18. 6. 2007 se v Evropském domě, tedy v sídle Zastoupení Evropské komise v ČR (Jungmannova 24, Praha 1), uskutečnila již čtvrtá Evropská snídaně, jejímiž organizátory se staly Devoteam, s.r.o., a Zastoupení Evropské komise v ČR. Červnové setkání bylo zaměřeno na téma e-kultura, konkrétně bylo nazváno Financování projektů e-kultury v Evropě: Evropské programy a zkušenosti z Dánska a České republiky.

Účastníky setkáni přivítala Irena Moozová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Poznamenala mj., že Evropské snídaně se uskutečňují již od listopadu 2006 a že mezi hosty se kromě přednášejících z ČR objevují např. odborníci z Evropské komise či další odborníci ze zahraničí. Zdůraznila také význam, jaký je ze strany Evropské komise přikládán oblasti kulturního dědictví a kultury obecně, a zmínila iniciativu digitální knihovny, která je rozvíjena v rámci platformy i2010 [4].

Následně již vystoupili se svými příspěvky samotní přednášející.

E-kultura z pohledu manažera projektu Michael Plus v ČR

Petr Čoban, manažer projektu Michael Plus v ČR [5], si připravil příspěvek nazvaný E-kultura – projekty financované Evropskou komisí. Opět zdůraznil výraznou podporu e-kultury ze strany Evropské komise. Dále se věnoval možnostem financování projektů z oblasti e-kultury – zmínil 7. rámcový program (FP7), program Konkurenceschopnost a inovace (CIP), eContentplus (ten se v roce 2009 stane součástí programu CIP), dále strukturální i norské fondy. Zmínil tři hlavní okruhy e-kultury, jimž je věnována pozornost – jedná se o vědu a výzkum, sdílení nejlepších praktik a implementaci evropských kulturních služeb. Přednášející následně představil čtyři projekty z oblasti e-kultury –MinervaEC, Michael Plus, CALIMERA a TEL-ME-MOR.

Cílem projektu MinervaEC [6] (Ministerial NEtwoRk for Valorising Activities in digitisation, eContentplus) je spolupráce mezi členskými státy Evropské unie, podpora vytvoření produktů a služeb na evropské úrovni, zlepšení povědomí o evropském umění a rovněž zamezení duplikace práce v oblasti digitalizace. Má také přispět k integraci paměťových institucí (knihoven, muzeí a archivů). Mezi příjemce výsledků projektu se řadí mj. veřejné a soukromé organizace a instituce vytvářející nebo soustřeďující digitální obsah, vysoké školy či soukromé osoby. Jedná se o dvouletý projekt, který byl zahájen v říjnu roku 2006. Je do něj zapojeno cca 150 institucí z 21 zemí. Mezi výsledky projektu patří např. tematické publikace či workshopy.

Cílem projektu Michael Plus [7] je vytvořit evropskou on-line službu umožňující uživatelům vyhledávat digitální sbírky evropského kulturního dědictví. Projekt je financován z programu eTEN. Jedná se o dvouletý projekt, který byl zahájen v červnu roku 2006. Je do něj zapojeno čtrnáct států včetně ČR.

Projekt CALIMERA [8] (Cultural Applications: Local Institutions Mediating Electronic Resource Access) navazoval na předchozí projekty PubliCA [9] (A Concerted Action for Public Libraries) a PULMAN [10] (Public Libraries Mobilising Advanced Networks) a byl určen zejména pro regiony. Byl zahájen v prosinci 2003, doba jeho trvání byla 18 měsíců. Projekt byl financován ze 6. rámcového programu. Zúčastnilo se jej 42 evropských států, partnery projektu v ČR byly Knihovna Kroměřížska [11] (národní koordinátor) a Národní knihovna ČR [12] (garant).

Projekt TEL-ME-MOR [13] je iniciativou poskytující jednotný přístup k elektronickým zdrojům národních knihoven v Evropě. Projekt podpořil deset národních knihoven z nových členských států Evropské unie v jejich snaze stát se plnohodnotnými členy Evropské knihovny [14] (The European Library, TEL). Jednalo se o dvouletý projekt, který byl zahájen v únoru roku 2005 a ukončen v lednu letošního roku. Byl financován z programu IST (Information Society Technologies) v rámci 6. rámcového programu. Partnerem projektu v ČR se stala Národní knihovna ČR.

E-kultura z pohledu Ministerstva kultury ČR

Aleš Grof, ředitel odboru strukturálních fondů na Ministerstvu kultury ČR, přednesl v rámci setkání příspěvek nazvaný Financování projektů e-kultury. Představil e-kulturu jako odraz vývoje kulturního sektoru v kontextu digitalizace celé společnosti a zaměřil se na představení Integrovaného operačního programu (IOP), zejména prioritní osy 3, kterou je Národní podpora územního rozvoje. Konkrétně hovořil o oblasti intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Mezi podporované aktivity patří budování a zefektivnění tematicky specializovaných národních center pro identifikaci, dokumentaci, uchování, užívání a prezentaci kulturního dědictví, realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky či zdokonalení infrastruktury pro moderní služby s vyšší přidanou hodnotou. Programové období začíná letošním rokem a potrvá do roku 2013, první výzva k podávání návrhů projektů by měla být vyhlášena ještě v letošním roce. Počítá se spíše s podporou menšího počtu větších projektů. Přednášející také stručně představil prioritní osu 1 – Modernizace veřejné administrativy, konkrétně oblast intervence 1.1 – Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, aktivitu d) zavádění, rozvoj a propagace služeb informační společnosti (včetně oblasti e-kultury). Zprostředkujícím subjektem je v tomto případě Ministerstvo vnitra ČR. V závěru zmínil také norské finanční mechanismy EEA/NFM a dva konkrétní projekty financované z těchto zdrojů: projekt Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru (Kramerius) a projekt Ad Fontes (ochrana nejcennějších historických archivních dokumentů hl. m. Prahy a zpřístupění jejich digitálních kopií pro veřejnost).

