1. Úvod

Je pochopitelné, že každá jednotlivá firma používá trochu jiné marketingové postupy, má jiný marketingový plán a obecně chápe marketing jinak než firmy ostatní. Tyto rozdíly mohou být nepatrné, ale mohou být i významnější. Ovšem rozdíly v marketingu mezi soukromou společností a kupříkladu státní institucí musejí být ještě mnohem markantnější a tím pádem i zajímavější – a to je také důvod, proč se chceme věnovat právě tomuto tématu. Cílem této práce je tedy porovnat marketingové metody státní instituce a soukromé firmy a popsat nalezené rozdílné či shodné prvky.

Ze státních institucí jsme si nakonec vybrali STK, neboli Státní technickou knihovnu, ze soukromých firem byl vybrán Medistyl, spol. s r.o. A důvody, které nás k tomu vedly? STK je jednou z našich nejvýznamnějších knihoven, ale zároveň není tak ‚notoricky‘ známá jako Národní knihovna, která figuruje skoro v každé druhé práci o knihovnách a o které byly popsány již celé stohy papíru. A co se týče firmy Medistyl, jedná se o společnost, která má určité vazby na náš ústav (Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK) a dalo se tedy předpokládat, že nám vyjdou vstříc mnohem více než jakákoliv jiná firma.

2. Metodika

Primárním zdrojem informací byl pro nás „marketingový dotazník“, který jsme vytvořili a sestavili speciálně pro potřeby tohoto konkrétního průzkumu. Dotazník obsahoval otázky typu „Jak moc je pro vaši společnost marketing důležitý?“, „Jaký je konkrétně váš marketingový plán?“, „Popište prosím vaši firmu z hlediska marketingového mixu“, „Vyplňte prosím tabulku SWOT analýzy“ a podobně.

Druhou fází byl následný ústní pohovor se zástupci Medistylu a STK. Během této osobní návštěvy jsme pokládali další doplňující otázky a mohli jsme tak doladit a rozšířit informace získané v dotaznících. Naše návštěva byla předem domluvená a následovala minimálně 2 – 3 dny po zaslání dotazníků (neboť bylo pro obě strany důležité a přínosné, aby se na setkání dostatečně připravily).

Ve firmě Medistyl jsme hovořili s ředitelem střediska, Ing. Jaroslavem Horkým, a PhDr. Martinou Bočkovou, odborným informačním pracovníkem. Ve Státní technické knihovně se nám věnovala Mgr. Mária Kolářová, vedoucí odboru služeb, a Mgr. Lenka Laňková z referátu rozvoje vnitřních a vnějších vztahů a služeb.

Posledním zdrojem materiálů k této srovnávací studii byl také internet, respektive webové stránky jednotlivých institucí. Ačkoliv je tento zdroj z významového hlediska umístěn až na poslední (třetí) místo, jednalo se o první zdroj z hlediska chronologie. Na internetové stránky jsme se totiž podívali ze všeho nejdříve, ještě před zasláním marketingových dotazníků a před naší osobní návštěvou.

Hlavní pojetí této práce by se dalo označit jako tzv. „pohled zvenčí“ [5]. Nepídili jsme se po výročních a účetních zprávách, nevyžadovali jsme podrobné nebo citlivé informace, nezabíhali jsme do přílišných detailů. Naopak. Zaslali jsme STK a Medistylu náš dotazník, do kterého pracovníci institucí v klidu a bez časového tlaku sami psali odpovědi na relativně obecné otázky. Bylo na nich, které úspěchy či neúspěchy zmíní, o kterých oblastech se rozepíší a o čem spíše pomlčí, které marketingové postupy považují za důležité a které ne. Veškeré sdělené informace tedy závisely čistě na jejich uvážení.

Tuto určitou ‚jednostrannost‘ jsme následně minimalizovali naší osobní návštěvou, kde jsme se zaměřili zejména na oblasti, které nebyly v dotazníku příliš rozvedeny, nebo byly zcela opomenuty. V tomto ohledu byla naše návštěva klíčová zejména v případě STK, kde jsme po našem příchodu zjistili, že dotazník nebyl vyplněn vůbec. Ani jedna instituce se také nevyjádřila k samotnému dotazníku, což nás pochopitelně trochu mrzí, neboť tím pádem nemáme žádnou zpětnou vazbu pro případná budoucí vylepšení.

Co se tedy metodiky týče, naší hlavní snahou bylo zkombinovat dva různé přístupy: marketingový dotazník a osobní pohovor. Pro úplnost je třeba ještě dodat, že tato srovnávací studie probíhala během dubna 2006 a získané informace jsou tedy platné k tomuto datu.

