Zpráva ze semináře Svobodný přístup k informacím v knihovnách
V úterý 5. února 2008 se v prostorách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil jednodenní seminář nazvaný Svobodný přístup k informacím v knihovnách [4].
Seminář byl zahájen v deset hodin dopoledne uvítáním účastníků a stručným představením obsahu a účelu semináře, jímž bylo poskytnout veřejným knihovnám v ČR základní orientaci v problematice zákona o svobodném přístupu k informacím.
Poté již bylo slovo předáno prvnímu přednášejícímu, JUDr. Pavlu Molkovi, externímu vyučujícímu Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a asistentovi soudce Nejvyššího správního soudu.
Pavel Molek uvedl účastníky semináře do problematiky svobodného přístupu k informacím (SPI) a představil jim zákon č. 106/1999 Sb. Pohovořil o tzv. povinných subjektech, tzn. institucích, které mají povinnost poskytovat informace na základě zákona č. 106/1999 Sb. (zákon o SPI). Dozvěděli jsme se, že naprostá většina knihoven evidovaných Ministerstvem kultury ČR patří mezi povinné subjekty; spornými případy jsou knihovny zřizované soukromými právnickými osobami, např. nemocnicemi – akciovými společnostmi.
Pozornost byla věnována i na povinně zveřejňovaným informacím, tj. informacím, které by o sobě a o postupu při podávání žádosti o informace v režimu zákona o SPI měly povinné subjekty zveřejňovat na úředních deskách, www stránkách.
P. Molek rozebral také výjimky z poskytování informací na základě zákona o SPI, tj. např. utajované skutečnosti, obchodní tajemství, osobní údaje a další.
Celý svůj příspěvek prokládal Pavel Molek pravomocnými rozsudky soudů různých stupňů a dokládal tak na konkrétních případech ustanovení uvedená v zákoně.
Po polední přestávce následoval příspěvek Mgr. Miroslava Jurmana, taktéž asistenta soudkyně Nejvyššího správního soudu a externího vyučujícího Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Přednáška Miroslava Jurmana byla zaměřena na postupy a procesy podávání a vyřizování žádostí o informace v režimu zákona o SPI. Účastníci si mohli vyslechnout, v jaké formě lze žádost podat a vyřídit, jaké platí pro obě strany lhůty, jaká platí pravidla při stanovování a hrazení nákladů na vyhledání informací a rozmnožení jejich záznamů. Přednášející rozebral i postupy následující po negativním výsledku žádosti o informace, tedy podávání odvolání, stížností; soudní přezkum. Zaznělo i několik tipů pro knihovny (jak v pozici žadatele, tak i povinného subjektu). Dva nejpřínosnější budou uvedeny v článku Zákon o svobodném přístupu k informacím a knihovny, který vyjde v letošním roce v časopise Knihovna.
Debatu mezi přednášejícím a účastníky i mezi účastníky navzájem rozvířila problematika dotazování se na znalosti a schopnosti zaměstnanců knihoven v oblasti cizích jazyků. Spor byl veden zejména o to, zda takový dotaz je oprávněný či zda jde o vytváření nových informací, tedy skutečnost, která spadá do výjimek z poskytování informací na základě zákona o SPI.
Třetí a poslední část semináře byla věnována odpovědím na dotazy a řešení konkrétních případů z praxe, se kterými přicházeli jednotliví účastníci; byť jich bylo jen několik, protože ostatní byly řešeny již v průběhu obou předchozích příspěvků.