E-kultura z pohledu experta na problematiku digitalizace

Torben Lundberg vystoupil s příspěvkem Digitalizace kulturního dědictví v Dánsku. T. Lundberg má desetileté zkušenosti z oblasti médií, pracoval mj. jako poradce Ministerstva kultury Dánska či v dánské mediální společnosti DR [15] (Danish Broadcasting Corporation). Od května 2007 působí jako ředitel oddělení digitálních médií ve firmě Devoteam Consulting v Dánsku [16].

T. Lundberg nejprve zdůraznil, že digitalizovaný obsah musí být propagován, aby byl náležitě využíván. Cca dva tisíce dánských kulturních institucí nabízí přibližně 450 milionů položek, z nichž je zatím pouze malá část zdigitalizována a zpřístupněna veřejnosti. Již digitalizovanému obsahu chybí efektivní propagace. Vizí v oblasti digitalizace proto je, aby se kulturní dědictví stalo integrovanou součástí každodenního života. Důležitá je zejména jeho propagace mezi školní mládeží. Musejí být také vyčísleny přínosy využívání kulturního dědictví z makroekonomického hlediska (problémem je však těžká měřitelnost těchto přínosů).

Nejprve je nutné určit priority digitalizace, dále její logistiku, vlastní způsob provedení a informační systémy, které budou při digitalizaci využívány. V Dánsku byl vybrán centrální model digitalizace (zřízení pěti digitalizačních center). Průměrná cena za jednotku (konkrétně jednu stránku knihy) je cca 1,5 EUR (částka zahrnuje celý proces digitalizace včetně tvorby základních metadat, avšak zatím v ní není zahrnuto optické rozpoznávání znaků; do průměrné ceny jsou započteny i relativně vysoké náklady na digitalizaci vzácných knih). Velmi důležité však je zajistit, aby byl digitalizovaný obsah skutečně využíván. Vzhledem k tomu, že v prostředí internetu začíná být patrný přesun od velkých obecných portálů k menším portálům orientovaným na specifické komunity uživatelů, nebude ani v dánském případě kulturní dědictví prezentováno formou jednoho velkého portálu, ale spíše zpřístupňováno jednotlivými institucemi s využitím lokálně dostupných nástrojů. Samotný digitalizovaný obsah bude zpřístupněn prostřednictvím tzv. Kulturní banky, přičemž zájemci jej budou moci využívat např. formou zveřejnění v rámci své vlastní webové prezentace. Cílem Kulturní banky je tedy shromáždit různé sbírky digitalizovaného obsahu na jedno místo, umožnit přístup k těmto datům pro organizace, které chtějí propagovat kulturní dědictví, vyřešit související autorská práva a vytvářet strategické aliance s komerčními společnostmi. Musejí však být dořešeny klíčové otázky, např. komu patří kulturní dědictví, jaké role zastávají instituce v Kulturní bance, jaká je nezbytná kvalita metadat, jak je možné digitalizovaný obsah využívat apod. Za provoz Kulturní banky bude pravděpodobně zodpovídat organizace, jejímž zřizovatelem bude Ministerstvo kultury Dánska.

Přednášející také zmínil, že při propagaci kulturního dědictví se již nyní v Dánsku prosazuje meziinstituciální přístup – sedm organizací například propaguje svůj obsah společně na webu dostupném na adrese http://www.danskkulturarv.dk/ [17].

Velmi podstatným krokem vpřed je také zpřístupnění 570 000 hodin televizního a rozhlasového vysílání na internetu zdarma, které chystá (podle tiskové zprávy z 30. 5. 2007) výše zmíněná organizace DR. Ta získala souhlas 26 organizací, které reprezentují 50 000 vlastníků práv. Obsah bude moci být zveřejněn za poplatek jeden až dva miliony EUR ročně.

Poznámka redakce: T. Lundberg byl také hostem pořadu Události v kultuře, jenž byl vysílán na programu ČT24. Záznam uvedeného pořadu je k dispozici na adrese http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154745 [18].

Pozvánka na další Evropské snídaně

Další Evropské snídaně jsou plánovány na podzim roku 2007. Budou tematicky orientovany mj. na nejlepší praktiky ve vztahu k projektům z oblasti informačních a komunikačních technologií či na problematiku strukturálních fondů. Podrobnější informace o Evropských snídaních najdete na webu firmy Devoteam, s.r.o. [19] (konkrétně v sekci Evropské snídaně [20]) a také na webu Zastoupení Evropské komise [21] v ČR.