3. Medistyl

Medistyl je soukromá česká firma bez zahraniční kapitálové účasti s minimálním podílem státních zakázek, která provozuje Středoevropské informační středisko. Byla založena roku 1991. Počtem zaměstnanců se sice jedná o malou firmu, nikoliv však rozsahem jejích aktivit.

V současnosti je v Medistylu zaměstnáno sedm lidí na plný úvazek. K nim se přidává několik externích spolupracovníků pro různé činnosti. Firma se specializuje na informační služby o léčivech, přepravě a manipulaci s chemikáliemi, patentové rešerše atd. Je také zástupcem databázové sítě vědeckotechnických informací STN International pro oblast střední Evropy (tedy Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko – de facto země tzv. „Visegrádské čtyřky“).

Medistyl je po 15 letech na trhu zaběhnutou firmou, která si našla svou stálou cílovou klientelu. Proto je pro ni marketing v současné době spíše okrajovou záležitostí. Zaměřuje se hlavně na získávání aktuálních informací o tržních segmentech v cílové oblasti zájmu včetně cen, případně na možnost rozšíření těchto segmentů. Samozřejmostí je sledování postavení konkurence. Vyloučena není ani vzájemná spolupráce s konkurenčními společnostmi.

Marketingový plán firmy je vypracován ve střednědobém horizontu (2–3 roky) s tím, že je operativně rozpracován do jednoročních období. Jeho hlavním cílem je udržovat pravidelný a úzký kontakt s klíčovými organizacemi, kterých je asi sto. Plán se snaží o uspokojení jejich potřeb a další posilování postavení firmy u těchto zákazníků. Z interakce se zákaznickými organizacemi vycházejí náměty k dalšímu rozšiřování služeb Medistylu a přibývá i počet uživatelů v okruhu zájmu.

Marketingem se v Medistylu zabývají jednotliví odborní pracovníci daných segmentů v čele s vedoucím. V jejich případě se jedná hlavně o zajišťování zpětné vazby s uživateli. Ostatní marketingové aktivity jsou spíše omezené, protože jak již bylo zmíněno, marketing není pro firmu Medistyl v žádném případě prioritou.

Největším úspěchem marketingové strategie firmy je výběr vhodných strategických partnerů. Uplatnila se zde metoda: „If you can’t beat him, join him.“ Za největší neúspěch lze považovat nízký podíl zahraniční klientely na celkovém objemu zakázek firmy. Vinu nese hlavně nedostatek času na cílený marketing v rozšířeném teritoriu.

Popis firmy z hlediska marketingového mixu je následující:

Produkt: firma Medistyl se snaží o nabídku širokého spektra specializovaných informačních služeb, většinou takříkajíc „šitých na míru“ jednotlivým zákazníkům.

Cenová politika: liší se podle náročnosti jednotlivých služeb. V počátku jsou ceny spíše na nižší úrovni a s jen malým postupným navýšením pro klíčové a pravidelné uživatele. Cílem je, aby zákazník nakupoval služby co nejčastěji a rád se vracel. Jednorázový výdělek není prioritou.

Distribuční politika: v oblasti distribuční politiky firma preferuje především osobní kontakt se zákazníky. Pro kontakt „na dálku“ je dnes používána zejména elektronická pošta.

Komunikační politika: stejně jako v předchozím případě je základním principem této oblasti úzká a pravidelná osobní komunikace s uživateli, kombinovaná s komunikací elektronickou.

Na závěr ještě stručná analýza SWOT:

Silné stránky: vysoký osobní i odborný kredit, spolehlivost, pracovitost a vnitřní síla kolektivu; to jsou zřejmě nejsilnější stránky Medistylu. Jedná se o zaběhnutou a etablovanou firmu, která ve svém oboru už přeci jen něco znamená.

Slabé stránky: určitým problémem je řekněme vysoký stupeň využití pracovních kapacit, tedy tak zvaná „práce na doraz“. Ostatně po 15 letech působení stoupl počet zaměstnanců z původních cca tří až čtyř pouze na nynějších sedm. Z toho pramení i nemožnost nějaké větší expanze.

Příležitosti: jako jednu z hlavních příležitostí vidí zástupci firmy Medistyl zejména v rozšíření teritoria zájmu, tedy snahu o něco rozšířit nabídku svých úzce specializovaných služeb.

Hrozby: pro soukromou firmu, která se ve své činnosti zabývá poskytováním a zprostředkováním odborných informací, je jistým ohrožením přítomnost řekněme „bezplatných“ informací na internetu (takové informace se sice nemohou kvalitou rovnat profesionálním rešerším, které Medistyl nabízí, ale přesto to některým zákazníkům stačí a firma tím tedy přichází o možný příjem).

