Seminář knihovníků muzeí a galerií v Chebu, 16. – 18. října 2007
Čtvrtou desítku setkávání knihovníků muzeí a galerií jsme v letošním roce zahájili v Chebu; hostitelem bylo tentokrát Krajské muzeum Karlovarského kraje, p.o., Muzeum Cheb [4]. O účast na semináři byl velký zájem, dokladem je i 135 přihlášených a skutečnost, že jsme poprvé museli odmítat zájemce o seminář z důvodu omezené kapacity sálu. Jako důkaz může sloužit i naše společná fotografie.
Společná fotografie účastníků semináře
Účastníky semináře v Chebu přivítala ředitelka Krajského muzea Karlovarského kraje PhDr. Eva Dittertová, která je zároveň předsedkyní Asociace muzeí a galerií ČR. Přítomné dále pozdravili ing. Jiří Behenský, náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu, a PhDr. Jarmila Okrouhlíková, předsedkyně Komise knihovníků AMG.
Vlastní odborný program jsme zahájili upoutávkou na Adresář knihoven muzeí a galerií ČR, který zpracovala PhDr. Květa Hartmanová (Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze [6]), a který vyšel pro pracovníky muzejních i dalších veřejných knihoven v nákladu 500 ks. Jana Fridrichová (Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě [7]) představila cennou sbírku rukopisů a starých tisků Bohumila Malotína, kterou tento vášnivý sběratel odkázal právě knihovně VMG v České Lípě. V dalších příspěvcích nás Ing. Stanislav Psohlavec (AiP Beroun [8]) seznámil s novinkami v projektu Manuscriptorium a PhDr. Helga Turková (Knihovna Národního muzea [9]) informovala účastníky semináře o padesátileté činnosti Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou. PhDr. Eva Dittertová hovořila o téměř ročních zkušenostech se sloučením tří dříve samostatných muzeí a poukázala na negativa, která toto sloučení přináší. Pro ty, kteří neznají situaci, připomínám, že Muzeum Cheb, Muzeum Karlovy Vary a Muzeum Sokolov jsou od ledna 2007 sloučeny do jedné instituce Krajské muzeum Karlovarského kraje. Irena Michaláková (knihovnice Muzea Cheb) nám vyprávěla o velmi zajímavé akci, kterou každoročně v muzeu připravuje, a kterou nazvala Knihobraní. Jde vlastně o trh regionální literatury, setkávání veřejnosti s muzei i nakladateli, jejichž knihy se běžně na trhu neobjevují.
Organizátoři pro nás velmi pečlivě připravili také doprovodný program. Zájemci o výtvarné umění se mohli vpodvečer prvního dne semináře zúčastnit vernisáže výstavy rakouského karikaturisty Ericha Eibla. Nikdo z účastníků semináře si nenechal ujít večerní prohlídku muzea spojenou s překvapením: na vlastní oči jsme shlédli zavraždění Albrechta z Valdštejna přímo na místě činu! (Skutečná událost se stala 25. února roku 1634). Abychom se z této hrůzné scény vzpamatovali, byl připraven v prostorách muzea raut, jako vždy spojený s příjemným povídáním.
Do programu odborného semináře byla druhý den vložena valná hromada Komise knihovníků AMG, kterou zahájila předsedkyně PhDr. Jarmila Okrouhlíková (Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze [6]) zprávou o činnosti komise za uplynulý rok. Poté následovaly volby výkonného výboru KK AMG.
Hlavním tématem letošního semináře byla ochrana a restaurování rukopisů a starých tisků. Tuto část semináře zahájil Radomír Slovik (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice [10]) přednáškou Knižní vazba v rukách restaurátora. Jiřina Vasiová (Státní okresní archiv Domažlice [11]) nám na konkrétních příkladech ukázala způsoby konzervace a restaurování knih. Ing. Hana Paulusová (Národní archiv [12]) ve svém příspěvku shrnula nejčastější typy poškození knihovních sbírek a Markéta Kropáčková (Uměleckoprůmyslové museum v Praze [13]) hovořila o způsobech restaurování papíru. Můžeme říci, že tento blok přednášek, ve kterém se k tématu velmi poutavě vyjadřovali restaurátoři přímo ze své praxe, byl vrcholem letošního semináře. Ostatní účastníci to ocenili nejen v kuloárech, ale zejména plným sálem a absolutním tichem při sledování prezentací restaurátorů. Dopolední část semináře uzavřel PhDr. Vlastimil Kolda (Státní okresní archiv České Budějovice [14]) s informacemi o uplatňování nového zákona o archivnictví a o jeho aplikaci v muzejní praxi.
Odpolední program zahájila ing. Hana Študentová (Vědecká knihovna v Olomouci [15]) příspěvkem o spolupráci SDRUK a AMG, zejména se zaměřila na činnost sekce SDRUK pro historické fondy. Na dopolední blok o ochraně knihovního fondu navázala svou přednáškou Irena Fibichová (Národní knihovna ČR [16]) a informovala účastníky semináře o službách, které knihovnám poskytuje v této oblasti Národní knihovna ČR. Na přednášku PhDr. Petra Maška (Knihovna Národního muzea), nazvanou Zločinci mezi regály, se většina z nás těšila již od loňského roku. Dr. Mašek opět pojednal toto téma velmi zasvěceně a s vtipem. Rozdělil krádeže v knihovnách do tří kategorií – vniknutí cizí osoby, zloděj badatel a zloděj zaměstnanec a každý typ krádeží doložil skutečnými případy. Následovaly dva příspěvky na téma digitalizace: RSDr. Ivan Ljubka (Národní knihovna ČR) vystoupil s návodem, jak mají muzejní knihovny postupovat, pokud chtějí digitalizovat časopisy či monografie ze svého fondu. Petr Kolář (Státní oblastní archiv v Plzni [17]) hovořil o tom, jak v jejich instituci digitalizují a zpřístupňují matriční knihy.
Nabídka doprovodného programu semináře byla i druhý večer velmi lákavá: mohli jsme si vybrat buď divadelní představení hry Pavla Kohouta Kyanid o páté v Západočeském divadle v Chebu, nebo večerní návštěvu Františkových Lázní a muzea s průvodcem. Bylo opravdu těžké se rozhodnout, ale nakonec byli spokojeni všichni.
Na poslední den semináře připravila již potřetí Helena Stejskalová (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích [18]) workshop, tentokrát na téma služby badatelům. V úvodní prezentaci podala přehled základních služeb a připomněla specifika knihoven muzeí a galerií při jejich poskytování. O tom, jaké služby nabízí badatelům jejich knihovna, nás poté informovaly kolegyně z Uherského Hradiště, Písku, Kroměříže, Opavy atd. Abychom mohli v našich knihovnách uspokojit požadavky badatelů, musíme v prvé řadě o knihovní fond dobře pečovat. A tak nám kolegyně Alžběta Kulíšková (Muzeum Českého ráje Turnov [19]) vyprávěla o restaurování a péči o fond starých tisků z pohledu muzejního knihovníka.
Na závěr semináře si mohli zájemci prohlédnout chebský hrad či navštívit výstavní a koncertní síň Klára (bývalý kostel sv. Kláry postavený v letech 1708–1712, nyní sbírka gotických plastik) nebo Galerii výtvarného umění.
Prezentace ze semináře a fotografie jsou opět vystaveny na webových stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze [6], v oddíle Muzejním knihovnám. A kde se sejdou knihovníci muzeí a galerií v příštím roce? V Plzni!
Adresář knihoven muzeí a galerií ČR. Sestavila Květa Hartmanová. 1. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7050-536-6.