Ivana Kadlecová zahájila přednášku odkazem na dva základní přístupy hodnocení vědy - kvalitivní a kvantitativní. Poté se pustila do srovnání Web of Science (WoS) a Scopus jako dvou základních nástrojů používaných k evaluaci vědy.

I. Kadlecová dospěla k poznatku, že oba zdroje jsou vzájemně srovnatelné. Rozdíly samozřejmě existují - WoS preferuje anglo-americkou produkci, Scopus ve větším rozsahu zahrnuje i evropské zdroje. Z porovnání počtu periodik zastoupených v obou databázích vyplývá, že Scopus disponuje více zdroji. Do WoS jsou časopisy zařazovány na základě přísných kritérií, pro Scopus stačí, pokud jsou články v časopise recenzovány, mají anglický abstrakt a časopis vychází pravidelně. Z hlediska retrospektivy je na tom výrazně lépe WoS (do r. 1900), zatímco Scopus se momentálně dostal k roku 1966. Při srovnání podle zastoupení českých časopisů vychází lépe Scopus (69 titulů, WoS 22 (SCI) a 4 (SSCI)).

Další rozdíly můžeme vysledovat v rozhraní a možnostech vyhledávání. Scopus je novější, umí pracovat s diakritikou, ve WoS jsou záznamy stručnější, ale na druhou stranu i více formalizované. Scopus v současnosti spustil nástroj, který adresám institucí přiděluje jedinečná ID a tím je srovnatelný s WoS. Oba produkty odstraňují autocitace a Scopus navíc odstraní citace od jednou zaevidovaných spoluautorů (což je velmi užitečný rys systému).

Z hlediska evaluace vědecké činnosti jsou využitelné obě databáze - v metodice hodnocení vědy a výzkumu se objevuje kategorie pro "časopisy, které jsou uvedeny v některé ze světových databází". Tou je klasicky nejen WoS, ale i Scopus, do kterého je navíc snazší zaregistrovat časopis pro excerpci.

(text konferenčního příspěvku [4])

(rch)