4. Státní technická knihovna

Státní technická knihovna je veřejně přístupná vědeckotechnická knihovna. Fond STK je největším českým fondem domácích a zahraničních dokumentů z oblasti techniky a aplikovaných přírodních a společenských věd s technikou souvisejících. Obsahuje přes 1,2 milionu svazků a tvoří jej knihy, časopisy, noviny, vědecké práce, informace o firmách, elektronické dokumenty a další publikace a texty.

STK nabízí online služby prostřednictvím webu a mobilní služby WAP, jmenujme například rezervace či přístup k vybraným službám a zdrojům informací. Další službou je Virtuální polytechnická knihovna. VPK je společenství 41 knihoven, které virtuálně sjednocují své fondy a služby technicky zaměřené uživatelské obci. Prostřednictvím VPK je možné získávat elektronické i klasické kopie dokumentů. Lze využívat i služeb mezinárodní meziknihovní výpůjční služby.

Pro STK znamená pojem marketing hlavně snahu o co nejvíce přístupné kvalitní služby. Sem patří kupříkladu zasílání publikací, časopisů a dalších informačních zdrojů čili služby, které ruší bariéry vzdálenosti. Cílem PR oddělení, sestávajícího ze tří členů, je pak informovat veřejnost o těchto službách a zajišťovat jejich propagaci a prezentaci.

Marketing je nedílnou součástí chodu STK. Pravidelně jsou vyhodnocovány zpětné vazby, kupříkladu ankety či přímá komunikace (reakce od čtenářů). Na jejich základě se následně provádějí analýzy. Často se tak děje při speciálních akcích, mezi něž patří např. Březen měsíc Internetu. Marketingový plán STK počítá se zaváděním nových technologií, využíváním elektronických zdrojů a stálým získáváním nových uživatelů. Tyto cíle se daří naplňovat také díky Virtuální polytechnické knihovně. Díky ní se až 90 % všech požadavků v současnosti vyřizuje elektronicky.

Knihovna nemá žádné přímo určené marketingové oddělení. Na marketingu se ale podílejí všichni zástupci jednotlivých oddělení. Každý propaguje služby, které má na starosti. K tomu se používají různé metody: od internetové prezentace STK, která získala ocenění Biblioweb 2003, přes možnost zkušebního přístupu do knihovny na omezenou dobu zcela zdarma až po zapůjčení wi-fi karty pro bezdrátové připojení k internetu v prostorách studovny.

K úspěchům řadí STK kromě vítězství v Bibliowebu i zisk ceny Infora v roce 2002, dále elektronizaci služeb a digitalizaci a tím i odstranění nutnosti fyzických návštěv (samozřejmě až na výjimky, kdy si čtenář chce vypůjčit knihy domů). Určitým neúspěchem je zejména nedostatek podpory či zájmu ze strany podniků a průmyslu obecně, i když by to bylo velmi vítané.

Popis STK z hlediska marketingového mixu:

Produkt: produktem STK jsou nabízené služby a zdroje (respektive přístup k těmto zdrojům v rámci poskytovaných služeb).

Cenová politika: snaha nabízet přijatelné ceny pro uživatele, ale pochopitelně také ne úplně zadarmo. Jde o to, nalézt určitou rovnováhu.

Distribuční politika: hlavní důraz je kladen na elektronické zdroje a elektronické formy komunikace.

Komunikační politika: využití PR (= public relations) oddělení.

Podobně jako v případě Medistylu zařazujeme na závěr i stručnou SWOT analýzu:

Silné stránky: nemalou výhodou pro STK je, že ředitelem je ‚technik‘ – dobře tedy rozumí technologiím a je jim také příznivě nakloněn. Odtud plyne snaha držet krok s rozličnými novými technologiemi.

Slabé stránky: jednou z mnoha slabších stránek knihovny je zatím zejména nepříliš vhodná lokace (budova Klementina nevyhovuje). To bude, doufejme, vyřešeno vybudováním Národní technické knihovny v Dejvicích. Další problémy jsou personální – např. snižování počtu pracovních míst vlivem nástupu technologií. Navíc mladí lidé přicházejí za prací, ale záhy STK opouštějí kvůli lepším platovými podmínkam na výhodnějších pozicích. Klimatické podmínky pro uchování fondů jsou bídné, z toho plyne problém ochrany knihovního fondu.

