V hlavním zpravodajství byla ještě donedávna zmínka o knihovnách skutečnou vzácností. Dnes téma knihoven, konkrétně výstavba nové budovy Národní knihovny České republiky, plní první stránky významných deníků i společenských časopisů. Dalo by se říci, že se knihovníkům plní sen. Nemluví se o knihovnách, ale o jedné konkrétní knihovně, a tato diskuze rozdělila společnost na dva tábory. Stavba nové budovy je bojem politiků, úředníků a zástupců kulturního života, kteří bojují za nebo proti moderní stavbě, až se skoro zdá, že na samotnou knihovnu, tedy ne stavbu, ale instituci, se zapomnělo. Přitom o tu jde především.

Již delší dobu můžeme slyšet, že budova Klementina je svou kapacitou pro šestimilionový fond Národní knihovny nedostačující. Výstavba centrálního depozitáře v Hostivaři tento fakt nevyřešila, pouze odsunula o několik let. Nyní se problém s prostorem musí řešit opět. Tentokrát ale ne novým depozitářem mimo Klementinum, NK ČR opustila i od záměru Klementinum jakkoliv rozšiřovat. Bylo rozhodnuto, že výstavba nové budovy je variantou nejlevnější. Navíc byla naplánována rekonstrukce Klementina, ve kterém by měly zůstat rukopisy a staré tisky do roku 1800, hudební fondy a Slovanská knihovna. To vše za zhruba čtyři miliardy Kč.

Když Národní knihovna hledala pro své nové působiště vhodnou lokalitu, padaly návrhy jako Jinonice, Pohořelec, Vysočany... Místo muselo splňovat několik podmínek: nesměla to být záplavová zóna, v blízkosti musela být stanice metra (ideálně trasa A) a zároveň by knihovna měla být v blízkosti jednotlivých fakult Univerzity Karlovy. Ideálním místem se tak stala Letná – místo vysoko nad Vltavou, dvě stanice metra od Klementina.

V souvislosti s plánovanou výstavbou ředitel NK ČR Vlastimil Ježek představil i svou koncepci nové budovy. Ježek si přeje, aby Národní knihovna přestala být „suchopárnou“ institucí pro studenty a badatele a aby se stala otevřeným místem pro každého. Již při vstupu do knihovny by návštěvník měl místo okamžitého průchodu bezpečnostní branou možnost sednout si do pohodlné sedačky a popovídat si s přáteli nebo si objednat kávu v literární kavárně, u které si přečte knihu zakoupenou v místním knihkupectví.

Bez registrace (zato již s kontrolou vynášených dokumentů) bude oddělení základních služeb, to znamená výpůjční protokol, registrace čtenářů, ale i možnost využití příručního referenčního fondu, možnost práce na internetu včetně přístupu do placených databází apod.

Do další – studijní – zóny již bude muset čtenář předložit platný čtenářský průkaz. Pro Národní knihovnu bude velkou novinkou volný výběr, který není v Klementinu z technických důvodů možný. Ve specializovaných studovnách se sice již s volným výběrem nesetkáme, budeme mít ale k dispozici nadstandardní studijní místa, možnost dlouhodobé rezervace. V samém středu Ježkova schématu je umístěn Národní konzervační fond, který bude z pochopitelných důvodů čtenářům nadále nepřístupný.

16. května 2006 Národní knihovna ČR ve spolupráci s Mezinárodní unií architektů (Union Internationale des Architectes, UIA, International Union of Architects) vypsala „Mezinárodní projektovou architektonickou soutěž na zpracování návrhu a vyhledání zhotovitele projektové dokumentace nové stavby – Nové budovy Národní knihovny České Republiky v Praze na adrese Třída Milady Horákové, Praha 7 – Letná“ [4]. Registrace soutěžících probíhala do 30. června 2006. Přijato bylo více než 700 přihlášek, z nichž vzešlo 355 návrhů. Druhé kolo proběhlo ve dnech 8. února až 3. března 2007. Vítězem se stal návrh číslo 297, který je v protokolu k soutěži [5] popsaný jako jednoduchý, moderní, vzrušující, progresivní, pestrý a unikátní. Podle tohoto dokumentu by měl být ztělesněním toho nejlepšího z moderních technologií, měl by splnit vše, co knihovna budoucnosti bude potřebovat, stane se skutečně budovou 21. století. Architekti Jan Kaplický, Volkan Alkanoglu, Maria Jose Castrillo, Misha Kitlerova, Filippo Previtali a Georg Roetzl z britské projektové firmy Future Systems mohli mít radost. Na svých webových stránkách [6] se chlubí tím, že do roku 2011 postaví nejmodernější knihovnu na světě, která pojme deset milionu knihovních jednotek, které se z podzemního místa uložení (samozřejmě mimo volný výběr) dostanou díky automatickému robotickému systému ke čtenáři do pěti minut.

