Sanja Antonicová z knihovny Univerzity v Bělehradě si spolu s Cvetanou Krstevovou z Filologické fakulty téže univerzity připravila příspěvek o tvorbě lexikální sítě pro biomedicínské obory. Je založen na stejných principech jako Wordnet vytvářený na Princetonské univerzitě. Zmínila projekty EuroWordNet (probíhal v letech 1996-1999) a novější projekt BalkaNet.

Michaela Dombrovská z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze si připravila poster nazvaný Vyjádřená institucionální kultura jako předpoklad sdílení informací. V posteru jsou navrženy komponenty institucionální kultury agentury CENIA [4]. Byla založena v roce 2005 a poslední tři roky procházela obdobím výrazných změn. Podmínky pro zaměstnance byly tedy velmi turbulentní. Jedná se o příspěvkovou organizaci, platy proto nejsou příliš výrazným motivačním faktorem. Byly nově formulovány vize, mise, strategie, hodnoty atd. Navrhované kompomenty ještě nejsou k dispozici ve finální verzi, nyní se k nim mohou vyjadřovat všichni zaměstnanci.

Květa Hartmanová z Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze představila oborovou bránu Umění a architektura (ART) včera, dnes a zítra (spoluautory příspěvku jsou Václav Kapsa z Národní knihovny ČR a Jiří Pavlík z Univerzity Karlovy v Praze). Ta je k dispozici na adrese http://art.jib.cz/ [5]. Koordinátorem projektu oborových bran je Národní knihovna ČR, na tvorbě brány ART se podílí řada institucí. Brána umožňuje mj. paralelní prohledávání katalogů knihoven a elektronických informačních zdrojů, dále např. vzájemné přebírání katalogizačních záznamů. Mezi novinky patří propojení se službou Google Scholar, nově byl připojen např. katalog knihovny Národního filmového archivu, novinky je možné sledovat prostřednictvím RSS, byla připravena i anglická verze portálu.

Věra Kroftová ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o., a z firmy Agrotest fyto, s.r.o., si připravila příspěvek nazvaný Tematické kategorie JCR Science Edition a jejich „medián impakt faktorů“. Sledovala počet titulů obsažených v jednotlivých kategoriích JCR. Největší počet kategorií je těch, které obsahují pět až padesát titulů. Kategorií je celkem 172, autorka je seskupila do devíti tematických oblastí. Provedla také analýzu zastoupení zemí podle počtu časopisů v JCR. Podrobněji se zabývala českými časopisy, porovnávala impakt faktor s mediánem impakt faktorů příslušné kategorie. Vyjádřila přesvědčení, že pořadí časopisů ve Web of Knowledge bude pravděpodobně vždy hrát důležitou roli při hodnocení výsledků vědy.

Lenka Maixnerová z Národní lékařské knihovny nazvala svůj poster Tezaurus Medical Subject Headings – české zpracování v systému MTMS. Přípravila jej ve spolupráci s dalšími autory z Národní lékařské knihovny (Alena Šímová, Helena Bouzková, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Marie Votípková). MeSH je řízený slovník termínů z lékařství a přírodních věd. Jeho producentem je Národní lékařská knihovna sídlící v Bethesdě v USA. MeSH je pro koncové uživatele aktualizován jednou ročně. V současné době je k dispozici pouze v elektronické podobě. Ve slovníku je uplatněna polyhierarchie. Je známo cca dvacet jazykových mutací MeSH. Pro účely překladu vyvinula Národní lékařská knihovna v Bethesdě MeSH Translation Maintenance System (MTMS). Pro překladatelské instituce je k dispozici zdarma. Překlady jsou automaticky zařazovány do UMLS. Formy překladů jsou různé, český překlad je vytvářen v Národní lékařské knihovně, jedná se o centrální a úplný překlad. Nyní česká verze obsahuje cca 25 000 hlavních termínů.

Heike vom Orde z Bavarian Broadcasting Corporation svůj poster nazvala InfoLitGlobal: Nový adresář zdrojů o informační gramotnosti. Představila portál dostupný na adrese http://infolitglobal.info/ [6]. Jedná se o nový portál či adresář orientovaný na zdroje týkající se informační gramotnosti. Byl vytvořen na objednávku UNESCO. Mezi kategorie prezentované na portálu patří např. Publikace, Školení pro školitele, Komunikace atd. Vyzvala přítomné k zapojení do komunity spravující a rozvíjející portál.

Vendula Papíková z Centra biomedicínské informatiky Ústavu informatiky Akademie věd ČR, v.v.i., si svůj poster připravila s Richardem Papíkem z Ústavu informačních studií a knihovnictví z Univerzity Karlovy v Praze. Poster byl nazván Komunita 2.0 a její konziliární potenciál: příklad z medicínského prostředí. Cílem provedeného průzkumu bylo zjistit, zda lze služby webu 2.0 použít pro solidní podporu v medicínském prostředí a je-li možné tam nacházet odpovědi na otázky, které nejsou jinde zodpovězeny. Komunitou 2.0 je míněna virtuální (online) komunita využívající nástroje webu 2.0. Sociální sítě jsou známy už od poloviny 20. století, velký rozvoj nastal v souvislosti s webem 2.0, se sociálním softwarem. Po úspěchu horizontálních sítí typu FaceBook a MySpace se začaly rozvíjet i profesní sociální sítě (tj. vertikální sítě). Sociální sítě se začaly objevovat v roce 1995, kdy však ještě neměly charakter současných sociálních sítí. Důležitými charakteristikami jsou zpětná vazba a možnost diskuse. Korekce informací ze sociálních sítí je otázkou k další diskusi.

Dragana Stolicová z knihovny Univerzity v Bělehradě bohužel nemohla na konferenci přijet, proto ji zastoupila Sanja Antonicová. Stručně představila poster nazvaný Meziknihovní služba v rámci konzorcia pro koordinovanou akvizici v srbských knihovnách KoBSON. Zmíněné konzorcium vzniklo v roce 2001 a bylo zaměřené na akvizici elektronických informačních zdrojů. Díky vzniku konzorcia došlo ke zvýšení objemu meziknihovní výpůjční služby. Podle autorky platí, že čím více informací získáváte, tím více jich potřebujete.

Norbert Végh ze Slovenské knihovny pro nevidomé z Levoči představil projekt Digitální knihovny pro nevidomé. Kromě zvukových knih jsou k dispozici i digitalizované knihy ve formátu RTF, časopisy ve formátu MP3 či knihy ve formátu DAISY. Na úvodní stránce je možnost hlasovat, v jakém pořadí budou knihy zpřístupňovány. Vzhledem k autorskému zákonu je potřeba knihy zabezpečit, je proto používán formát WMA DRM 10. Knihy je možné poslouchat nejenom na počítači, ale také v přehrávačích MP3 a v mobilních telefonech. Všechny služby jsou k dispozici na bezbariérovém webu knihovny dostupném na adrese http://www.skn.sk/ [7]. Celkem už byly dostupné digitální objekty vypůjčeny více než 16 000 krát, je registrováno cca 350 uživatelů, z toho je cca 200 aktivních. Objem stažených dat je přes 1,3 TB. Nejvíce knih je stahováno mezi 17. a 23. hodinou. Letos by měly být přidány další knihy ve formátu DAISY; digitální knihy by měly být umístěny v digitálním příručním archivu o kapacitě 10 TB. V loňském roce projekt Digitální knihovny pro nevidomé získal cenu Infora.

(texty konferenčních příspěvků [8])

(ls)