Zpráva a dojmy z 10. ročníku konference ILDS v Singapuru

0 comments

Autoři:

Vydání:

2007, ročník 11, číslo 12 [2]

Rubrika:

10. ročník konference o mezinárodních meziknihovních službách a dodávání dokumentů [4] (10th Interlending and Document Supply International Conference - ILDS) se konal ve dnech 29. 10. - 31. 10. 2007 v Singapuru. Jedná se o specializovanou konferenci, která se koná jednou za dva roky.

Konference se již konala na řadě míst světa, jak názorně dokládá tento stručný přehled konání předchozích ročníků:

1. ročník (1988): Londýn (Velká Británie)
2. ročník (1990): Londýn (Velká Británie)
3. ročník (1993): Budapešť (Maďarsko)
4. ročník (1995): Calgary (Kanada)
5. ročník (1997): Aarhus (Dánsko)
6. ročník (1999): Pretorie (Jihoafrická republika)
7. ročník (2001): Lublaň (Slovinsko)
8. ročník (2003): Canberra (Austrálie)
9. ročník (2005): Tallinn (Estonsko)

Sdílení zdrojů v budoucnosti

Letošního ročníku konference se zúčastnilo přes 200 účastníků ze 43 zemí světa. Nejhojnější zastoupení měli domácí knihovníci, dále zástupci z asijských zemí, také Austrálie měla početnou výpravu (patnáct delegátů), rovněž USA (devět delegátů). Celkem zaznělo 23 příspěvků. Konference byla tematicky zaměřena na sdílení zdrojů v budoucnosti pokládané za stavební kameny úspěchu.

Nyní se již blíže podívejme na témata prezentovaná na konferenci. Konferenční příspěvky byly rozděleny do čtyř tematických okruhů:

Sdílení zdrojů
Autorský zákon
Nástroje a základní kameny k úspěchu
Budoucí směry

Ze zajímavých konferenčních příspěvků

Úvodní slovo přednesl Mike McGrath, šéfredaktor časopisu Interlending and Document Supply. Ve svém vystoupení zachytil současný stav v dodávání dokumentů na nekomerční i komerční bázi. Zhodnotil stav autorského práva obecně, zmínil práva koncových uživatelů, problematiku otevřeného přístupu, využití časopisu Interlending and Document Supply, významné dohody v oblasti dodávání dokumentů, masovou digitalizaci a samozřejmě současné trendy v dodavatelských službách (včetně komerčního dodávání dokumentů).

Konstatoval, že v mnoha zemích dochází k poklesu požadavků na meziknihovní výpůjční služby (i v Britské knihovně či v CISTI), ve Spojených státech lze konstatovat stabilizaci, někde mírný nárůst (pravděpodobně díky dostatku peněz v knihovnách i u jednotlivých uživatelů). Z evropských zemí hlásí nárůst požadavků Dánsko (pro tuto zemi je charakteristické jednak zlepšení knihovního systému, jednak informovanosti uživatelů).

M. McGrath rovněž zdůraznil potřebu pečlivě rozvažovat uzavírání licencí. Uvedl příklad knihovny Kalifornské univerzity (University of California), která utratila polovinu svých peněz z rozpočtu seriálové akvizice na nákup časopisů z produkce společnosti Elsevier.

Dalším trendem je masová digitalizace knih. Otázkou však je, kdo bude číst tuto elektronickou lavinu. Chybí analýza trhu – těžko lze odhadnout jeho další vývoj. Jsou zde dva hlavní motivy, které vedou knihovny k digitalizaci knih. V první řadě je to snaha knihoven rozšířit přístup ke svým fondům, za druhé je to přesun nákladů za digitalizaci do soukromého sektoru. Snahu o digitalizaci knih středních a menších knihoven vidí M. McGrath jako užitečný prostředek knihoven pro rozvíjení oblasti PR, zvláště ve srovnání s ohromnými projekty Googlu, Microsoftu, Open Content Alliance, Projektu Gutenberg nebo OCLC NetLibrary. Nepředpokládá zatím, že by masová digitalizace měla významný dopad na služby dodávání dokumentů. Jako příklad uvádí titul Philip Morgan: Fascism in Europe, za niž v NetLibrary zaplatíte 66 britských liber, zatímco přes Amazon je možno tuto knihu koupit za 11 britských liber. Podle menšího průzkumu v Britské knihovně je velký zájem o starší knihy z oblasti vědy a techniky, zejména jde o učebnice a jiné učební texty – zde se naskytuje příležitost pro digitalizaci.

Pokud se týká copyrightu, lze konstatovat, že v současné době se kyvadlo přehouplo opět na stranu nakladatelů. Nová směrnice Evropské unie o tzv. harmonizaci autorského práva znovu posiluje pozici nakladatelů, k harmonizaci tedy má daleko, navíc každé jednotlivé členské zemi nechává prostor pro vlastní výklad. Dále autor zmínil ještě ochranný a omezující DRM systém (Digital Rights Management), který umožňuje dodání dokumentu v chráněném formátu PDF s podmínkou vytištění papírové kopie koncovému uživateli.

