Prezentace pana Jelínka (VŠE) se týkala analýzy současných rozhraní, a zkoumání faktorů ovlivňující návrh rozhraní nových (a to jak vstupních, tak i výstupních). Hlavní důraz byl kladen především na interaktivitu a vizualizační techniky. V úvahu bylo nutné brát celou řadu možností a omezení - od invence autora, až po limity lidského vnímání a znalostí. je třeba brát v potaz i tzv. "kontext", což je obecně soubor všech vlivů, které působí na soustavu "systém - uživatel".

Co se výstupního rozhraní týče, není samozřejmě nutné pracovat jen s klasickým textem. Kromě této základní formy prezentace dat máme k dispozici také zobrazení grafické. Zde rozlišujeme několik dimenzí zobrazení: 1D je prostý text nebo časová osa. 2D je kupříkladu tabulka dat nebo graf. 2,5D je v podstatě 3D, pouze zobrazené 2D technologiemi (tedy třeba trojrozměrná prostorová struktura na klasickém monitoru). 3D zobrazení pak využívá speciální technologie (od stereoskopických brýlí po holografické displeje). A konečně máme i 4D zobrazení, které zahrnuje i prostor času (jedná se tedy o dynamicky se měnící data, kde je vývoj v určitém období důležitým ukazatelem).

Vstupní rozhraní jsou také různorodá. Klávesnice, myši, mikrofony, to jsou všechno klasické příklady. Ovšem můžeme se setkat kupříkladu s kamerami, které snímají pohyb očí, pohybovými senzory (něco na bázi ovladače konzole Wii) či plné 3D technologie, jako třeba datové rukavice (které se už občas úspěšně používají).

Existují ještě i další typy - jako zajímavá se jeví kupříkladu hlasová syntéza řeči (protože v oblasti výstupních interfaců zatím využíváme pouze zrak, a ostatní smysly neprávem opomíjíme). V průběhu prezentace byla předvedena i velice zajímavá a užitečná aplikace, tzv. periodická tabulka vizualizačních metod [4]. Ta poskytuje přehled velikého množství metod, a u každé varianty je možné si zobrazit i obrázek.

(JR)