Příležitosti: širší využití elektronických zdrojů. Nyní jsou sice dostupné, ale nejsou bohužel dostatečně využívané. Řešením je jejich větší propagace. Nemalé příležitosti jistě nabízí i nová budova v Dejvicích, která by měla být otevřena 2. 9. 2008, a už zmiňované využití moderních technologií.

Hrozby: Určitou hrozbou je obecně systém výuky na VŠ – půjčují se hlavně skripta, zatímco ostatní odborné publikace leží ladem, i když jsou hodnotné a drahé. Problémem je i nízký „hlad“ po informacích ve společnosti. STK se také musí vypořádat, podobně jako i jiné knihovny, s problémovými skupinami obyvatel (např. bezdomovci). Mezi další hrozby lze řadit financování (nyní zcela ze státního rozpočtu), politická situace v zemi (a její možné změny) a otázka autorských práv (což je problém zejména pro digitalizaci).

5. Vzájemné srovnání

Nyní již pokročíme k samotnému porovnání obou institucí, respektive k srovnání jejich marketingových přístupů. Co mají obě entity společné, je neexistence specializovaného marketingového oddělení. Tíha propagace služeb tak leží pouze na bedrech pracovníků jednotlivých dílčích složek. V dalších hlediscích se však přístup STK a Medistylu více či méně odlišuje.

Zatímco Státní technická knihovna pojímá marketing jako nedílnou součást své prezentace, pro Medistyl je marketing pouze okrajovou záležitostí. Na první pohled se jedná o překvapivé zjištění, neboť by se dalo předpokládat, že soukromá firma bude marketing akcentovat mnohem více než veřejná knihovna. Nicméně souvisí to jistě s celkovou strategií obou organizací.

Prioritou Medistylu je udržování co nejlepších blízkých vztahů se zhruba stovkou klíčových zákazníků. Jeho marketing se tedy zaměřuje hlavně na co nejlepší (specializované) služby spřízněným firmám a sledování aktuálních informací o segmentech trhu a konkurenci. Vlivem dobrých referencí spokojených stálých zákazníků pak získává další potenciální obchodní partnery.

STK se snaží poskytovat svým uživatelům co nejširší okruh služeb tak, aby byly co nejlépe přístupné. Tyto služby pak propaguje různými akcemi – od exkurzí a školení uživatelů až po zkušební přístup zdarma. Důraz klade na analýzy anket a přímé komunikace s uživateli. Podle výsledků těchto zpětných vazeb se snaží zlepšovat kvalitu svých služeb a souběžně s tím získávat nové uživatele.

Výhodou Medistylu je velká stálost zaměstnanců. Jádro firmy tvoří lidé, kteří v ní pracují prakticky od začátku. Navzájem znají své kvality a udržují pevné vztahy. Z toho vyplývá dobrá pracovní morálka a vnitřní síla kolektivu. Nevýhodou je ovšem malý počet zaměstnanců, který sice vede k vysokému pracovnímu nasazení, ale na druhou stranu také způsobuje značnou únavu. Z tohoto důvodu si také firma udržuje svůj stabilní okruh zákazníků, neboť na nějakou markantní expanzi nemá dostatek pracovních rezerv.

STK má pochopitelně mnohem více zaměstnanců než Medistyl, nicméně se zaměstnanci je spojena jedna veliká nevýhoda, kterou je značná fluktuace. Do knihovny sice neustále přicházejí mladí lidé, nicméně záhy opět knihovnu poměrně rychle opouštějí a odcházejí do jiných institucí za lepšími podmínkami. Není tak možné vytvořit opravdu silný a stabilní kolektiv, což je pochopitelně na škodu.

Mezi své silné stránky řadí STK ochotu zavádět nové technologie. Ty umožňují vyřizovat naprostou většinu uživatelských potřeb elektronicky, tedy „na dálku.“ Uživatelé tak ve většině případů nemusejí budovu knihovny vůbec navštívit. Oproti tomu firma Medistyl preferuje osobní kontakt, ačkoliv je elektronická komunikace (např. e-mail) samozřejmě nezbytnou součástí jejich činnosti.

Jako snad každá knihovna řeší STK problém s lokací. Budova Klementina již nevyhovuje jejím nárokům; tristní je zejména problém ochrany knihovních fondů, neboť v prostorech se nedá regulovat vlhkost ani teplota. Tyto problémy by však měly být vyřešeny s otevřením nové budovy Národní technické knihovny v roce 2008. V tomto ohledu nemá společnost Medistyl žádné problémy – malé množství kmenových pracovníků nepotřebuje ke své práci větší prostory a současná lokace zatím plně vyhovuje.

