Boj proti plagiátorům se zostřuje. S novinkou přišla společnost CrossRef [4], která 1. srpna 2007 spustila pilotní verzi programu CrossCheck [5]. Články jsou na vstupu kontrolovány, po přihlášení článku do časopisu může program editora varovat, že souslednost slov je podezřele podobná něčemu již publikovanému.

[6]

Logo nové služby CrossCheck
Zdroj: http://www.crossref.org/images/crosschecklogo.gif [7]

Skupina CrossRef je nezávislá členská organizace, která sdružuje 2 046 odborných vydavatelství a jejím cílem je rozvíjet jejich spolupráci. Provozuje systém, který umožňuje propojení platforem různých vydavatelů a mj. je také registrační agenturou pro identifikátor DOI (Digital Object Identifier). V roce 2006 byla na jejich každoročním setkání stanovena jako jedna z priorit a strategických iniciativ odhalování plagiátorství na vydavatelské úrovni (cross-publisher plagiarism detection). Díky povaze této skupiny se podařilo vytvořit program, který oproti komerčním softwarům tohoto typu není natolik omezen v používání přístupovými právy k on-line zdrojům.

CrossCheck je schopen procházet databáze členských vydavatelů, vypočítá podobnost slovních řetězců a skóre originality. Podezřelé články jsou označeny a program zobrazí podobné části textu v jiných zdrojích. Editor pak bude zkoumat takto označené příspěvky a potvrdí nebo vyvrátí plagiátorství. Prozatím se do pilotního provozu začlenily Association for Computing Machinery [8], BMJ Publishing Group Ltd. [9], Elsevier [10], Institute of Electrical and Electronics Engineers [11], Taylor & Francis [12] a Wiley-Blackwell [13].

Jestliže se program osvědčí, služba by mohla být přístupná v listopadu 2007 a budou se moci zapojit další poskytovatelé softwaru. Vydavatelé mohou tuto službu podpořit třemi způsoby. Nabídnout svůj obsah společné databázi, aby jej navzájem mohli srovnávat, kontrolovat příspěvky proti této databázi, a to na všech úrovních (autor, časopis), a hlídat, aby článek nemohl být dvakrát nabídnut a publikován. Vydavatelé by také mohli žádat přímo autory, aby si příspěvek otestovali před jejich předložením, což může ulehčit práci čestným autorům – sami si zkontrolují, zda se bezděčně nedopouští plagiátorství. Naopak je zde však riziko, že program ukáže plagiátorům cestu, jak systém obejít, a to poukázáním na kritické pasáže, které je třeba přeformulovat.

Na národní úrovni není možno nezmínit v případě boje proti plagiátorství informační systém [14] Masarykovy univerzity (MU) v Brně [15], který od srpna 2006 zahrnuje softwarovou službu pro odhalování plagiátů (více viz článek Jitky Brandejsové Odhalování plagiátů na Masarykově univerzitě [16]). Dle nejnovějších zpráv se MU uvolila tento modul ze svého informačního systému vyjmout a poskytnout dalším univerzitám a vzdělávacím institucím. Jeho přínosem by na rozdíl od CrossCheck, který svou nadnárodností a záběrem na profesionální odborná vydavatelství, měla být možnost efektivní kontroly studentských prací, a to nejen závěrečných, nýbrž všech, které jsou do systému vloženy.

V systému je dnes asi 500 000 dokumentů. Podmínkou pro opravdu efektivní kontrolu v rámci ČR je samozřejmě zapojení co nejvíce univerzit. Spoluúčast na projektu ohlásilo 12 univerzit, bohužel např. Univerzita Karlova (UK) nebo Ostravská univerzita se prozatím nezapojí. Důvodem pro UK dle jejího mluvčího Václava Hájka je nevyjasněná právní situace týkající se otázek nakládání se studentskými pracemi.