Před časem jsme čtenáře Ikara [4] informovali o výsledcích online výzkumu [5] na téma bezpečnosti dětí na internetu. Prezentované výsledky nebyly příliš optimistické, nicméně projekty typu CZESICON [6] (Czech Safer Internet Combined Node) jsou alespoň určitou nadějí, že se tato situace postupem času snad zlepší. Český Safer Internet [7] je součástí mezinárodní sítě Insafe [8] a právě tato organizace pořádá každoroční Mezinárodní den bezpečnějšího Internetu. Letošní Safer Internet Day [9] proběhl v úterý 6. února, avšak nebyla to jediná událost, která si zaslouží naši pozornost.

Začněme ale chronologicky. Mezinárodnímu dni bezpečnějšího Internetu nejprve předcházela tisková konference, která se konala ve čtvrtek 1. února v budově Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [10]. Hlavním tématem setkání byla pochopitelně opět bezpečnost, o níž hovořila celá řada účastníků, včetně ministryně školství Mgr. Dany Kuchtové, která konferenci také zahájila.

Jak jsem již předeslal, u nás se této problematice věnuje zejména projekt CZESICON [6], který prezentoval jeho koordinátor, Ing. Pavel Vichtera. Připomenul, že zatímco vloni skončila první fáze (příprava projektu a internetový výzkum), od letošního roku začala fáze druhá (samotná informační kampaň). Partnery kombinovaného celonárodního nodu Safer Internet jsou společnosti Software 602 [11], CZI [12], Nadace Naše dítě [13] a Sdružení Linka bezpečí [14]. Poté vystoupil Ing. Jan Mühlfeit, viceprezident společnosti Microsoft [15] pro Evropu, Střední východ a Afriku a hovořil zejména o významu vzdělávání. „My se snažíme řídit něco, čemu přestáváme rozumět, zatímco oni rozumějí něčemu, co ještě neřídí,“ řekl na závěr a shrnul tím současnou situaci mezi dospělými, dětmi a novými technologiemi.

Nadace Naše dítě [13], kterou na tiskové konferenci zastupovala její zakladatelka a ředitelka Ing. Zuzana Baudyšová, se v rámci projektu CZESICON [6] zaměřuje zejména na zřízení tzv. „Internet Hotline [16]“ (horké linky). S touto službou také souvisí projekt „Internet Helpline“ (linka důvěry), který následně představila tisková mluvčí Sdružení Linka bezpečí [14] Mgr. Vendula Kodetová. Oba projekty budou samozřejmě velice úzce spolupracovat; horká linka se bude snažit shromažďovat a zpracovávat informace o závadném či ilegálním obsahu na internetu a linka důvěry je de facto asistenční psychologicko-sociální služba, která dětem už přímo cíleně pomáhá. Součástí této společné snahy je i zřízení speciálního chatu [17], který je v provozu od 12. prosince 2006.

Za MŠMT [10] byl kromě ministryně Kuchtové přítomen také RNDr. Jaromír Šubrt, který hovořil zejména o výsledcích státní informační politiky ve vzdělávání [18]. Problémem školství je totiž jednak nepříliš dobré technologické zázemí, jednak ne vždy dostatečné vzdělání pedagogů v oblasti ICT. Tuto situaci se ovšem snaží řešit právě cyklus vzdělávacích kurzů. Na závěr vystoupil ještě dr. Zdeněk M. Záliš, manažer projektu Safer Internet [7], který zdůraznil zejména význam vzdělání a informování veřejnosti a samotných dětí. To je ostatně i cílem druhé fáze osvětové kampaně projektu CZESICON [6]. Z. M. Záliš také v krátkosti zmínil nedávný internetový výzkum a jeho výsledky a připomenul i Safer Internet Day, který byl už obrazně řečeno za dveřmi.

Nyní již opustíme tiskovou konferenci a podíváme se na úterý 6. února, kdy se Safer Internet Day 2007 [9] konal. Organizátorem celé akce byla evropská síť pro bezpečnější internet Insafe [8], respektive European Schoolnet [19] (konsorcium 28 evropských ministrů školství), které projekt Insafe [8] koordinuje. Patronát nad kampaní převzala evropská komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová [20].

Hlavní akcí v rámci Dne bezpečnějšího internetu [21] byl „blogový maraton“ neboli „blogathon“. Podle časového rozpisu určeného pro jednotlivé země (od Austrálie po Spojené státy) různé organizace pracující ve sféře bezpečnějšího internetu zveřejňovaly své příspěvky na společném blogu. Během blogathonu byli také komisařkou Redingovou vyhlášeni vítězové soutěže Crossing Borders [22], jejímž cílem byla spolupráce škol na vytvoření webových projektů na různá témata (konkrétně: e-privacy, netiquette, power of image a innovation). Soutěže se zúčastnilo více než 200 škol z 25 zemí.

Přesuňme se na chvíli ze světa zpátky do České republiky. České osvětové centrum bezpečnějšího internetu [7] totiž zorganizovalo ještě literární soutěž [23] s názvem „Internet – svět, který pomáhá i ubližuje“. Soutěž odstartovala v den celosvětového blogathonu, tedy 6. února, a její uzávěrka je 31. května. Úkolem účastníků (tedy kohokoliv ve věku 10 až 16 let) je napsat povídku (nebo esej, báseň či jiný literární žánr podle své volby) z prostředí internetu a přidat k ní alespoň jeden obrázek.

Kromě soutěží a globálního blogování se 6. února stala ještě jedna významná událost: byla totiž zpřístupněna databáze výzkumů [24] zaměřená na dětské využívání internetu a dalších online technologií v zemích Evropské unie. Báze vznikla v rámci projektu EU Kids Online [25] a je financována z programu Evropské unie Safer Internet Plus [26]. Projekt se snaží mapovat problematiku přístupu dětí k internetové komunikaci a možná rizika, která s tím souvisejí. Databáze je přístupná na stránkách www.eukidsonline.net [25] a obsahuje více než 200 dílčích studií. Jedná se tedy o nejrozsáhlejší současnou databázi podobně zaměřených výzkumů. Jednotlivé studie lze také srovnávat a zjistit tak, kterým tématům se výzkumy věnují nejčastěji (například obecné informace o využívání ICT) a které zatím nejsou příliš pokryté (kupříkladu konkrétní rizika).

Jak je tedy vidět, na začátku února se stalo mnoho zajímavých věcí, souvisejících s bezpečností v prostředí internetu. Ale činnost mezinárodní sítě Insafe [8] a našeho projektu CZESICON [6] se samozřejmě neomezuje jen na jeden měsíc v roce. Ovšem únorové akce byly významnou mediální událostí, která měla na celou problematiku upozornit. Tento pomyslný „únor – měsíc bezpečnosti“ byl také počátkem větší informační kampaně, která by měla zvýšit povědomí veřejnosti o možných hrozbách, které na internetu číhají. A s pomocí rodičů a školy se tyto informace, doufejme, dostanou nakonec i k samotným dětem.