Loňský rok se v hudebním úseku Městské knihovny v Praze (MKP) nesl z velké části ve znamení jednoho významného výročí a s ním souvisejícího ambiciózního projektu. Rozhodli jsme se totiž, že v samostatném katalogu zpřístupníme veškeré Mozartovo hudební dílo, které je součástí našeho hudebního fondu, a že tak učiníme formou maximálně vstřícnou uživateli. Zároveň jsme si byli od počátku vědomi, že se jedná o skutečně mimořádně obsáhlý seznam děl jediného autora, dokonce jsme předběžně hovořili o „největší personální bibliografii“ v historii Mětské knihovny. Publikace, která je výsledkem společného úsilí pracovníků hudebního úseku a hudebního katalogu, tento předpoklad pouze potvrdila. Náš, resp. Mozartův bibliografický katalog MKP má 703 stran, ačkoli se týká výhradně titulů Mozartových publikovaných skladeb. Kromě záznamů o tištěných hudebninách a nahrávkách jsou v bibliografii přítomny jen ještě odkazy na libreta v německém, italském, českém event. dalších jazycích. Naopak mimo katalog zůstala veškerá literatura o Mozartovi, jeho díle a době. Komentovaný seznam knih o Mozartovi z fondu MKP (cca 420 titulů nejrůznější provenience) v současnosti zpřístupňujeme na stránkách www.mlp.cz [4] spolu s nabídkou možnosti si objednat katalog Mozartova hudebního díla ( mozart@mlp.cz //--> [5]'; // --> ).

[6]

Mozart i jeho tvorba jsou obecně a dobře známé; dodnes je živá ve všech žánrech, v nichž se Wolfgang Amadeus od raného mládí suverénně pohyboval. V hudbě vokální i instrumentální (a jejich kombinaci), světské či duchovní, v opeře i v ostatních velkých formách a drobných skladbách určených pro zábavu, všude nalézáme repertoár, který zůstává nadále značkou vysoké, ba leckdy i té nejvyšší kvality na pomyslném hudebním žebříčku. Na provozování Mozartových skladeb se až do našich časů podílela řada generací známých i dnes již zapomenutých interpretů, úctyhodná historie leží rovněž za vydáváním Mozartova díla. Jestliže v 18. a leckde ještě v 19. století se některé jeho skladby prováděli především z nejrůznějších opisů (o internetu a moderní reprografické technice se nesnilo ani těm největším fantastům období romantismu), stejně brzy se zrodily snahy Mozartovo dílo regulérně vydávat. Mozartův fond v Městské knihovně v Praze s 1800 tištěnými hudebninami a s více než 500 nahrávkami nelze přes jeho nepochybné kvality a rozsah považovat za výsledek speciálně zaměřeného akvizičního úsilí; během více než stoleté existence hudebního oddělení se nicméně tato specifická součást naší univerzální veřejné hudební knihovny stala nejen zdrojem využívaným tisíci uživateli, ale i svébytným zrcadlem Mozartova pražského kultu. Katalog obsahuje údaje o skladbách v tištěné i zvukové podobě, kromě titulů náležejících k souborným edicím nebo k produkci některých již zaniklých nakladatelů jsou zde stovky vydání, za nimiž stojí desítky vydavatelů renomovaných nebo jen užitkových nebo i zcela lokálních, publikovaných samostatně nebo s jinými skladbami eventuelně autory, v kritických edicích, autorských revizích, klavírních výtazích i v dalších, méně obvyklých úpravách. Koncepce katalogu respektuje členění po způsobu vydavatelů Mozartovy kritické edice: šest základní kapitol se týká hudby duchovní, operní a baletní, vokální, orchestrální, komorní a klavírní. Skladby jsou uvnitř podkapitol řazeny abecedně nebo podle pořadí udaného vydavatelem, jako např. číslované symfonie. Řazení děl podle Köchelova seznamu se uplatnilo naopak v závěrečném rejstříku. Každá skladba v katalogu je představena úplným názvem vč. názvu originálního (většinou německého či italského) doplněného dalšími údaji (u vokálních či operních děl se jedná o autora textu či libreta, u variací se týkají původu zpracovávaného tématu apod.). Následuje údaj o obsazení, který vychází nejčastěji přímo z dochovaného autografu skladatelovy partitury. Datum vzniku resp. dokončení díla se stejně jako předchozí položka opírá o údaj publikovaný v The New Grove Dictionary of Music and Musicians a je porovnán s údaji v Köchelově tematickém katalogu. Vlastní bibliografický soupis titulů přiřazených ke konkrétní Mozartově skladbě se opírá o záznamy vycházejí z elektronického katalogu MKP a jejich počet se pohybuje od jediného exempláře do sta různých vydání v případě opery Kouzelná flétna.

Na závěr zbývá pokusit se pojmenovat, jakou kvalitu může tento katalog poskytnout svým uživatelům i jeho tvůrcům, tj. nám knihovníkům. Stačí, když připustíme obtíže spojené s dohledáním např. jakékoli jednotlivé skladby s příslušným notovým vydáním, které v takto rozsáhlém autorském odkazu nutně naráží na rozmanitosti látky, na jazykovou různost a vůbec na příliš velkém množství možných přístupů a zvolených kritérií, které z principu určují potřeby uživatelů hudebnin (tvar názvu, jež se může u různých vydavatelů lišit případ od případu, opusové číslo či v tomto případě číslo v Köchelově seznamu, forma a tónina skladby, její obsazení atd.). Jednotně utříděný kompletní katalog díla se pak jeví jako jedna z mála příležitostí k rychlé identifikaci hledané skladby a především k jistotě, že nalezneme na jednom místě pohromadě skutečně všechny důležité údaje o skladbě a všech jejích dostupných vydáních.

A podotázka využití moderních médií v případě klasického tištěného katalogu? Samozřejmou odpověď nabízí už tento článek na stránkách elektronického časopisu či informace na www.mlp.cz [4]. Katalog sám pro nás ovšem znamená především příležitost zviditelnit atraktivní formou významnou část speciálních fondů Ústřední knihovny MKP, a to včetně prezentace vysoké úrovně současného i retrospektivního zpracování záznamů v elektronickém katalogu Městské knihovny. Díky mimořádnému rozsahu, historickému záběru a rozmanitosti mozartovských materiálů doufáme, že katalog může dlouhodobě sloužit všem zájemcům o Mozartovo dílo i jako česká alternativa ke klasickému Köchelovu seznamu. O vydání formou CD-ROM uvažujeme do budoucna zejména v souvislosti s novými přírůstky do fondu MKP.