Nejen pod záštitou Moravské zemské knihovny v Brně [5] se ve dnech 22.–23. listopadu 2006 konal 5. ročník konference Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život. Na organizaci se opětovně podílelo také Středisko služeb školám a Zařízení pro DVPP Brno [6], NIDV, pracoviště Brno [7] a Klub školních knihoven SKIP ČR [8]. Novinkou oproti předchozím ročníkům se stalo rozdělení náplně konference do dvou dnů, a to jak z hlediska časového, tak prostorového: nejprve se odborná část přednášek a prezentací odehrávala v prostorách konferenčního sálu MZK Brno, druhý den všechny účastníky hostilo před nedávnou dobou zřízené Knihovnické informační centrum FAST VUT [9]. A jaká že byla ona náplň těchto dnů? Mnohé se točilo kolem využívání ICT v práci učitelů (ZŠ, SŠ, VŠ) a knihovníků (veřejné, školní, speciální, univerzitní knihovny a informační centra škol) za účelem podpory a rozvoje informační gramotnosti v ČR. Své představy a též vlastní postupy, jak daného účelu dosáhnout, prezentovali zástupci zmiňovaných institucí v nejrůznějších rovinách své praxe.

Vytváření informačního prostředí a práce s informacemi v ZŠ Táborská, Praha [10]

Hned první živé vystoupení v podání Ing. Víta Berana, ředitele školy, si nemuselo pozornost nijak vynucovat. Naopak. Po kratičké prezentaci své školy vyzval účastníky k vyjádření jejich názorů otázkou, co si představují pod pojmem ŠVP [11] – školní vzdělávací program. Z následné diskuse vyplynulo, že v pojetí této školy se v daném ohledu nejedná než o „dohodu“ (= dohoda o výuce orientované na žáka se zadáváním diferencovaných úkolů vycházející z faktu, že každé dítě se učí jinak). Ústředním bodem se stává snaha naučit děti pracovat s informacemi. Jak? Třeba takové zadávání referátů se nemusí omezit jen na pasivní stahování webového obsahu (je třeba požadovat pečlivé hledání zdrojů, kvalitní zpracování informací, prezentaci nebo obhajobu s cílem naučit žáka rozlišovat pravdu od nepravdy či čtení s porozuměním). Dále zjištěné zapracovat do „katalogu“ a výsledky sdílet mezi sebou. Jde tedy především o spolupráci mezi kolegy a o vybavenost zúčastněných podílejících se na zvolené strategii.

Od čtenářské strategii ke kritickému myšlení

Opodstatněnost výše uvedených metod nám názorně předvedla šéfredaktorka čtvrtletníku Kritické listy Nina Rutová, která na praktických ukázkách práce s odborným i beletristickým textem demonstrovala, jak je vhodné rozvoj čtenářské gramotnosti zakomponovat do nejrůznějších předmětů. Jen namátkou: tzv. „značkovací metoda“ předpokládá třídění informací v průběhu textu tak, že si žák pomocí znaků (?, !, +, -) zvýrazní informace, které již zná, jsou pro něj zajímavé, které se dostaly do rozporu s textem atd. Po té si děti své výsledky porovnají, zanesením do tabulky se to lépe naučí a nakonec i učitelé snadněji zjistí, kam to které dítě směřuje. A co literatura krásná? Je možné v dítěti vypěstovat čtenářský návyk, pokud tento není vrozený? Díky metodě „čtení s předvídáním“ založené na aktivním vstupování do děje lze dosáhnout i toho. Více na www.kritickemysleni.cz [12].

Vzdělávání a internet 2. generace

Přípěvek Ing. Bořivoje Brdičky, Ph.D., zástupce Pedagogické fakulty UK v Praze [13], nás vtáhl do sféry sociální sítě webu, tedy řeč nebyla o ničem jiném než o technologiích Web 2.0 a jejich využití v učebním procesu, který nutně předpokládá „inovaci učitelů“ pro potřeby sdílení informací mezi uživateli, v našem případě mezi žáky a učiteli. Po objasnění principu a vývoje aplikací s příklady (Wikipedie [14], Skype [15], Flickr [16], YouTube [17] aj.) přítomní dostaly náměty např. na využití blogů [18] pro zápisy z hodin s možností diskuse nebo použití podcastingu [19] ke zvukovým nahrávkám ve formátu MP3 jakožto alternativu k psanému referátu apod.

