V roce 2007 řešilo Studijní a informační centrum ČZU v Praze [6] (dále také SIC ČZU v Praze) spolu s Katedrou botaniky a fyziologie rostlin Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze [7](dále také KBFR FAPPZ ČZU v Praze) projekt financovaný z Fondu rozvoje vysokých škol „Digitální zemědělská knihovna on-line“. Projekt byl zaměřen na digitalizaci vybraných unikátních starých tisků z oblasti botaniky, zemědělství a lesnictví lokalizovaných v knihovně Lesnické fakulty v Kostelci nad Černými lesy a v Botanické knihovně KBFR FAPPZ ČZU v Praze.

Hlavním cílem projektu bylo umožnit přístup k vzácným tiskům nejen studentům a pedagogům ČZU v Praze, ale také ostatní pedagogické odborné veřejnosti i dalším studentům oborů biologického zaměření v ČR i v zahraničí. Digitální podobu těchto vzácných publikací si zájemci mohou prohlížet nejen v prostorách knihovny, ale i v prostředí internetu. A to nejen na speciálních webových stránkách vytvořených pro potřeby digitální zemědělské knihovny, ale některé z nich po schválení příslušné odborné komise i prostřednictvím celostátního uznávaného projektu Manuscriptorium [8].

Z finanční dotace kapitálového projektu Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ), který v roce 2007 SIC ČZU v Praze získalo - „Vybavení pracoviště pro digitalizaci vzácných publikací“ - byl zakoupen vysoce kvalitní barevný knižní skener PS5000C, který disponuje plochou snímání 297 mm x 432 mm při rozlišení až 600 dpi. Osvětlení zajišťují dvě fluorescentní lampy do tvaru „U“.

Špičkové digitalizační vybavení je dobrým základem. Pokud však mělo být dosaženo kvalitních výsledků digitalizace, bylo nutné správně používat celou řadu dalších technologických nástrojů. Jedná se především o technologie pro pořizování a ukládání doprovodných textových dat (bibliografické popisy dokumentů, popisy stránek nebo plné texty dokumentů). Dále to byly technologie pro prezentaci pořízených dat, které umožnily vytvořit vhodné uživatelské rozhraní - od vytvoření prosté elektronické vazby až po zařazení sofistikovaných rešeršních nástrojů (on-line či off-line). A velmi důležité je také zajištění archivace a dlouhodobé životnosti dat (používání formátů, které mají z principu maximální životnost, zajištění kontroly fyzického stavu datových nosičů apod.).

Při řešení některých z těchto úkolů jsme vsadili na spolupráci s profesionály. Pro účely tohoto projektu byl firmou Aip Beroun s.r.o. vyvinut specializovaný software BotM-Edit 1.0, který slouží pro popis textových dat ve formátu XML s možností tvorby rejstříků a fulltextového vyhledávání v naskenovaných knihách. Jedná se o vylepšenou verzi programu, který byl poprvé použit v pilotním projektu digitalizace základního botanického díla C. Linného (1753): Species Plantarum. Toto dílo bylo digitalizováno v rámci řešení projektu FRVŠ 616/2005. Jeho výsledky mohou čtenáři ocenit v databázi Manuscriptorium [8], kde je dostupná celá digitalizovaná kniha, a dále především v databázi Katedry botaniky a fyziologie rostlin ČZU v Praze [9], kde lze v této publikaci vyhledávat jednotlivá rodová jména rostlin, včetně jejich výskytu na více stranách dokumentu.

Součástí řešení projektu „Digitální zemědělská knihovna on-line“ bylo i zrestaurování 18 vzácných knih z fondu knihovny Katedry botaniky a fyziologie rostlin. I v tomto případě byla navázána spolupráce s profesionály – restaurátory, kteří poskytli jednotlivým knihám veškerou péči nutnou k jejich záchraně. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o silně narušené svazky – poškozené vyplavením a plísní, s poškozenými vazbami, přesušenými a zkřehlými koženými potahy apod. – byly nutné opravdu rozsáhlé zásahy. Restaurátorky svazky desinfikovaly a sňaly poškozené vazby. Zvlněné knižní bloky byly až do vyrovnání lisovány. Bloky se zateklými mapami byly rozebrány, jednotlivé listy vykoupány v teplé vodě a čištěny pomocí vhodného tenzidu. Po proprání byl papír doklížen metylcelulosovým lepidlem. Bloky byly opětovné sešity podle původní technologie. U většiny svazků byly vyměněny poškozené původní desky za alkalickou lepenku. V jednom případě byl kožený hřbet nahrazen novou usní. Plátěné hřbety a rohy byly nahrazeny novým plátnem a titul na hřbetě byl znovu vyražen. Dochované papírové potahy byly doplněny obdobným papírem a vráceny zpět. Většina předsádek byla opravena a navrácena do knih. Na závěr byla zhotovena restaurátorská zpráva s fotodokumentací.

Konkrétní výstupy tohoto projektu byly široké veřejnosti zpřístupněny ve zkušebním provozu v prosinci 2007 a od 1. 1. 2008 je databáze plně funkční. Databázi „Digitální zemědělská knihovna“ bude spravovat Studijní a informační centrum při ČZU v Praze, a tedy centrálním přístupovým bodem jsou jeho webové stránky [10], konkrétně odkaz „Digi knihovna“. V první etapě bude zveřejněno prvních 61 digitalizovaných knih se zaměřením na lesní hospodářství, ochranu lesa, dřeva, systematickou a obecnou botaniku. Zveřejněny budou i vzácné rukopisné svazky F. L. Čelakovského a dalších autorů.

Věříme, že výsledky řešení projektu „Digitální zemědělská knihovna online“ budou zajímavé nejen pro studenty a pedagogy, ale i pro další zájemce z řad odborné veřejnosti i knihovníků.

[11]

Čelakovský L. (1889?): Specielní botanika (skriptum)

[12]

Ezler T. (1931): Frühlingsblumen und Blumenwunder

[13]

Hallier E. (1883): Flora von Deutschland XII.

[14]

Hartig G. L. (1820): Forst und Jagd-Archiv

[15]

Heyer C. (1864): Der Waldbau

[16]

Köhler (1898): Medizinal-Pflanzen. Band III.

[17]

Matzka W. (1835): Mathematik

[18]

Pax F. (1916): Prantls Lehrbuch der Botanik

Tento projekt byl podpořen Fondem rozvoje vysokých škol 616/2005, 1557/2007, 600/2007 a výzkumným záměrem MŠMT 6046070901.