Již 5. ročník semináře IVIG [4] (Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí) se letos již tradičně uskutečnil ve Velké aule pražského univerzitního areálu v Jinonicích a to ve čtvrtek 20.9.2007. Seminář je pořádán Asociací knihoven vysokých škol ČR [5] (AKVŠ) ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK [6] a občanským sdružením pro informační gramotnost SPRIG [7].

Seminář zahájila jako vždy Ludmila Tichá, předsedkyně komise IVIG (ČVUT), která seznámila všechny zúčastněné s tématem letošního ročníku. Tím byly kompetence informačních profesionálů a informační kompetence jiných profesí. Kulaté výročí semináře přineslo také změnu v pojetí celého semináře, zejména jeho odpolední části, která byla překvapením pro všechny účastníky semináře. Další úvodní slova pronesli za pořadatele semináře Barbora Ramajzlová (předsedkyně AKVŠ), Richard Papík (ÚISK) a Petr Očko (SPRIG). Zástupci institucí, které seminář IVIG 2007 podpořili materiálně, Vladimír Karen (Albertina icome Praha [8]) a Hana Landová (Česká zemědělská univerzita v Praze [9]) také přivítali účastníky semináře.

V prvním příspěvku shrnula Ludmila Tichá činnost komise IVIG v letošním roce a představila změny, které v komisi proběhly (v podmínkách členství, způsobu práce, vytvoření pracovních týmů, vytvoření nové webové stránky apod.).

Další příspěvěk přednesla také Ludmila Tichá a seznámila v něm účastníky semináře s výsledky průzkumu informační gramotnosti na Slovensku a porovnala je se situací v České republice.

Následující hodina patřila zahraničnímu hostu – profesoru Ralphu Cattsovi z University of Stirling ve Skotsku. Ten začal svůj příspěvek velice interaktivně, položil publiku několik otázek k zamyšlení a nechal je, aby si mohli sdělit své názory s ostatními účastníky. Obecenstvo pak seznámil s pojmy jako znalostní ekonomika, znalostní odvětví a jejich vztah k celoživotnímu vzdělávání. V rámci tohoto tématu prezentoval také model odborných znalostí, které by se měly postupně rozvíjet v jednotlivých fázích vzdělávání (od základního až po univerzitní, kde by se již znalosti měly rozšiřovat a rozvíjet). Poté se přednášející zamyslel nad důsledky takového modelu pro knihovny a knihovníky a nutností zapojení modelu do osnov univerzitního vzdělávání. V závěru pak připomněl snahy Východní a Střední Evropy vyrovnat se v oblasti celoživotního vzdělávání vývoji v Západní Evropě a zároveň se pokusit dostat se ještě dál. Jak bylo však již mnohokrát řečeno, celoživotní vzdělávání je dlouhodobý proces, na kterém je nutno pracovat neustále.

Dopolední blok uzavřela Hana Landová (ČZU), která představila Koncepci informačního vzdělávání na vysokých školách v ČR. Tato Koncepce navazuje na pilotní průzkumy úrovně informační gramotnosti v letech 2004 a 2005 a průzkumy stavu informačního vzdělávání na VŠ. Zároveň Koncepce vychází ze standardů informační gramotnosti a zahraniční spolupráce. Účastníci semináře byli seznámeni s osnovou dokumentu, kterou tvoří význam a cíle informačního vzdělávání, východiska, priority a opatření. Součástí Koncepce jsou také přílohy: vybrané zahraniční iniciativy v oblasti informační gramotnosti, standardy informačně gramotného vysokoškolského studenta a modelový akční plán.

Odpolední část zahájil film studentů Masarykovy univerzity v Brně, kteří zajímavým a originálním způsobem zpracovali námět, jak se také dá propagovat knihovna. Poté již následovala moderovaná diskuze (moderoval Petr Očko, SPRIG), na téma „Jak lobovat za informační gramotnost“. Hosty v diskuzi byli PhDr. Ondřej Neumajer, Ph. D.(místopředseda akreditační komise DVPP MŠMT) a Mgr. Jana Nejezchlebová (Moravská zemská knihovna v Brně). Hosté odpovídali na otázky „ Jak informační gramotnost propagovat v širším kontextu“ a „Jaká je role asociací a sdružení knihoven v lobování“. Jana Nejezchlebová pohovořila nejdříve o legislativním rámci, který se v České republice odvíjí od zahraničních dokumentů. Připomněla také významný dokument v České republice „Strategii celoživotního vzdělávání v ČR“, který ovšem opomíjí vysvětlení pojmu informační gramotnost. Poté se zaměřila na lobování v jednotlivých oblastech vzdělávání. Zmínila Klub školních knihoven, různé konference (IVIG, Knihovny současnosti 2007, kde byla sekce věnovaná školním knihovnám) a také materiál vytvořený Klubem školních knihoven společně s Národní pedagogickou knihovnou, který se zabývá postavením školních knihoven.

Ondřej Neumajer podal osobní pohled na lobování, poukázal na rozdíl v lobování firem, které jsou k tomu lépe finančně vybaveny než tzv. open source a v jeho názoru zazněla také nutnost písemného lobování, jako účinnějšího prostředku. Uvedl také příklad projektu pro zvyšování vzdělanosti v rozvojových zemích.

V odpovědích na druhou otázku se hosté shodli, že role asociací a sdružení v procesu lobování je velice důležitá, byly uvedeny i příklady dobré spolupráce sdružení SKIP či SDRUK s MŠMT. V souvislosti s tím byly zmíněny také standardy jako výstupy různých sdružení a asociací, přičemž nejlepší situace je v oblasti univerzitního vzdělávání, na rozdíl od středoškolského či základního.

Po diskuzi přišla na řadu pracovní část semináře, která byla novinkou letošního ročníku. Tuto část koordinovala Petra Šedinová (MU Brno). Nejprve byli účastníci semináře rozděleni do šesti skupin podle obrázků zvířat natištěných na deskách s informacemi a materiály k semináři, které účastníci obdrželi u registrace. V každé skupině bylo 4 až 5 osob a v těchto skupinách pak společně řešili určitý úkol podle zadání. To tvořilo téma úkolu, doporučený postup práce a časový rozvrh. Vše bylo samozřejmě nejdříve vysvětleno na příkladu, aby účastníci věděli, co je čeká a na co se mají připravit. Pak již byl skupinám poskytnut čas na jejich práci, celkem měli asi 20-25 minut. Po skončení proběhlo vyhodnocení skupinové práce, kdy jeden zástupce skupiny (mluvčí) představil téma dané skupiny a také postup a výsledky, které prozrazovaly, jak se s úkolem skupina vypořádala. Témata byla různorodá, týkala se například motivování cílových skupin k účasti na aktivitách na podporu informační gramotnosti či propagace těchto aktivit, další otázkou bylo jak včlenit téma a samotné činnosti na podporu informační gramotnosti do strategických dokumentů nebo jak učit informační gramotnost. Podle toho, s jakým odhodláním se do práce pustila většina skupin a jak vtipně, zajímavě a výtvarně ztvárnila své nápady do výsledné (prezentované) podoby, se dalo usuzovat, že nové pojetí semináře IVIG se opravdu líbilo a mělo mezi účastníky velký a kladný ohlas. Po odprezentování jednotlivých témat došlo ještě k vzájemnému hodnocení mezi skupinami a celé pracovní odpoledne bylo také zhodnoceno zahraničním hostem Ralphem Cattsem.Ten zároveň přidal také globální pohled na informační vzdělávání a informační gramotnost.

Závěrečné slovo patřilo opět Ludmile Tiché, která celý letošní ročník shrnula a zakončila. Myslím si, že pořadatelé semináře IVIG 2007 mohou být velice spokojeni, protože odvedli skvělou práci a podařilo se jim vytvořit velice příjemné prostředí po celou dobu semináře. IVIG 2007 přinesl také spoustu témat a otázek k zamyšlení a obecenstvo se dozvědělo zajímavé novinky i informace z oblasti informačního vzdělávání a informační gramotnosti. Podle aktivity a ohlasů účastníků je zřejmé, že nový formát semináře zaujal. Proto nezbývá, než věřit, že i v příštím roce se podaří seminář IVIG vytvořit v podobném duchu a bude o něj alespoň takový zájem jako letos.