Zajímavé srovnání nabízí vzhledem k rozdílnosti obou institucí analýza příležitostí a vnějšího ohrožení. Medistyl jako firma, která své služby poskytuje v zemích střední Evropy, chápe příležitost k expanzi do dalších zemí. STK funguje pouze na území ČR a vzhledem ke svému založení ani nemůže pomýšlet na rozšíření služeb do zahraničí. Místo toho se zaměřuje na zpřístupnění služeb uživatelům. Jedná se hlavně o elektronické zdroje, které jsou, i přes náklady vynaložené na jejich pořizování, stále velmi málo využívané.

Co STK naopak ohrožuje, je v první řadě závislost na přísunu financí ze státního rozpočtu a celkově politická situaci v zemi. Ne vždy je ochota vlády investovat peníze právě do služeb knihoven. Pro snahu o plné zpřístupnění služeb elektronickou cestou je problémem ochrana autorských práv, která zamezuje digitalizaci dokumentů, dokud nejsou splněny podmínky dané zákonem. Jako veřejná instituce má knihovna také problém s některými skupinami obyvatelstva, hlavně s bezdomovci, kteří se občas usídlí v jejích prostorách. Nicméně síť městských knihoven má tyto problémy ještě v mnohem větší míře.

Tyto problémy u Medistylu, vzhledem k charakteru firmy, odpadají. Největší hrozbou je po tuto společnost ovšem existence nezaručených informací na internetu, které jsou „zadarmo“ a tudíž je někteří potenciální zákazníci využívají místo profesionálních služeb firmy, čímž společnost ztrácí potenciální příjmy.

6. Závěr

Jak jsme na počátku předpokládali, marketingové přístupy Státní technické knihovny a firmy Medistyl se v mnohém liší. Obě instituce mají samozřejmě zcela odlišné silné i slabé stránky, což pochopitelně vychází již ze samotného rozdílného založení obou entit. Vnější příležitosti a hrozby se také značně odlišují, což ovšem není žádným překvapením. Je logické, že se STK nemusí kupříkladu příliš obávat konkurence, a firmu Medistyl zase nemusí tížit dejme tomu problémové skupiny obyvatel, jako například bezdomovci.

Přesto mají obě instituce i mnoho společného – v první řadě třeba již zmiňovanou nepřítomnost vyhrazeného marketingového oddělení nebo snahu o udržení určité stability a zamezení fluktuace (ať už zaměstnanců nebo uživatelů). Souvisejícím společným prvkem je také úsilí o spokojené zákazníky – ostatně kdo by usiloval o nespokojené zákazníky, že? Pro firmu Medistyl je klíčové udržet si svoji stálou klientelu, neboť firma klade veliký důraz na dobré vztahy a posilování vzájemných vazeb; STK se zase snaží zacílit své služby na co nejširší okruh uživatelů, neboť knihovnictví zde chápou jako službu lidem, tedy jako práci či činnost, která je potřebná, prospěšná a svým způsobem naplňující.

Zajímavým aspektem je také způsob, jakým oba subjekty na samotný marketing nahlížejí. Ve firmě Medistyl nám bylo sděleno, že pro ně marketing není zdaleka prioritní, nicméně že se firma přesto účastní rozličných konferencí, akcí či pořádání besed. V STK oproti tomu tvrdili, že marketing je nedílnou součástí jejich práce a že se STK účastní celé řady akcí či konferencí, kde prezentuje své služby. Z toho je ovšem patrné, že obě instituce dělají de facto to samé, pouze to chápou rozdílně. Určitá sebepropagace je tedy součástí marketingových aktivit jak STK, tak firmy Medistyl, což je tedy dalším objektivně shodným prvkem (byť to obě entity subjektivně vnímají odlišně).

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že ačkoliv tato srovnávací studie odhalila celou řadu shodných i rozdílných prvků, nelze tyto získané poznatky generalizovat a vztahovat automaticky na všechny knihovny a soukromé firmy. Je třeba si uvědomit, že prakticky každá jednotlivá instituce, ať už státní či soukromá, malá či velká, rozvíjející se či stagnující, má odlišné marketingové přístupy, které musejí reflektovat její jedinečnosti a specifika.

Nicméně i přesto, že tato práce neaspiruje na vytyčení obecných marketingových poznatků, které by se daly uplatnit kdekoliv a kdykoliv, a jejím primárním cílem je pouze komparace vybrané dvojice subjektů, domníváme se, že i tak má svůj význam. Výsledky, které jsme zde prezentovali, jistě poskytnou dostatek námětů k zamyšlení a případnému pochopení odlišností jednotlivých institucí. A pokud toho bylo dosaženo, pak tato práce splnila svůj účel.