Zkušenosti s přípravou s projednáváním ŠVP pro gymnázium

Odlišný pohled na ŠVP všem nabídl RNDr. Jiří Herman, Ph.D., ředitel Gymnázia tř. Kpt. Jaroše Brno [20], který reformu ve výuce informatiky provedl na tomto přírodovědně zaměřeném gymnáziu na základě zpracovaní vlastního učebního plánu v návaznosti na Národní program rozvoje a vzdělávání vzešlý z Bílé knihy. Potud shoda s Ing. Beranem, nicméně pečlivé rozpracování náplně výuky v jednotlivých ročnících gymnázia (teorie prezentace, počítačová grafika, publikace na webu, možnosti digitálních technologií až algoritmizace a programování) se dostaly do střetu s „revoluční“ myšlenkou Ing. Berana, který si vzal slovo a řečnicky se otázal, zda nakonec není samotný předmět informatika nesmysl, když tato se má prolínat všemi předměty stejně jako dovednost psaní či čtení. RNDr. Herman, sám zastánce spíše postupné „evoluce“, proti integrované výuce námitek nemá, což ostatně zástupci tohoto gymnázia předvedli následujícího dne v závěrečném příspěvku konference.

Vzdělávání dospělých ve „věku ICT“ a digitální propast; ICT ve výukové práci učitele

Šetření Mgr. Jiřího Zounka, Ph.D. [21], z oblasti kurzů ICT (FF MU), který se ujal i výkladu prezentace své kolegyně Mgr. Kláry Šeďové, poukázalo na jeden z důsledků dnešní informační společnosti, a to na fenomén neviditelné digitální propasti (dále jen „DP“), která diferencuje lidi na ty, co ICT ovládají, a na ty, co s těmito prostředky pracovat neumí, nemají k nim přístup či se o ně nezajímají. Z dotazníku s respondenty ve věku od 20 do 60 let vyplývá, že téměř 50 % z takto vybraného vzorku s ICT nepracuje či se považuje za začátečníky (nejpočetnější skupinu tvoří ženy ve věku 50 až 59 let) a ani nadále se nehodlá v této oblasti příliš zdokonalovat, což naznačuje tendenci „rozevírajících se nůžek“ DP, „exkluzivitu“ na straně stále se vzdělávajících a již teď v této oblasti zdatných jedinců a neblahý rozvoj sociálních problémů společnosti.

Další, tentokrát terénní průzkum, mapoval postoj samotných vyučujících k ICT a jejich implementaci do výuky, který rozdělil učitele na „vědoucí“ (autorita disponující věděním, které sama předává), „kreativní“ (pomocí ICT vytváří „něco navíc“, např. natáčí žáky při výuce), „odměňující“ (použití ICT „za odměnu“ po zvládnutí látky) a „charismatický“ (v PC velice zdatný, důraz kladen na „nastavení hodiny“ – ICT prostředky jen na podporu názornější výuky). Žádné z uvedených pojetí není špatné, vždy záleží na té které situaci na škole.

Efektivní využívání služeb vědecké knihovny

Za „hybridní knihovnu“ označila Mgr. Eva Svobodová, ředitelka SVK Hradec Králové [22], tuto knihovnu z důvodu kombinace vědecké a krajské knihovny v jedné instituci. Knihovní služby [23] jsou zde dostupné všem od 15 let věku. Informační výchovou se knihovna zabývá již od r. 1969. V současné době ji předkládá jak ve formě individuální (elektronický kurz Průvodce knihovnou a informacemi [24]), tak kolektivní (lekce univerzity třetího věku). Moduly kurzu přístupné všem (tedy nejen čtenářům) krok za krokem provázejí uživatele na cestě co nejefektivnějšího využití nabídky knihovny. Za jedinou vadu na kráse by se dala označit absence prostoru (vhodně vybavený konferenční sál) pro realizaci informační výuky, na kterém se však už intenzivně pracuje [25].

Služby informačního centra MENDELU Brno [26]

Z knihovnického a hlavně informačního soudku byla i tato následující prezentace, ve které Ing. Jiří Potáček, CSc., ředitel Ústavu vědeckopedagogických informací a služeb [27] Mendelovy univerzity Brno, hovořil o důvodech vybudování tohoto univerzitního centra. Svoji informační gramotnost pro úspěšné absolvování vysokoškolského studia si mohou vylepšit studenti prvních ročníků (v úvodu se naučí, kde hledat informační zdroje, jaké služby knihovny je k tomu dobré využívat apod.), dále zde probíhá výchova doktorandů (přístupy k databázím dle příslušného studijního zaměření, poradenství ohledně vyhotovení rešerší aj.), nabídka doplňujícího pedagogického studia, individuální školení pro pracovníky i studenty, e-learningové kurzy, kurzy pro univerzitu třetího věku - zkrátka informační centrum jak má být (spolu s výše uvedenou hradeckou knihovnou lze i takto bojovat proti prohlubující se DP).

