Reportáž z 13. ročníku CS ONLINE, mezinárodní konference konané ve dnech 21.- 24. června 1999 ve Staré Lesné ve Vysokých Tatrách
Organizace již tradičního fóra pro informační specialisty, pracovníky, vědce i producenty a uživatele informačních služeb, konference CS ONLINE [4], se tentokrát zhostila firma Slovnaft, a.s. Bratislava [5], zastoupená odborným garantem - inženýrkou Máriou Dologovou a organizačním garantem a výborem. Právě dlouhá tradice těchto setkání, přátelská atmosféra, atraktivní prostředí a především zkušenosti organizátorů vytvořily příjemnou atmosféru pro formální i neformální výměnu zkušeností, navazování kontaktů i zábavu. Program celé konference je k dispozici na WWW stránkách CS ONLINE ´99 [4] spolu s dalšími důležitými informacemi. Organizátoři rovněž připravili sborník konferenčních příspěvků, které, jak doufám, budou brzy spolu s další dokumentací o průběhu konference rovněž k dispozici na Internetu. Mým záměrem tedy není zdokumentovat celou konferenci, ale upozornit na zajímavé příspěvky, trendy či momenty.
[6]
Mária Dologová, odborná garantka konference, promlouvá k přítomným účastníkům
Program konference byl inteligentně rozdělen tématicky do sekcí v rámci jednotlivých konferenčních dnů, kdy hlavní bloky tvořila problematika managementu znalostí (knowledge management), hybridních informačních služeb, prezentace komunikačních technologií a komerčních informačních služeb, informačních aktivit v rámci firmy a dopadu užívání moderních technologií a nástrojů. Účastníci konference byli pozváni na celkem dvě bohaté recepce, kdy recepce reklamních partnerů byla dokonce obohacena o zábavně-vzdělávací program v režii firmy Medistyl, jejíž pracovníci dovedou nacházet umění i humor i v tak seriozním informačním zdroji jakým je patentová literatura. Koneckonců, i ze seriozně vyhlížející přednášky o „kulturní pandemii v informatice" se nakonec vyklubala estráda seznamující diváky s poetikou vývojových diagramů a nočními songy opuštěných programátorů, spojená s výukou jakési hymny informačního pracovníka v podání Martina Blocha [7] (ČVUT Praha). Zlatým hřebem „kulturní pandemie" byla známá scénka ze Shakespearovy hry Romeo a Julie sehraná trojicí Boček-Horký-Babka. Kromě plného nasazení těchto tří předních informačních specialistů (v režii Martina Blocha), byly divákům v kritických momentech hry předvedeny praktické ukázky dopadu informačních šumů (rozdíl mezi papírem a rapírem může být totiž fatální).
[8]
Sponzoři připravili skutečně bohatý kulturní program, jehož nedílnou součástí byly také recepce
Jeden z úvodních proslovů byl věnován informační politice a trendům formování informační společnosti na Slovensku. Jeho autor, Dušan Katuščák, v něm velmi podrobně seznámil především s legislativním a koncepčním zázemím formování informační společnosti v SR a s postavením knihoven v tomto procesu. Velká část příspěvků konference byla kromě obecné problematiky formování informační společnosti věnována konkrétním oblastem této transformace. Pravděpodobně nejvýznamnější z nich je transformace uvnitř podniků a s ní související zvyšování podnikové informační kultury projevující se zaváděním intranetů, využíváním sofistikovaných informačních služeb externích specialistů (information brokers, konzultanti) či implementací principů managementu znalostí do komunikačních toků v rámci firmy. . Podstata managementu znalostí je školácky jednoduchá, praktické aplikace jsou však mnohem složitější. Knowledge management totiž ve velké míře závisí na lidech. Na CS ONLINE jsme měli možnost vyslechnout pohled konzultační firmy Arthur Andersen [9], jejíž zástupce na toto téma předvedl profesionální vystoupení včetně zábavných vložek, a který charakterizoval místo knowledge managementu v tzv. učící se organizaci.
[10]
Spišský hrad, jedna z největších zřícenin ve Střední Evropě (bohužel však devastace pokračuje) - jeden z našich výletu v době konferenčního volna
Většina firem stále ještě přeceňuje vliv informačních technologií ve srovnání s myšlenkovým potenciálem zaměstnanců. Teprve až vhodná kombinace obou vytváří tzv. komparativní výhodu v dnešním světě. Přednáška Jána Dologa nazvaná "Systémy kvality a knowledge management" zdánlivě nezazářila, tak jak by zasloužila. Její autor skvěle balancoval na rozhraní fenomenologie, filosofického pohledu na poznávací procesy, pragmatizmu a synergie a tyto charakterizoval zároveň jako základní pilíře systémů managementu znalostí a dále vyjasnil jeho vztah k systémům kvality založených především na normách ISO. Určitě stojí za zmínku dodat, že knowledge management není cílem, ale cestou k úspěchu jedince i skupiny.
