Ralph Catts z Univerzity ve Stirlingu ve Velké Británii ve své prezentaci nazvané Accessing Information and Creating Knowledge: Some implications for providers and for users začal definicí ICT zaměřenou na technologie. Upozornil, že je potřeba rozlišovat mezi ICT a dovednostmi (skills) ve využívání ICT. Často se tak však v praxi neděje. R. Catts zmínil také USA 21st Century Skills Model [4]. Součástí definice informační gramotnosti (podle CATTS, R.; LAU, J. Towards Information Literacy Indicators. Paris : UNESCO, 2008, s. 7) je schopnost lidí rozeznat informační potřeby, lokalizovat a vyhodnocovat kvalitu informací, ukládat a vyhledávat informace, využívat je efektivně a v souladu s etikou a také k vytváření a komunikaci poznatků. Díky tomu, že UNESCO uznává důležitost informační gramotnosti, budou nuceny jednotlivé země podávat zprávu o stavu informační gramotnosti. Informační gramotnost a dovednosti nutně zahrnují ICT, transformaci informací a uznávání zdrojů. Je nutné rozlišovat mezi přenosem informací a transformací (přeměnou) informací.

Staří lidé navštěvují knihovny často, mladí vyhledávají informace spíše elektronicky. Důležitou roli při vyhledávání informací hrají osobní doporučení. Řada průzkumů se věnuje využívání ICT – to je u starších lidí nižší než u mladších.

Důležitými otázkami, které musí řešit vlády a různá odvětví, jsou náklady na ICT (vybavení), schopnost rozvinout dovednosti ve využívání technologií informační společnosti u další generace (problém dovedností učitelů), náklady na přeškolení starších pracovníků s nadbytečnými dovednostmi, společenské náklady na starší občany, kteří nedisponují dovednostmi ve využívání technologií informační společnosti.

Pokud se týká poskytovatelů softwaru pro využívání informací, R. Catts upozornil, že knihovníci čelí problému, které zdroje vybrat, upřednostnit před ostatními. V datech existují skrytá omezení – systematické (např. citační rejstříky v anglickém prostředí se nezaměřují na dokumenty dostupné např. ve švédštině nebo v češtině), výběrové (např. Google v Číně) a otázky pohodlnosti.

Přednášející dále zmínil problém plagiátorství – zdůraznil přitom plagiátorství slov i myšlenek. V této souvislosti zmínil i software Turitin [5], který umožňuje plagiátorství odhalit. Instituce, které jej využívají, se s plagiátorstvím prakticky nesetkávají, software slouží tedy jako preventivní opatření.

V závěru se R. Catts věnoval tématu budoucnosti knihoven – ty jsou nyní méně využívány než dříve, tradičně se jednalo o zdroje přenesených informací, potenciálně se z nich může stát místo, v němž budou uloženy transformované informace. Podstatnou roli v tomto směru hraje rovnost přístupu (viz zejména program UNESCO Informace pro všechny).

Přednášející znovu zdůraznil, že pro rozvoj informační, resp. znalostní společnosti je klíčové přejít od přenosu informací k jejich transformaci.

V diskusi se R. Catts vyjádřil mj. k možnosti měření informační gramotnosti – zmínil opět výše uvedenou publikaci Towards Information Literacy Indicators vydanou UNESCO (zpráva je k dispozici ke stažení na serveru UNESCO [6], pozn. red.).

(text konferenčního příspěvku [7])

(ls)