město Ljubljana [6] (pro Čechy Lublaň) představuje domov pro necelých 300 000 obyvatel. Historické jádro, rozkládající se kolem říčky Ljubljanice, prošlo ve 40. a 50. letech tohoto století rukama slavného slovinského architekta Josipa Plečnika [7], který už nestihl svůj velkolepý plán přestavby a dostavby města dokončit. Kromě několika zrekonstruovaných staveb, především kostelů, tu zbudoval řadu nových objektů, mezi které patří i bezesporu nepřehlédnutelná budova Národní a univerzitní knihovny [8].

Národní a univerzitní knihovna [9]

Počátky této knihovny sahají do roku 1774, ve kterém Marie Terezie vydala dekret o založení knihovny v Lublani sloužící i pro veřejnost. Tato knihovna nejprve sídlila v budově místního Lycea a obsahovala 637 knih z bývalé jezuitské koleje. Po vzniku první slovinské univerzity v Lublani v roce 1919 na sebe vzala i funkci knihovny univerzitní, která jí zůstala do dnešních dnů. Svůj dnešní název, Národní a univerzitní knihovna (NUK), nese od roku 1945. V současné době uchovává ve svých fondech více než dva milióny knihovních jednotek a sídlí v budově speciálně vystavěné k tomuto účelu ve 40. letech. Samozřejmě jako snad každá knihovna bojuje s nedostatkem místa, a proto je v plánu výstavba nové budovy, která má stát nedaleko budovy hlavní. Vzhledem ke své funkci spadá NUK pod dvě ministerstva: ministerstvo kultury a ministerstvo školství.

NUK zodpovídá za shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování národní produkce (tzv. slovenik), kterou získává na základě povinného výtisku. Zákon o povinném výtisku nařizuje tiskárnám zasílat celkový počet (dnes 16 kopií) do NUK, která si 3 výtisky ponechává a ostatní redistribuuje dalším knihovnám. Dále obhospodařuje sbírku rukopisů a starých tisků, zpřístupňuje fond domácích i zahraničních publikací z oblasti humanitních i přírodních věd, fond knihovnické literatury či fond disertací. NUK je zodpovědná za vytváření Slovinské národní bibliografie, kterou vydává zhruba ve čtvrtletních intervalech na CD-ROM, v současné době je v přípravě verze č. 5. NUK řídí centrální katalogizaci národní produkce a provádí katalogizaci v knize, tzv. CIP, v rámci které je podchyceno zhruba 90 procent tištěné slovinské produkce monografií. Lístkové katalogy NUK byly uzavřeny rokem 1991, od kdy jsou všechny údaje zpracovávány pouze v automatizované podobě.

NUK využívá, stejně jako dalších 200 knihoven ve Slovinsku, knihovnický informační systém COBISS [10] (Cooperative Online Bibliographic Information System and Services), který vznikal od 80. let jako specifický jugoslávský produkt. Po rozpadu Jugoslávie zůstalo jeho centrum ve Slovinsku, konkrétně v Institutu informační vědy [11] (IZUM) v Mariboru [12]. V současné době nabízí COBISS tři integrované moduly: OPAC, katalogizace a výpůjčky. Do budoucna počítá se zprovozněním dalších modulů, především pro akvizici či pro správu seriálů. Data jsou ukládána ve formátu UNIMARC, resp. COMARC za využití pravidel ISBD. Všech 200 zainteresovaných knihoven různých typů (národní knihovna, dvě knihovny univerzitní, akademické, veřejné, školní a speciální knihovny) se podílí na vytváření souborného katalogu COBIB [13], který obsahuje zhruba 1,5 miliónu záznamů a který je přístupný na internetu. Kromě databází jednotlivých knihoven podporuje COBISS také další domácí a zahraniční produkty. Mezi domácí databáze patří faktografické databáze INFORS [14] (Information System of INFORmation Resources in Slovenia) obsahující data informačních produktů a producentů ve Slovinsku. Ze zahraničních databází podporuje systém COBISS databázi ISSN [15] (Národní agentura ISSN pracuje při NUK), databáze SwetScan [16] nizozemské firmy Swets & Zeitlinger [17] nebo databáze OCLC FirstSearch [18].

