Mezinárodní organizace WIPO [4] (World Intellectual Property Organization) zvolila jako Světový den duševního vlastnictví datum 26. dubna. V ten den totiž v roce 1970 vstoupila v platnost Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. Na tento významný den si náš Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV [5]) připravil jednak Den otevřených dveří, jednak se v této souvislosti konala 24. dubna tisková konference.

Nejprve pár základních informací: Světová organizace duševního vlastnictví [4] je specializovanou organizací OSN. Jejím cílem je zajišťovat ochranu práv původců a vlastníků duševního vlastnictví po celém světě. Pod pojem duševní vlastnictví spadají dva okruhy: průmyslové vlastnictví (např. patenty, ochranné známky, průmyslové vzory) a autorská práva (slouží k ochraně literárních, audiovizuálních a dalších děl). WIPO sdružuje 184 států světa, což činí více než 90 % všech zemí. Československo bylo členem již od založení v roce 1970, Česká republika se připojila 1. 1. 1993.

Úřad průmyslového vlastnictví [5] je ústředním orgánem státní správy pro oblast ochrany průmyslového vlastnictví. Úřad rozhoduje o poskytnutí či odmítnutí průmyslově právní ochrany na vynálezy, a to formou patentů, zápisu průmyslových vzorů, ochranných známek a užitných vzorů. Je také poskytovatelem patentových a známkových informací, zpřístupňuje souhrnné databáze a další informační zdroje. Historie ÚPV sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad.

Jak jsem již zmínil, tisková konference se konala 24. dubna. Prezentaci si připravil pan Karel Čada, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. První část se týkala zejména statistických údajů; například v loňském roce bylo poprvé uděleno více patentů Evropským patentovým úřadem než národní cestou. Hovořilo se také o sporech (námitky proti zápisu a podobně), kterých je cca 1 500 ročně, přičemž zhruba 600 přechází do 2. stupně v odvolacím řízení a 70 z nich nakonec přezkoumá soud. Dalším tématem byla elektronická podpora během řízení (například elektronická přihláška) a informace o veřejně přístupných databázích (ty obsahují 800 000 záznamů ochranných známek, 300 000 patentových spisů, 30 000 průmyslových vzorů; plus bázi správních rozhodnutí), které jsou k dispozici zdarma.

Na ÚPV také změnili formu věstníku, který je nyní již pouze v elektronické formě [6], což přináší úsporu financí a navíc vychází 1x týdně (dříve to bylo jednou za měsíc). Pan Čada také krátce pohovořil o prosazování práv duševního vlastnictví, což je fenomén zejména posledních 20 let (padělání a pirátství a z toho plynoucí komplikace a ztráty pro podnikatele). Na tuto situaci reaguje projekt v rámci Phare, který běží od roku 2004 a jehož cílem je efektivnější výměna informací a proškolování zaměstnanců státní správy. Na závěr byly ještě zmíněny vzdělávací aktivity (například specializované čtyřsemestrové studium, které funguje již 45 let a má celkem přes 3 000 absolventů, dále přednášky, semináře, školení atd.).

Po skončení prezentace byl dán prostor pro dotazy, který však bohužel mnoho přítomných novinářů nevyužilo – byly položeny pouze dvě otázky. První dotaz se týkal nákladů spojených s patentovou ochranou – nejsou tyto náklady důvodem, proč naši vědci své vynálezy příliš často nepřihlašují? Pan Čada odpověděl víceméně neurčitě - u nás se základní právní ochrana pohybuje v řádu desítek tisíc, mezinárodní právní ochrana pak v rozmezí zhruba stovek tisíc až milionů. Náklady ale podle jeho slov příliš vysoké nejsou a hlavní důvod malého počtu přihlášek jistě nepředstavují. Patentovou ochranu máme chápat jako obrovskou konkurenční výhodu - pokud patentujeme něco, co je opravdu kvalitní, pak se nám tyto náklady jistě mnohokrát vrátí.

Druhá otázka byla zaměřena na evropský patent a jeho možné výhody. Pan Čada byl ale spíše skeptický. Evropský patent prý jednak není zatím příliš účinný. Přestože přináší určité výhody, je potřeba si uvědomit i jisté problémy. Jednou ze sporných otázek je například jazyk, protože přihláška se podává v angličtině, francouzštině nebo němčině, což může být bariéra. Aby ale kupříkladu na našem území platil, musí dojít k tzv. nacionalizaci, tedy překladu patentového spisu i přihlášky do českého jazyka (z toho plynou další náklady). Evropský patent navíc nemá ani jednotný efekt a jeho právní účinky se v jednotlivých zemích liší.

Zatímco někteří novináři požádali pana Čadu o interview, pro ostatní byla připravena menší exkurze. První zastávkou byly archivy ÚPV, kde se nacházejí papírové fondy (tedy v podstatě řady kompaktních regálů plné patentových spisů a dalších dokumentů). Velmi zajímavé byly i nejstarší spisy, které jsou vystavené ve vitrínách na chodbě blízko veřejné studovny. Poslední zastávkou byla počítačová učebna, ve které nám byly předvedeny databáze a kde jsme se podívali na elektronické podávání přihlášek.

[7] [8] [9]

Ukázky starých patentových dokumentů

Dva dny po tiskové konferenci proběhl World Intellectual Property Day [10]. Ten se koná pravidelně od roku 2000, letošním mottem se stala „Podpora kreativity“. Cílem je zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti duševního vlastnictví, ukázat, jak jednotlivé úřady pracují, co patentová a právní ochrana obnáší a jaký je její smysl. Mezi obvyklé aktivity patří dny otevřených dveří, tiskové konference, přednášky a besedy, různé vědecké soutěže, informační články v médiích a podobně.

Jak jsem uvedl již v úvodu, ÚPV [5] si na 26. dubna připravil Den otevřených dveří. A jak už tomu při podobných příležitostech bývá, návštěvníci měli možnost podívat se po budově (do informačního střediska, veřejné studovny a dalších částí), dozvědět se informace týkající se provozu, zkrátka sledovat, jak ÚPV vlastně funguje. Návštěvníkům byly předvedeny databáze patentů a ochranných známek, ve kterých si mohli zkoušet vyhledávat. Součástí akce byly i přednášky "Reforma Smlouvy o patentové spolupráci", "Mezinárodní patentové třídění a jeho změny“ a "Revize Evropské patentové úmluvy z roku 2003".

[11]

"Podpora kreativity" - motto letošního Dne duševního vlastnictví (zdroj: Webové sídlo WIPO [12])