Krátce po vyhlášení vítěze se objevily protesty Národní komory architektů proti regulérnosti soutěže. Problémem se stala podmínka Národní knihovny, aby skladové prostory národního konzervačního fondu nebyly umístěny v podzemí, což vítězný návrh nesplňuje. Toto nařčení odmítl sám ředitel soutěžní komise Mezinárodní unie architektů Wolfgang Tochtermann s tím, že některé z hledisek stavebního programu nedodrželo 80 procent soutěžících. Navíc přímo v podmínkách Mezinárodní unie architektů je uvedeno, že na konci prvního kola může porota se souhlasem zadavatele upřesnit nebo doplnit určitá hlediska v programu soutěže. Navíc 30 návrhů vyřazených z důvodu podzemního uložení konzervačního fondu bylo navráceno do soutěže. První pochybnosti tedy byly rozptýleny. Skutečný boj ale Národní knihovnu a vítězný návrh teprve čekal...

Uplynulo několik týdnů a knihovna se opět stala tématem číslo jedna. Začalo to poznámkou prezidenta Václave Klause, ze které bylo patrné, že se mu Kaplického návrh příliš nezamlouvá: „Když mi při návštěvě radnice Prahy 9 ukazovali plány krásných moderních staveb, které chtějí v bývalých průmyslových Vysočanech postavit, tázal jsem se – netuše, že je tam nějaký novinář – zda tam ještě nemají nějaký volný prostor, na který by se jim mohla hodit ona "chobotnice". A v nadsázce jsem dodal, že bych kvůli jejímu postavení na Letné klidně demonstroval jako aktivisté u Temelína. To nebyl žádný oficiální výrok prezidenta republiky, to byla okrajová poznámka.“ Najednou se začaly v čele s pražskou ODS ozývat hlasy proti výstavbě knihovny v takové podobě a na takovém místě. Proti je nyní i Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy, který byl řádným členem poroty architektonické soutěže. Začalo se řešit, kam „chobotnici“ přestěhovat, co tomu řekne svět, bude-li z toho ostuda. Dalo by se říci, že politiků se to netýká, ale pozemek na Letné, kde má nová budova stát, patří hlavnímu městu Praha a jejich prodej musí odsouhlasit pražští zastupitelé. To sice 30. března 2006 udělali, ale zatím neuskutečnili. Bém řekl, že problém vidí v tom, že město se sice zavázalo prodat knihovně požadovaný pozemek, ale ředitel Národní knihovny nakonec vypsal soutěž na pozemky jiné a navíc při tom nerespektoval územní plán Prahy. Na to reagovala Národní knihovna tiskovou zprávou, ve které uvádí, že z urbanistických důvodů bylo nutné vyměnit 2 000 metrů čtverečních ze západního okraje pozemku za stejně velký pozemek na jeho jižní části, to vše ale podle návrhů a z iniciativy odborníků z Útvaru pro rozvoj hl. m. Prahy. Není tedy pravda, že by to bylo z iniciativy samotné Národní knihovny. Za daleko větší problém Bém ale vidí fakt, že na tak finančně nákladnou stavbu nejsou ve státním rozpočtu peníze. Zároveň požaduje vypsání soutěže nové s ohledem na naše finanční možnosti. Sám premiér Topolánek prohlásil, že prioritou vlády je Národní muzeum a Klementinum (rozuměj: Klementinum, ne nová budova Národní knihovny), přestože v usnesení Vlády České republiky ze dne 7. června 2006 se počítá s výstavbou nového objektu Národní knihovny (a rekonstrukcí Národního muzea), na což budou v letech 2006-2011 uvolněny dvě miliardy Kč.

Ať už jsou důvodem nesrovnalosti s pozemkem, vzhled budovy či blízkost historického centra, celá soutěž za zhruba 28 milionů Kč (v ceně jsou finanční odměny osmi soutěžícím, odměny zahraničním členům poroty, režie soutěže) se pravděpodobně konala zbytečně.

Vyřešit složitou situaci by měl nově sestavený pracovní tým Národní knihovny, na jehož vzniku se 25. října 2007 domluvil primátor Bém s ředitelem Národní knihovny a který se sešel o dva dny později. Členové (kromě Kaplického, který byl mimo Prahu) vymezili témata, kterým se budou věnovat tři expertní skupiny: architekti, památkáři a právníci. Pracovní tým se bude scházet pravidelně každých čtrnáct dní, aby vyhodnotila práci jednotlivých expertních skupin. Informace bude zveřejňovat výhradně formou tiskových zpráv vystavených na webových stránkách Magistrátu hlavního města Prahy [7].