Determinanty mediální výchovy v realitě přípravy ŠVP na základních školách

S výsledky výzkumu Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci [28] zaměřeného na faktory ovlivňující mediální výchovu na ZŠ posluchače seznámila PaedDr. Jitka Bělohradská. Oč jde? Mediální výchova vychází především ze schopnosti médií (knihy, časopisy, televize, internet) vytvářet prostor pro svobodné vyjadřování a svým obsahem podporovat výuku. Z výzkumu moc dobře nevyšla kvalita školních knihoven (učitel alternující roli knihovníka je nedostačující stejně jako fakt, že učitelé knihy při výuce využívají velmi málo), dále vyšla najevo nízká úroveň v nabídce časopisů a mizivé pokrytí vzdělávacích pořadů pro děti v TV (0,8 %). Z výsledků si nejlépe stojí internet a potažmo počítač s výukovými programy.

Programy informační gramotnosti v zahraničí

Plejáda projektů pro podporu informační gramotnosti v podání PhDr. Evy Marvanové (NK ČR) završovala první den konference. Byly zde zmíněny programy typu National Forum on Information Literacy [29], CILIP [30], ALA [31], ANZIL [32], dále časopis Teacher librarian [33], digitální knihovny jako Manuscriptorium [34] (databázovými dokumenty lze obohatit výuku českého jazyka či historie), Evropská knihovna [35] (obsah tvoří dokumenty 45 největších národních knihoven), RefWorks [36] (umožňuje tvorbu a sdílení bibliografií) a mnoho dalšího.

Knihovnické a informační centrum VUT (KIC)

Prostory červené studovny [37] tohoto centra se staly v ranních hodinách následujícího dne dějištěm pokračování konference, v rámci které vedoucí KIC Mgr. Marie Davidová shromážděné obeznámila s historií a současným stavem této „centrální knihovny VUT“, kterou nyní navštěvuje cca 5000 uživatelů a jejíž nabízené služby [38] si v ničem nezadají s obdobným (již popisovaným) centrem Mendelovy univerzity. Za zmínku stojí její rekonstrukce z r. 2003 [39], ze které vzešla současná podoba centra a předchozí zestátnění knihovny VUT [40], jejíž fondy jsou dnes součástí Moravské zemské knihovny v Brně.

Vývojové trendy a změny v knihovnictví

Činnosti informačních center a knihoven, které se dosud prezentovaly, poukazovaly na současný trend v oblasti vývoje knihovnictví. Správnost nastavení tohoto trendu vzápětí okomentovat ředitel Knihovnického institutu NK ČR [41] PhDr. Vít Richter, který ve svém vstupu na základě zevrubného výzkumu zaměřeného na vliv ICT v práci knihoven, který pronesl i na letošní konferenci v Seči [42], nastínil dvě možné vize, a to knihovnu jako „zombie“ (zánik v důsledku převzetí všech činností technologiemi) a knihovnu jako „změnu“ (prostor pro přístup k informacím - „vědomostní síť“). Z průzkumu lze vyvodit, že o budoucnosti knihoven budou rozhodovat především samotní uživatelé, bude nutná užší spolupráce knihoven a bude třeba posílit řady knihovníků o informačně gramotné jedince.

Projekt Centra pro školní knihovny při NPKK Praha [43]

O nutnosti posílení role školních knihoven, které představují alternativní zdroj školní výuky, se rozhovořila ředitelka NPKK Mgr. Ludmil Čumplová, která zejména učitelskou část posluchačské obce informovala o činnostech této speciální knihovny. Školní knihovny, které nelze ztotožňovat s dětským oddělením ve veřejných knihovnách, tak mohou čerpat z Pedagogické bibliografické databáze [44] zaměřené na časopisy, dále z Komeniologické bibliografické databáze [45], Elektronické pedagogické knihovny [46], ale z hlavně projektu „Školní knihovna“, který sice ještě není zcela textově naplněn (od ledna 2007), ale který se má stát pomocnou rukou při budování těchto knihoven a na jehož vývoji se mohou všichni potenciální uživatelé podílet už nyní, byť jen formou komentáře.

Kultura školy

Jak souvisí kultura školy ZŠ Knínice u Boskovic [47] s knihovnickou praxí? Mnohé se vyjasnilo příspěvkem z úst Mgr. Petra Řezníčka, ředitele školy, který na svém „pokusu“ o podchycení školní atmosféry formou dotazníků, ve kterých se učitelé kriticky vyjadřovali k současnému a budoucímu dění na škole, demonstroval snahu o hledání cesty k co nejlepšímu fungování této školní instituce tak, aby se zde všichni zainteresovaní (učitelé, žáci, rodiče) mohli cítit co nejlépe. Pokud slova o budoucnosti knihoven PhDr. Víta Richtera nemají vyznít naprázdno, je třeba začít „zdola“ (od čtenářů), avšak opatřeními i „shora“ (z vedení), které by mělo potřebám svých uživatelů minimálně naslouchat.