[11]
První nádvoří Spišského hradu
Již tradičním partnerem CS ONLINE [4]VSŽ [12] Infoconsult, který velmi osobitým způsobem vyložil principy distribuce produktů informačního střediska v rámci podnikového intranetu. Jak se shodly členky naší výpravy z informačního střediska Národního vzdělávacího fondu [13], příspěvky, ve kterých byly ukázány praktické aplikace a konkrétní způsoby řešení informačních služeb a komunikace v rámci podniku, patřily k nejpřínosnějším. Jistě bychom se shodly s ostatními účastníky konference i v tom, že většina z nich hledala novinky, neznámá řešení nebo nové trendy - v tomto však ostatní příspěvky z bloku „hybridní služby" nic nového nepřinesly. Snad trochu překvapivě působil příspěvek na téma "Hybridní služby a odborný profil firemního informačního pracovníka" prezentovaný Miriam Váchovou (DEZA Valašské Meziříčí), který ve své podstatě šel proti principům knowledge managementu v tom smyslu, že nedocenil osobní znalosti informačního pracovníka, které přináší a každodenně využívá ve své práci pro firmu. Zarážející byly nejenom některé závěry tohoto příspěvku, který v mnohém balancoval na hraně utopie a ideologie plánovaného hospodářství (požadavek znalosti ruského a anglického jazyka plus dalšího jazyka, nejméně 10-15 praxe v oboru apod.), ale také samotné jeho zařazení neboť neměl nic společného nejen s hybridními službami, ale se "stavem trendy a směry vývoje informačních služeb" vůbec.
[14]
Helena Grosserová, Bára Krutáková a Veronika Fantová - členky týmu Informačního střediska NVF, který se zůčastnil konference
Předposlední konferenční den byl věnován, podle mého názoru, jedné ze strategicky nejvýznamnějších oblastí informačních služeb a uplatnění informačních profesionálů, informacím ve firemních procesech. Ačkoli měla většina příspěvků v tomto bloku velmi slibné názvy, které naznačovaly problematiky, kterým je třeba věnovat pozornost, kromě vystoupení Petera Kostolányiho ze Slovnaftu [15], Michaela Babky z Albertiny Data [16] a Dagmar Vránové z České kapitálové informační agentury [17] (ČEKIA), zůstala většina příspěvků kroužit kolem jádra problému či opakovala dobře známé skutečnosti. Peter Kostolányi například naznačil strategie firmy při sledování informací z veřejných zdrojů, kdy přidaná informační hodnota nespočívá v samotné zveřejněné kvantitě dat, ale jejich vhodným výběrem, organizováním a analýzou. Konkrétní ukázka vyhledání, porovnání a analýzy údajů o firmě (Michael Babka) či principy fungování informační podpory investičního rozhodování (Dagmar Vránová) byly opět ceněnými příklady z praxe. Také Ivan Kopernický ze SIME Bratislava ve své přednášce na téma "Informace - předpoklad dobré strategie firmy" předvedl nejen profesionálně připravený konferenční příspěvek, ale především pohled na problematiku zasvěcenýma a zkušenýma očima.
[18]
Hlavní organizátorka konference, Táňa Mončáková, přebírá symbolické díky za perfektní přípravu a organizační zajištění konference
Na poslední konferenční den připravili organizátoři sekci věnovanou vlivu a dopadu informačních a komunikačních technologií a nástrojů. Konkrétním naplněním této sekce s poněkud vágním názvem byla především problematika vyhledávacích nástrojů, kterou výborným způsobem přestavila například Soňa Makulová (aniž by – v rozporu s názvem její přednášky – jakkoli „bloudila") a problematika organizace a analýzy informací představená například Richardem Salaničem nebo Viliamem Kiššem. Posledně jmenovaný přednášející otevřel, podle mého názoru, velice zajímavou metodologii strategické analýzy medií, kdy je zjišťováno nejen kdo a jak a o čem informuje, ale také z jakých důvodů, s jakým záměrem a s jakým dopadem. Na konkrétním případu analýzy medií v době prezidentských voleb na Slovensku byly předvedeny sofistikované metody analýzy medií, bohužel však nebylo možné je podrobněji probrat díky časovému limitu. Je škoda, že tento čas částečně ukrojily jiné přednášky ze stejného bloku, které buď patřily do estrádního vystoupení (Martin Bloch: Jak račte viděti) nebo byly pouhým opakováním dobře známých skutečností bez sebemenší hlubší analýzy či nových vhledů (Róbert Dyda: Má lož krátke nohy aj na internete?).
Konference CS ONLINE [4] přinesla v podstatě dva druhy příspěvků: teoretická shrnutí známých a praxí ověřených jevů a na druhé straně prezentace konkrétních výstupů z praxe, zkušeností a projektů. V případě těch prvních by, myslím, odborná veřejnost snesla více odvážné (jinými slovy ne stokrát oddiskutované) teoretické příspěvky nastiňující kromě jiného také rizika a negativa vývoje informační společnosti, jeho paradoxy či vizionářské odhady. V případě prezentací konkrétních projektů je potřeba velice citlivě odlišit pouhou prezentaci komerčního produktu, tedy jinými slovy PR prezentaci od skutečného představení zkušeností z praxe usilujícího o konkrétnost a zároveň objektivitu. Ačkoli byly některé z přednášek zástupců (převážně komerčních) producentů informačních a poradenských služeb zařazeny do konferenčního programu a dovedně maskovány obecnými názvy, měly být, podle mého názoru, buď označeny za firemní prezentace nebo přesunuty do zvláštního bloku prezentací vyhrazeného firmám a sponzorům. Navzdory těmto kritickým poznámkám si však myslím, že organizátoři předvedli profesionální práci jakož i velká většina přednášejících, kdy úroveň přednášek převyšovala průměr podobných profesních setkání. Konference CS ONLINE ´99 [4] tedy jistě přinesla mnoho nových podnětů nejen do obecné diskuse o vývoji informační společnosti a roli informačních specialistů, ale také inspirovala účastníky pro jejich konkrétní praxi.