Organizátory 9. konference knihovnických konsorciích (ICOLC) byly švédské konsorcium BIBSAM a Švédská národní knihovna. Konference proběhla od 30. 9. 2007 do 3. 10. 2007 ve Stockholmu. Zúčastnilo se 125 delegátů z 25 zemí. Z mimoevropských zemí byla zastoupena Kanada (6 účastníků), USA (8 účastníků) a Japonsko reprezentovaly zástupkyně dvou japonských univerzit. V průběhu konference bylo předneseno 23 příspěvků.

První tematický blok přednášek byl zaměřen na změny ve vývoji v licencování elektronických časopisů. Velmi aktivní anglický výbor Joint Information Systems Committee (JISC) představil projekt na zpřístupnění elektronických sbírek pro komerční uživatele. Dosud producenti a vydavatelé v licenčních smlouvách uváděli pouze vzdělávací účely přístupu do databází, ale je možné uvažovat i o přístupu pro účely komerční. Přítomné velmi zaujalo vystoupení zástupkyně dánského konsorcia DEFF, která informovala o organizačních změnách v dánském vzdělávání a jejich dopadu na financování konsorcia. V Dánsku byly reorganizovány univerzity (z původních jedenácti na osm) a výzkumné instituce (ze čtrnácti na tři) a tyto změny se bezprostředně dotkly knihovních fondů. Bylo třeba vyřešit převzetí fyzických knihovních fondů a také to, jakým poměrem budou placeny přístupy do elektronických informačních zdrojů.

Dalším tématem jednání konference byla problematika zprostředkování licencí. Mezi zajímavé prezentace patřilo představení projektu „Knowledge exchange“, který v roce 2005 připravilo několik německých a holandských konsorcií. Pro mnohonárodnostní multilicenci bylo v tendru vybráno pět vydavatelů. Vyhodnocení projektu ukázalo časovou a finanční náročnost při přípravě a malou flexibilitu, zajímavá byla dojednaná sleva ceny přístupu do elektronických zdrojů. Následovala prezentace projektu norské národní lékařské knihovny, která od roku 2005 prostřednictvím portálu www.helsebiblioteket.no [4] zajišťuje informační zdroje pro norské zdravotnictví. Roční rozpočet projektu je pět milionů euro, je však třeba počítat s 25% DPH. Vytvoření vědomostní databáze na základě prolinkování elektronických zdrojů s jednotným seznamem titulů, pravidelnou aktualizací a s možností syntaktického vyhledávání si klade za cíl projekt „Knowledgebases“, který vznikl na základě iniciativy UK Serials Group (UKSG).

Záležitosti týkající se elektronických knih se na konferenci objevily již zhruba před dvěma lety. V letošním roce bylo předneseno také několik zajímavých příspěvků, které však v otázce, zda se licencováním e-books mají zabývat konsorcia, nepřinesly jasné stanovisko. Opět JISC (Joint Information Systems Committee) informoval o dvouletém projektu [5], v rámci kterého bylo vytipováno 36 odborných knih z ekonomie, techniky, medicíny a mediálních studií. Přístup do těchto e-books JISC finančně zajistí a v roce 2008 bude provedena podrobná analýza o jejich využívání, která bude sloužit k dalšímu licenčnímu vyjednávání s vydavateli. Vystoupení ředitele Univerzitní knihovny v Amsterodamu bylo také zaměřeno na e-books jako nový trend ve zprostředkování informací. Bylo konstatováno, že při vypracování finančního modelu pro nákup e-books je třeba zahrnout mnohá specifika a navíc „balíčky“ e-books nabízené vydavateli jsou příliš drahé. Otázky zjišťující požadavky na e-books byly součástí dotazníkového průzkumu finského konsorcia FinElib. Dotazník byl k dispozici na webových stránkách konsorcia a odpovědělo na něj více než 5 500 respondentů. V odpovědích se ukázala potřeba uživatelů na online přístup pouze do slovníků a referenčních příruček.

V posledním tematickém bloku odezněly prezentace zaměřené na vědeckou komunikaci.

Ředitel knihovny institutu CERN hovořil o informačním zajištění tohoto vysoce odborného pracoviště orientovaného na nukleární fyziku. Místní vědecká komunita pracuje převážně s preprinty a ročně publikuje pět až šest tisíc článků v šesti až osmi odborných časopisech. Změnami v komunikaci vědeckých poznatků v souvislosti s rozvojem informačních technologií se zabývaly další prezentace. Bylo poukázáno na změny ve službách knihoven (Univerzitní knihovna v Lundu), stoupá počet adresných a publikačních služeb, je potřeba zajistit archivaci elektronických zdrojů a je požadováno jednotné zpřístupnění elektronických časopisů s uvedením impact faktoru a ceny za článek. Velký význam a vliv mají změny v samotném procesu výzkumu (Univerzitní knihovna v Amsterdamu), je možné očekávat posun od publikování textu k publikování dat. Je třeba se připravit na „záplavu“ dat a zajistit jejich uchovávání, ochranu a možnost opakovaného přístupu.

Součástí konference bývají také vydavatelské a dodavatelské firemní prezentace. Svoji nabídku představily American Chemical Society, Thompson Learning, Wiley-Blackwell a Society for Scholary Publishing. Pro účastníky konference byla zajištěna exkurze do Švédské národní knihovny. Příští – 10. mezinárodní konference knihovnických konsorcií – se bude konat v německém Mnichově.

[6]

Zahajeni konference

[7]

[8]

[9]

Z průběhu jednání

[10]

Pozvání na 10. ICOLC

[11]

[12]

[13]

[14]

Švédská národní knihovna