Informační centrum OA a VOŠE Mladá Boleslav [48] O tom, že školní knihovny v prostředí SŠ nebo VOŠ nemusí být nutně popelkami, nás přesvědčil vedoucí informačního centra [49] mladoboleslavské obchodní akademie Bc. Michal Mulač [50]. Na středoškolské poměry vysoce sofistikovaná knihovna používající informační systém Bakaláři (nejde o OPAC) zde funguje od r. 1997 a dle charakteristiky školy je zaměřena především na dokumenty z oblasti ekonomie. Její technické vybavení poskytuje studentům mimo jiné přístup k učebním programům, jako je např. Money S3 (účetní software) apod. Vývoj v této knihovně není zdaleka u konce, což naznačuje i její umístění ve třetím patře na chodbě školy a snaha o zrušení „knihoven“ (rozuměj regálů s knížkami) v kabinetech učitelů s cílem odbourání duplicity v nakupovaných knihách.

ETwinning – dobrá volba jak začít s mezinárodními projekty

Prostředí OA a VOŠ jsme předchozím příspěvkem ještě neopustili, samo se v zápětí připomnělo v navazujícím povídání o e-learningovém projektu EU zaměřeném na mezinárodní spolupráci SŠ s názvem „ETwinning“ předneseném zástupkyní OA Pionýrská Brno [51] Ing. Elenou Tomanovou. Do projektu se může příslušná škola zaregistrovat pomocí informačního portálu www.etwinning.net [52], kde se uzavírá partnerství škol a evidují se zde náměty spolupráce (národní portál www.etwinning.cz [53] poskytuje metodické semináře aj.). A k čemu je projektová výuka dobrá? Kromě zdokonalení cizího jazyka a zlepšení dovedností v oblasti ICT studenti přijdou do styku s odlišným kulturním prostředím, což jim umožní snazší překonávání komunikačních bariér ve svém následném studijním či profesním životě. Výsledky úspěšných projektů se samozřejmě zveřejňují.

Využití ICT ve výuce dalších předmětů

Poslední prezentací jsme se vrátili na samotný počátek konference, v rámci které pedagogové brněnského gymnázia tř. Kpt. Jaroše s jiskrou v oku přítomným předváděli, jak se vypořádali s nenásilným začleněním ICT při zpracování rozličných výstupů z vyučovaných všeobecně vzdělávacích předmětů [54]. Popisované metody neměly a nemají výuku jen zpestřit, mají ukazovat na propojenost jednotlivých předmětů a povzbudit k tolik potřebné týmové spolupráci. Děje se tak za použití programového vybavení počítačů Apple a příslušných periferií (digitální video, fotoaparát), jejichž intuitivní ovládání umožňuje plnou koncentraci na práci hlavně těm, kteří při tvorbě dokumentů nejsou ještě příliš zdatní (zatím se tyto metody aplikovaly na studenty nižšího stupně gymnázia). Všechny výstupy se pečlivě protokolují a zveřejňují na stránkách školy.

Konference Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život se konala již popáté. Proč? Co bylo vlastně záměrem? A daří se jej naplňovat?

1. Impulsem k rozhodnutí začít organizovat konferenci s touto tematikou byla snaha knihovníků upozornit či lépe zaměřit pozornost odborníků z oblasti školství, ředitelů škol (základních a středních) na význam práce s informacemi, výchovu k práci s informacemi, nutnost informačního vzdělávání, vytváření informačního prostřední nejen v knihovnách všech typů, ale i ve školách. O těchto otázkách se samozřejmě mluvilo v příslušných odborných kruzích, ale ne dost si všichni uvědomovali a stále uvědomují základní úlohu, možnosti a opodstatnění studijních a informačních center ve školách, těch „učeben“, kde se vytváří zázemí pro využívání informačních zdrojů a informací pro výuku. Bylo nutné vedle tradičních seminářů a výměn zkušeností mezi knihovníky veřejných a školních knihoven vytvořit prostor a širší platformu pro jednání odborníků z vysokých škol, ředitelů škol, odborných pedagogických pracovníků, všech, kteří se problémem zabývají v souvislosti s vývojem a změnami českého školství, ale také v kontextu se situací a zkušenostmi v zahraničí, zpracovávají průzkumy. A současně, ve druhé části konference, ukázat na činnost již pracujících studijních a informačních center, ve které se tradiční školní knihovny transformují, a na to, jak lze tyto potřeby a požadavky současné výuky realizovat.
2. