Textová povaha poštovních zpráv

Elektronická pošta v Internetu sloužila od samého počátku k zasílání textových zpráv. Zpráva se skládala ze slov a vět a dělila se na řádky. Jazykem zpráv byla angličtina a znakový soubor byl vymezen kódovou tabulkou US-ASCII.

Pomocné informace pro efektivní a bezpečné zasílání a příjem dopisů byly umístěny v záhlaví dopisu. Záhlaví se skládá z dohodnutých názvů hlaviček a jejich hodnot. Názvy hlaviček pocházejí rovněž z angličtiny. Jsou to vlastně klíčová slova nebo zkratky slov, které jsou čitelné a srozumitelné uživateli elektronické pošty.

Příkazy pro odesílání dopisů a odpovědi na ně jsou rovněž slovy nebo zkratkami slov v angličtině.

Při běžném používání elektronické pošty se zajímáme o vlastní obsah dopisů a nestaráme se o podrobnosti jejich záhlaví, natož pak o příkazy, které používá odesílající poštovní server. Prostudujeme-li však blíže možnosti záhlaví dopisu a příkazy pro přenos, objeví se textová podoba poštovních zpráv v její úplnosti.

Z poštovní zprávy v jejím zdrojovém (textovém) tvaru můžeme získat řadu užitečných informací, které lze využít v problémových situacích nebo při studiu elektronické pošty jako komunikačního systému.

I volně přístupné webové poštovní systémy mívají prostředky pro zobrazení dopisu v textové formě. Ikony, kterými se zdrojová forma vyvolá, nebývají zvýrazněné. Někdy možnost zobrazení zdrojového tvaru dopisu úplně chybí.

Formát textových zpráv

Již v r. 1982 byl zveřejněn dokument RFC 822, který na dlouhou dobu určil závazný formát textových zpráv přenášených v Internetu. Zpráva se skládá z řádek textu v kódu ASCII zakončených znaky konce řádku (CRLF). Tvoří ji záhlaví a tělo (které může být i prázdné). Záhlaví je od těla odděleno prázdným řádkem; prázdný řádek obsahuje jen znaky CRLF.

Záhlaví textové zprávy

Záhlaví je tvořeno jednotlivými hlavičkami. Hlavička se skládá z klíčového slova (název hlavičky), které je od obsahu hlavičky odděleno dvojtečkou. Obsah hlavičky je buď volný (např. Subject) nebo formátovaný (např. From). Název hlavičky a její obsah se většinou umístí do jedné řádky. Jestliže ne, pak pokračování obsahu hlavičky začíná bílými znaky (tabulátor, mezera) na dalším řádku. Formátování obsahu hlavičky má sloužit k ulehčení zpracování zprávy na počítači.

Jednotlivé hlavičky sdružuje RFC 822 do skupin podle významu.

Cesta

Return-Path: adresa, odkud zpráva přišla.

Received: záznam poštovního serveru o příjmu zprávy (odkud, kým převzata, kdy, protokol, jedinečné označení zprávy příjemcem, pro koho). 

Odesílatel

From: od koho, adresa autora zprávy.

Sender: odesláno kým, adresa skutečného odesilatele. 

Příjemce

To: prvotní příjemce zprávy.

Cc: druhotní příjemci zprávy.

Bcc: další příjemci zprávy, jejichž adresy se neobjevují v záhlaví zpráv pro

prvotní a druhotné příjemce.   

Volitelné hlavičky

• Message-ID: představuje jedinečné označení zprávy na cestě od odesilatele k příjemci. Slouží jako odkaz na zprávu. Třebaže je zařazena mezi volitelné hlavičky, je její užívání prakticky nezbytné.
• Resent-xxx: skupina hlaviček upřesňujících přijatou a znovuzasílanou zprávu (xxx představuje obvyklé hlavičky původní zprávy – from, to, date, aj.).
• In-Reply-To: obsahuje identifikátor původní zprávy, na kterou nová zpráva odpovídá. Hlavička může obsahovat více identifikátorů v případě „odpověď na odpověď“.
• References: obsahuje identifikátor původní zprávy, na kterou nová zpráva odpovídá nebo na niž odkazuje.
• Keywords: slova nebo slovní spojení v uvozovkách, oddělená čárkou.
• Subject: téma zprávy, v praxi povinná neprázdná hodnota.
• Comments: komentář k obsahu zprávy.

Comments: To: "