Další zajímavý příspěvek přednesl dr. Harald Müller, ředitel knihovny pro srovnávací a mezinárodní právo na Institutu Maxe Plancka (Library at the Max Planck Institute for Comparative Public Law and International Law).

H. Müller shrnul současný stav na poli poskytování služeb dodávání dokumentů v kontextu s autorským zákonem. Podrobně popsal situaci v Německu, kde má vejít v platnost nový autorský zákon. Původně měl vejít v platnost 1. 12. 2007, nyní se však termín posouvá pravděpodobně na únor 2008. V příspěvku se H. Müller zabýval pozicí, v jaké se nachází velmi úspěšný a populární systém Subito, který je hojně využívaný i u nás. Řečník pro zpestření a faktické dokreslení situace uvedl dva příklady knihoven, které se dostaly až před soud pro porušování autorského zákona (jeden případ v Kanadě, jeden v Německu – výše zmiňované Subito).

Stručně a výstižně popsal zákony o copyrightu v těchto zemích: Kanada (2007), Austrálie (2000), USA (2004), Velká Británie (1988), Německo (2007). V příloze jeho přednášky je ještě popsán stav autorského práva v Dánsku, Francii a Norsku.

Situace se však vyvíjí, zejména v Německu, a proto by bylo velmi užitečné mít možnost slyšet přednášku H. Millera na toto téma i u nás, proto jsme oslovili organizátory konference Inforum 2008 s návrhem na pozvání tohoto řečníka.

Michael A. Ireland představil novou službu či produkt kanadské organizace CISTI (Canada Institute for Scientific and Technical Information). Nabízejí výpůjčku elektronické knihy po výběru z jejich katalogu. Platba se provádí předem prostřednictvím kreditní karty. Uživateli je následně zaslána URL adresa, na níž může elektronickou knihu získat, a to bez jakékoliv registrace a bez zprostředkování služby knihovnou. Kniha je na zmíněné adrese dostupná po dobu 30 dnů, k práci s ní není zapotřebí žádný speciální prohlížeč. Cena výpůjčky elektronické knihy je 25 amerických dolarů. Pro porovnání dodejme, že cena za klasickou výpůjčku z CISTI je 40 amerických dolarů, z Kongresové knihovny 35 amerických dolarů, z Britské knihovny 33 amerických dolarů. Z knihy je možno zkopírovat a stáhnout 10-20 % celkového rozsahu stran (záleží na nakladateli). Výhodou služby je velmi rychlý přístup k žádané publikaci, odpadá také starost s vrácením knihy. Tuto službu hodnotím jako velmi progresivní, je však třeba ji rozšířit do povědomí uživatelů.

Mat Pfleger (vedoucí prodeje a marketingu Britské knihovny) přednesl příspěvek věnovaný situaci v Britské knihovny. Ta zaznamenává velký pokles požadavků na dodávání dokumentů, který vede až k výrazným finančním ztrátám. Přesto patří stále k nejvýznamnějších knihovnám poskytující tuto službu. Jsou schopni dodat dokument do dvou hodin bezpečnou elektronickou cestou při dodržení nejpřísnějších copyrightových podmínek. Informoval o spolupráci Britské knihovny se službou Google Scholar. Společně se podílejí na vyhledávacím nástroji, který umožňuje přístup k dokumentům Britské knihovny i vzdáleným uživatelům. Partnerství poskytuje vědeckým pracovníkům vyhledání více zdrojů a redukuje výsledky, které nevedou k plným textům. Dále hovořil o službě ETHOS (Electronic Theses Online Service – zpřístupnění disertačních prací), o velkém digitalizačním projektu realizovaném za podpory Microsoftu.

Závěrečný příspěvek měla možnost přednést ředitelka Národní knihovny v Singapuru. Velmi mladá dáma (se stejně mladým týmem vedoucích pracovníků) hovořila o úloze knihovny v budoucnosti. Domnívám se, že její slova velmi vhodně korespondovala se vzhledem nové národní knihovny (viz též dále). Ta je postavena velkoryse, disponuje velkými světlými prosklenými prostory, jsou v ní umístěna zahradní atria a výstavní prostory. V knihovně není oddělení pro akvizici knih a časopisů, veškeré činnosti spojené s nákupem, katalogizací, indexací, klasifikací (a to ve čtyřech oficiálních jazycích!), balení knih, opatření knihy čipem RFID probíhá mimo knihovnu v jiné budově (v tzv. Dodavatelském centru knihovny, Library Supply Centre). Národní knihovna slouží pro služby směrem ven k uživatelům a k reprezentaci. Téměř 70 % lidí má přístup k internetu a vláda se snaží, aby všude ve veřejných budovách bylo stoprocentní pokrytí, mezi mladšími lidmi je již běžné např. vlastnictví více než více než jednoho mobilního zařízení. Knihovna počítá s tím, že fyzických návštěv uživatelů bude klesat, avšak o to kvalitnější služby bude poskytovat elektronicky. Na konferenci zazněla i řada dalších podnětných příspěvků – plné texty těchto příspěvků i prezentace je možné získat na adrese http://www.nlbconference.com/ilds/programme.htm [5].

Singapurské knihovny zblízka

Konference se konala v nově postavené budově Národní knihovny v Singapuru (National Library of Singapur), šestnáctipodlažní výškové budově ve světlých barvách (bílá, světle šedá a světle modrá převládají).

Knihovna začala svůj provoz na jaře 2005. Spojila fondy a funkci staré budovy národní knihovny (Central Lending Public Library) a Referenční knihovny Lee Konga Chiana (musí se to skloňovat?)(Reference Library). Významnou součástí knihovny je Divadelní centrum (Drama Center). Zde se také konala konference ILDS. V budově knihovny je umístěno několik zahrad a zahradních atrií. Právě díky těmto prostorám byla knihovně místním stavebním úřadem udělena cena za stavbu budovy s mimořádným přístupem k životnímu prostředí – tzv. Platinum Green Mark Award by Singapore’s Building and Construction Authority). Administrativa a vedení knihovny sídlí ve čtrnáctém podlaží. V nejvyšším podlaží (vlastně přímo pod střechou) je vybudován exkluzivní prostor sloužící k účelům reprezentace a pro pořádání mimořádných svátečních událostí; samozřejmě se i účelově pronajímá. Návštěvníkům není běžně přístupný. Je to prosklené vyhlídkové patro, ze kterého je výhled na všechny okolní mrakodrapy v Singapuru a při dobré viditelnosti i vzdálené indonéské ostrovy. Budova je vybavena inteligentními technologiemi pro osvětlení a udržování vhodné vnitřní teploty, které umožňují dostáhnout značných energetických úspor. Budova tak citlivě reaguje na venkovní teplotu a světlo. Dodejme, že v Singapuru se celoročně žije v klimatizovaném prostředí, což je pro nás velmi neobvyklé.

Kromě Národní knihovny v Singapuru jsme měli možnost navštívit i Knihovnu Národní univerzity Singapuru (Library of National University of Singapore) a Knihovnu ISEAS (ISEAS Library), tedy odbornou knihovnu s fondem jihoasijské literatury 19. století. Tato rozsahem nevelká knihovna je určena především k vědeckému studiu a prezenčním výpůjčkám. Budova knihovny je obklopena nádhernou zahradou. Vedoucí knihovny však přiznává, že mají průměrně deset návštěvníků denně.

Navštivili jsme také již výše zmiňované Dodavatelské centrum knihovny (Library Supply Centre), které poskytuje akviziční a katalogizační služby celkem šestnácti knihovnám (včetně National Library of Singapur). Je to vlastně továrna na zpracování knih. Na návštěvníky působí trochu depresivně – všude umělé světlo, běžící pásy, zákaz fotografování. Poslední návštěva byla v Knihovním centru pro inovace (Library Innovation Centre), které lze popsat jen velmi obtížně, protože u nás podobná instituce (zatím) neexistuje. V tomto centru mají převážně velmi mladí knihovníci příležitost pracovat na nových nápadech a projektech. Praktickým výstupem tohoto inovačního centra jsou např. tzv. e-kiosky, které jsou umístěny kdekoliv po městě. Čekáte v čekárně u lékaře a nemáte co číst? Je tam umístěný e-kiosk, což je prosklená skříň s vystavenými knihami. Jednu si vyberete, po zasunutí náležité registrační karty. Knihu můžete vrátit kdekoliv na jiném místě ve městě, kde je e-kiosk.

Závěr

Konference byla velmi dobře zorganizována. Po jednotlivých příspěvcích však nebyl dán prostor pro otázky, zřejmě kvůli dodržení časového harmonogramu. Příspěvky lze rozdělit do dvou kategorií: příspěvky z velkých významnějších knihoven, které přinášejí nové systémy a produkty také jiným knihovnám, na druhé straně jsou to příspěvky menších knihoven, které popisují službu dodávání dokumentů v místních podmínkách aneb přinášejí informace „jak se to dělá u nás“. Dodávání dokumentů je pod tlakem silné komercionalizace a knihovny jsou považovány za konkurenty komerčních dodavatelů dokumentů a nakladatelů. Je třeba neustále zdůrazňovat úlohu knihoven a právo na volný přístup k informacím.

Příští (již jedenáctý) ročník se bude konat v roce 2009 v Hannoveru za podpory a spolupráce dvou velkých knihoven – TIB Hannover a ZbMed Köln.

[6]