Svým čtenářům nabízí NUK absenční a prezenční výpůjční služby ze svých fondů i v rámci MVS a MMVS. Absenční výpůjčky jsou vyřizovány do jedné hodiny, MVS a MMVS do několika dnů. Pro MMVS je například využíván poměrně sofistikovaný program OCLC pracující pod Windows. K prezenčnímu studiu je k dispozici velká studovna se zhruba 200 místy a dále nová studovna časopisů, která nabízí asi 20 studijních míst a 10 míst u čteček na mikrofilmy, na nichž je přístupná valná část fondu novin. Tři kopie povinných výtisků rozšiřují nabídku této studovny, která používá třetí exemplář jako spotřební, tedy ihned přístupný. Pro čtenáře je určeno také 18 počítačů, pracujících v prostředí Windows NT, které umožňují vyhledávání v OPAC, v řadě databází na serveru knihovny či přístup na internet, vyjma elektronické pošty. Dalších 6 počítačů s OPAC pod DOS je rozmístěno po chodbách knihovny. V současné době je na "entýčkových" počítačích zkoušena nová podoba hlavní stránky pro lepší orientaci v nabízených informačních zdrojích. Pěkná internetovská stránka NUK byla vytvořena na zakázku, ale zatím pouze ve slovinské verzi.

V referenčním centru (RC) jsou k dispozici na 4 počítačích další informační produkty, které nejsou zpřístupněny na serveru. Kromě toho nabízí RC přístup do online databází prostřednictvím různých center (DIALOG [19]), STN International [20], BlaiseLine [21], OCLC [22] atd.). Pro uživatele knihovny jsou zpřístupněny produkty pro vyhledávání článků [23] InfoTrac či ProQuestDirect, jejichž využívání je vázáno na IP adresu. Kromě toho RC shromažďuje a poskytuje informace z a o Evropské unii.

NUK funguje jako národní agentura pro mezinárodní bibliografickou kontrolu v systémech ISBN a ISSN a je členem řady mezinárodních knihovnických organizací a projektů. Z iniciativy NUK vzešel v roce 1998 mezinárodní projekt multilingválního slovníku [24] knihovnické terminologie, do kterého bylo zapojeno asi 18 evropských knihoven, včetně Národní knihovny ČR.

Veřejné knihovny

V rámci poznávacího výletu jsme opustili NUK a vyjeli za hranice Lublaně směrem na severozápad. Cílem bylo turistické centrum v Juliánských Alpách Bled [25] s průzračným jezerem a hradem na skále. Cestou jsme navštívili rodný domek význačného slovinského romantického básníka France Prešerena, kterého bychom mohli přirovnat k našemu K. H. Máchovi. Oba byli nejen vrstevníci, ale i přátelé.

Ovšem z pohledu tohoto článku byla nejzajímavější návštěva dvou místních veřejných knihoven. Obě byly čerstvě zmodernizované a velmi hleděné nejen knihovníky a čtenáři, ale i místními zastupiteli. První z nich byla Knihovna Šiška v městě Medvode nedaleko Lublaně, která obývá novou budovu kruhové tvaru s výhledem na okolní lesy a rybonosnou říčku. Poměrně bohatě zásobený fond knihovny obsahuje i řadu titulů zahraniční literatury. Kromě výpůjčních služeb se knihovna pilně věnuje dalším kulturním aktivitám, především při práci s dětmi. Druhou navštívenou knihovnou byla Knihovna Antona Tomaže Linharta v Radovljici [26] poblíž Bledu. V jejím fondu jsem objevila i čerstvé překlady českých autorů do slovinštiny, konkrétně třeba Bohumila Hrabala a jeho Příliš hlučné samoty.

Závěr

Slovinsko má k České republice v mnohém blízko. Spojuje nás nejen společná historie v době habsburské monarchie, ale i současnost a naše snahy o začlenění do "Evropy". Na poli knihovnictví je tu také řada styčných bodů, ale i rozdílů, které mohou být inspirativní pro obě strany.