V úterý 27. 11. 2007 se v prostorách knihovny Informačního centra OSN v Praze konaly dvě panelové diskuse. Pořádala je Asociace pro progresivní komunikaci (Association for Progressive Communications [4]) v rámci programu Women's Networking Support Programme [5] (APC WNSP), který sdružuje ženy a ženské organizace se zájmem o informační a komunikační technologie na celém světě. Program vyvíjí několik iniciativ - provozuje portál GenderIT.org [6], vyvinul evaluační metodologii GEM hodnotící z genderového hlediska efektivitu projektů a iniciativ zaměřených na ICT a každoročně udílí cenu Gender and ICT Award [7] za inovativnost projektů, které využívají ICT pro řešení problémů spojených s postavením žen. APC WNSP se věnuje také dalším praktickým projektům, z místních aktivit je to např. genderový panel na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové [8] a tréninky pro ženy - např. projekt "Ženy do IT" ve spolupráci s IBM v ČR.

Cílem "kulatých stolů" bylo zvýšit povědomí vybraných cílových skupin o problematice žen v IT.

Na téma Vzdělávání žen v IT diskutovali prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc., proděkan, FIT VUT Brno, Mgr. Linda Sokačová, ředitelka pro rozvoj a strategické plánování, Gender Studies, o.p.s., Petr Draxler, personální ředitel, IBM Česká republika a PhDr. Lenka Simerská, vedoucí projektu Ženy do IT a koordinátorka APC WNSP pro střední a východní Evropu. Z diskuse mj. vyplynulo, že na obory zaměřené na ICT se hlásí málo dívek, což může souviset zejména s nedostatečnou informovaností o možnostech uplatnění. Proto byly také např. v rámci projektu Ženy do IT uspořádány v dubnu a květnu 2007 informační semináře v Praze a v Brně pro studentky různých typů gymnázií [9].

Odpoledne bylo věnováno tématu Ženy a práce v IT. Pro diskutující byly připraveny otázky: Jaké jsou požadavky IT firem na ženy? Existují bariéry vstupu žen do IT? Jaké jsou výhody a nevýhody zaměstnávání žen v IT? Jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s prací žen v IT?

PhDr. Hana Maříková ze Sociologického ústavu AV ČR představila ve svém příspěvku postavení ženy na českém trhu práce, uvedla i některá srovnání s Evropou. Dále konstatovala, že trh práce funguje na představě "ideálního pracovníka", jehož hlavním rysem je nezatížení rodinou. Český trh práce není přátelský vůči ženám s malými dětmi, pružná pracovní doba je málo rozšířená a možnost zkrácených úvazků není příliš využívána. Je prokázáno, že se ženy v nových oborech uplatňují obtížněji, často musí odvést více práce, aby dosáhly stejného uznání jako muži.

Petr Draxler z IBM ve druhém příspěvku zmínil, že český trh práce poptává kolem čtyř tisíc IT odborníků, přičemž nabídka je přibližně o patnáct set lidí nižší, takže v těchto profesích v Česku nejsou výjimkou cizinci (u IBM až 40 %). P. Draxler uvedl, že IBM se snaží udržet ženy v profesi i v jejich mateřství, ponechávají jim např. notebooky a připojení do firmy, aby mohly mj. využívat vzdělávací kurzy. Některé funkce umožňují princip flexibilní kanceláře, tj. práci z domova, což přináší časové i finanční úspory. Takových pozic je však stále málo.

Ing. Ivana Šabatová, konzultantka v oblasti informačních technologií a managementu, se v této souvislosti zamýšlela nad motivací žen vstupovat do IT a na příkladu vlastních zkušeností v oblasti podnikání žen ukázala, že je možné se prosadit.

Ing. Eva Hejlová, ředitelka pro projekty a procesy HR ze společnosti Telefónica O2 ČR uvedla, že v útvaru IT zaměstnávají 96 žen (z 620 osob), přičemž na vedoucích pozicích je 23 mužů a dvě ženy. V provozu pracuje více žen než ve vývoji. Jako nejohroženější skupinu vidí matky s malými dětmi a starší ženy. Možnost práce z domova činí podle ní problém spíše starším vedoucím pracovníkům, kteří s touto situací neumějí příliš zacházet.

V závěrečné diskusi zaznělo, že je třeba učinit obory IT pro ženy atraktivnější a posilovat jejich sebedůvěru, mimo jiné např. pomocí rolových modelů nebo systému mentorů.