V úterý 10. dubna proběhla na Ministerstvu kultury ČR [4] tisková konference, která uzavřela letošní jubilejní desátý ročník "Března, měsíce internetu" [5]. Stejně jako každý rok se i letos konala celá řada zajímavých konferencí a akcí pro laiky i odbornou veřejnost. Tisková konference shrnula dění uplynulých několika týdnů, zabývala se také průzkumy současného stavu internetu v České republice. Ještě bych rád připomněl, že jednotlivým akcím se dopodrobna věnovalo minulé číslo Ikara [6].

Tiskovou konferenci moderoval předseda Sdružení BMI [5] pan Jaroslav Winter. Kromě úvodního přivítání hostů si připravil i prezentaci, ve které letošní ročník zhodnotil a připomněl některé úspěchy a zajímavosti. A nebylo jich málo; aktuální "Březen [7]" byl opět rekordní – co do účasti na konferencích (ISSS [8], Junior Internet [9], E-learning forum [10]; vzhledem k letošnímu mottu "Internet – výhoda pro znevýhodněné" upozorňuji zejména na konferenci INSPO [11]) i co do zapojení knihoven. Do Března se připojilo 384 knihoven, návštěvníků akcí bylo přes 100 000! A to nemluvím o úžasné (a také rekordní) Noci s Andersenem [12], která se konala na 590 místech a zúčastnilo se jí na 20 000 dětí.

Noci s Andersenem se na tiskové konferenci věnovala Zlata Houšková, která si připravila množství fotografií ze všech koutů České republiky a dalších zemí. A i když už vzhledem ke svému věku nepředstavuji hlavní cílovou skupinu Noci s Andersenem, na tuto akci jsem letos také vyrazil. A skromnou obrazovou reportáž si můžete přečíst v tomto článku [13]. Posuneme se ale dál, protože paní Houšková měla ještě jeden zajímavý příspěvek, který se věnoval knihovnám a osobám se zdravotním znevýhodněním.

Národní knihovna ČR [14] totiž provedla menší průzkum formou elektronického dotazníku, ve kterém zjišťovala, co knihovny svým handicapovaným uživatelům nabízejí. Otázky se týkaly zrakového, sluchového, fyzického i mentálního handicapu; 14 otázek (z celkového počtu 60) se zabývalo i elektronickými službami. V době konání tiskové konference ještě nebyly shromážděny ani vyhodnoceny všechny odpovědi, nicméně z předběžných výsledků vyplývá, že patrně nejhorší situace je pro neslyšící. Zřejmě se předpokládá, že sluch není ke čtení potřeba, a tak neslyšící nemohou mít žádné nesnáze. Skutečnost je samozřejmě mnohem složitější. Problémy jsou kupříkladu v oblasti jednání s uživatelem, kde znakový jazyk ovládají zaměstnanci málokteré knihovny a pouze tři využívají služeb tlumočníka. Specializované fondy, vzdělávání pro neslyšící, společenské akce – to vše se v nabídkách objevuje jen velice zřídka.

Ostatní oblasti už dopadly o něco lépe. Kupříkladu zaměření na zrakově handicapované uživatele má mnohem větší tradici, a tak existují zvukové fondy, knihy v Braillově písmu, speciální technické pomůcky (třeba počítače s hmatovým výstupem) a prosazují se zásady Blind Friendly Web [15] (byť tyto podmínky většina knihoven stále nesplňuje). Pro osoby s tělesným postižením jsou připraveny zejména bezbariérové přístupy a donášková služba dokumentů (plus kurzy, přednášky apod.). Mentálně handicapovaní zase mohou navštěvovat řadu vzdělávacích a společenských aktivit. Knihovny také spolupracují s různými školami, ústavy sociální péče či občanskými sdruženími.

O úloze knihoven v rámci BMI hovořil i PhDr. Vít Richter, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR [16]. V první části své prezentace se zaměřil na různé akce, které v knihovnách proběhly. Pro zdravotně handicapované to byly kupříkladu kurzy ovládání internetu pro zrakově postižené nebo výuka znakového jazyka; pro seniory proběhla řada počítačových kurzů, kterých se často účastnili i se svými rodinami; pro matky na mateřské dovolené byly připraveny například přednášky o nakupování přes internet. Nezaměstnaní se mohli dozvědět, jak si nejlépe vyhledávat pracovní příležitosti, jak psát strukturovaný životopis atd.

Proběhl také další ročník soutěže Biblioweb [17]. Za zmínku stojí zejména Městská knihovna Ústí nad Orlicí [18], která jednak ve své kategorii (měst od 10 do 25 000 obyvatel) zvítězila již pošesté. Navíc obdržela i zvláštní cenu za přístupnost pro zrakově postižené. Na závěr svého vystoupení se pan Richter věnoval i aktuálnímu stavu připojení knihoven k internetu. V roce 2005 jich bylo připojeno 2 710 a v loňském roce už 4 001. Situace se tedy neustále (a relativně rychle) zlepšuje, nicméně i tak zbývá ještě 1 663 knihoven, které jsou zatím nepřipojené. Je to číslo vysoké, jedná se zejména o ty nejmenší knihovny. V současné době 93 % obyvatel žije v místě, kde knihovna nabízí veřejný přístup k internetu.

[19]

Na tiskové konferenci byli přítomni i zástupci partnerů BMI, konkrétně paní Skučková a pan Toman z Ministerstva kultury ČR [4], pan Lux z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [20], a paní Králíková ze společnosti IBM [21]. Hovořilo se například o projektu Univerzity 4G (tj. o projektu doškolování potenciálních zaměstnanců na konkrétní pracovní pozice) či o doporučení Evropské komise k digitalizaci kulturního dědictví. Ovšem pro zhodnocení uplynulých ročníků "Března, měsíce internetu [5]" byly nejzajímavější příspěvky paní Jozífkové z agentury DEMA [22] a pana Remra z agentury Markent [23]. Obě společnosti totiž již dlouhá léta spolupracují s "Březnem" a provádějí pravidelné každoroční průzkumy týkající se internetu a informačních a komunikačních technologií.

Z výsledků agentury DEMA [22] vyplývá, že 60% domácností má počítač a 46% přístup k internetu. Hlavními faktory, které využívání těchto technologií ovlivňují, jsou zejména vzdělání a ekonomická aktivita. Dle agentury Markent [23] pracuje s internetem 47% obyvatel, přičemž byly také zjištěny značné rozdíly způsobené vzděláním (a kromě toho také věkem). Pozoruhodný je také fakt, že většina uživatelů internetu jsou uživatelé aktivní (tedy kdo už jednou „kouzlo“ internetu a jeho možností objeví, obvykle už ho začne používat pravidelně). Podrobnější výsledky následují:

[24]

Jak z přiložených grafů vyplývá, výsledky výzkumů obou společností vykazují stoupající tendenci – využívání internetu jednotlivci i domácnostmi se tedy rok od roku (pomalu, ale jistě) zvyšuje. K pozvolnému rozšiřování by asi docházelo v každém případě, nicméně je zřejmé, že aktivity v rámci "Března, měsíce internetu [5]" tomuto šíření velice silně pomáhají. Navíc je příjemné sledovat, že i po deseti letech je zájem o akce BMI stále silný, de facto ještě silnější než v předchozích letech. Nezbývá tedy než se těšit, co zajímavého si přichystá rok 2008.