Ráda bych se podělila o několi postřehů ze semináře CASLIN'99 [4], který se konal ve dnech 30. 5. - 3. 6. na Zadově na Šumavě. Můj pohled je zcela zákonitě ovlivněn skutečností, že se soubornými katalogy zabývám ve své diplomové práci. Proto nebude můj příspěvek zahrnovat průběh celého semináře, ale zaměřím se na pro mne nejzajímavější okamžiky.

První referát celého semináře přednesla Sarah Thomas z Cornell University. S. Thomas je naší odborné veřejnosti známá z komponovaného příspěvku Základní záznam a kooperativní katalogizace [5], ve kterém B. Stoklasová přeložila a komentovala článek S. Thomas "The Core Bibliographic Record and the Program for Cooperative Cataloging". Ve svém příspěvku na semináři "Spolupráce pro zábavu a užitek : přiznání bývalé katalogizátorky" se S. Thomas podělila o své zkušenosti se zaváděním kooperativní katalogizace ve Spojených státech.

Zde mne nejvíce zaujala skutečnost, že katalogizátoři ve USA argumentují proti kooperativní katalogizaci podobným způsobem, se kterým se můžeme setkat i u nás. Našim knihovníkům se může zdát, že zavádění racionalizačních technik v knihovnictví ve Spojených státech nepřinášelo velké problémy, ale opak je pravdou.

S. Thomas shrnula připomínky svých kolegů do několika tezí, které zde uvedu jen ve stručnosti: Naše katalogizace je lepší, Naši uživatelé mají jedinečné potřeby, Kooperace zabere příliš mnoho času a příliš mnoho stojí. Dále mívají knihovníci pocit, že by jejich knihovna doplácela na ty ostatní, a v neposlední ředě zde hraje roli i obava o místo (velké hromady nezpracovaných knih zaručují, že se nebudou propouštět katalogizátoři).

Z těchto základů byli nuceni kolegové v USA vycházet. Nebyl to jednoduchý proces, ale kooperativní katalogizace se prosadila a provozuje se. Pro nás je dobré si zapamatovat, že pro úspěch jakékoliv novátorské aktivity je nutné, aby si člověk, který chce podobný projekt uskutečnit, pevně stál na svém a měl podporu vedení.

Ole Husby z norského Bibsysu [6] přednesl příspěvek "Reálné a virtuální souborné katalogy", který se týkal současných trendů na poli souborných katalogů s ohledem na Skandinávii. Přestože v severských zemích funguje souborný katalog periodik NOSP, projevuje se tendence pro integraci souborných katalogů zaměřených na různé typy dokumentů.

Dále O. Husby přiblížil národní souborné katalogy (SK) severských zemích. Při popisu jejich architektury vycházel z typologie P. Noerra [7]. Zajímavý je model uskutečněný v Norsku. Jejich knihovní síť je zcela centralizovaná, účastnické knihovny katalogizují přímo do souborného katalogu, který je zároveň katalogem pro každou z nich. Daná architektura je velice ovlivněna kvalitou spojení a je na něm zcela závislá. Ale díky naprosté centralizaci odpadá jakákoliv duplicita zpracování a udržet integritu autorit je mnohem snazší než u ostatních modelů.

O. Husby zdůraznil, že pro tvorbu národních souborných katalogů je důležité zachovávat architekturu reálného SK, tedy jedné fyzické databáze. Virtuální SK zaznamenaly v několika posledních letech prudký rozvoj, ale tato architektura neřeší vše. Národní souborné katalogy mají kromě informačně-lokační i další funkce, které nemůže virtuální SK plnit. Architekturu virtuálního SK O. Husby doporučil pro tvorbu mezinárodních, tematicky či regionálně zaměřených SK.

Poslední příspěvek prvního dne přednesl Clifford Lynch, jeden z lidí, kteří stáli u zrodu protokolu Z39.50. Přiblížil historické pozadí vzniku virtuálního souborného katalogu MELVYL [8]. V původním záměru bylo vytvořit souborný katalog pro knihovny Kalifornské univerzity. Ten se nikdy příliš nerozvinul, ale na základě protokolu Z39.50 vytvořena digitální knihovna. C. Lynch upozornil na skutečnost, že v současnosti už nejde pouze o sdílení záznamů, ale i o sdílení zdrojů.

Druhý den byl ve znamení českých souborných katalogů. Postupně se představily SK ATpar [9] - paralelní prohlížeč Alephu a Tinlibu, KAKS [10] (SK vědeckých knihoven, který již není naplňován, ale znamenal velkou zkušenost se SK v ČR), Souborný katalog Univerzity Palackého v Olomouci, SK ČVUT [11] , SKAT [12], CASLIN-SK ČR [13], SK KNAV [14] a slovenské SK [15].

Zástupci jednotlivých knihoven se ve svých prezentacích zaměřili na historické pozadí vývoje, přiblížení podmínek, které vedly k volbě konkrétního řešení. Druhý den se zástupci jednotlivých SK sešli v debatě kolem kulatého stolu, jemuž měli možnost přihlížet i ostatní účastníci semináře.

Z této debaty jsem si odnesla dojem, že zástupci a správci SK již překonali fázi, kdy byli zcela pohlceni budováním, ale začali se zamýšlet nejen nad předpokládanými funkcemi, ale i nad těmi, které z fungování SK následně vyplývají. Dále se zástupci shodli na nutnosti a důležitosti sdílené katalogizace, která se však až na výjimky v České republice neprovozuje. To by se mělo změnit zprovozněním SK CASLIN na platformě systému ORACLE. Další změnou byl přístup ke konsorciálnímu uspořádání. Snad po zkušenostech let minulých došlo k uvědomění si faktu, že nelze nechat celou finanční zátěž na jediné instituci. Příkladů pro úspěšnou práci pod hlavičkou konsorcia je v ČR již několik.

Zahraniční účastníci semináře upozorňovali na důležitost dodržování standardů, čímž již nebyl myšlen jmenný popis, ale dodržování protokolu Z39.50 pro možnost integrace do mezinárodních virtuálních katalogů. Lokální řešení přestože jsou jednodušší a v dané situaci nejvhodnější, a tedy zcela pochopitelná, bývají překážkou pro mezinárodní spolupráci.

Texty přednášek a prezentací jsou publikovány ve sborníku CASLIN'99 : organizace a služby (Praha : Národní knihovna, 1999).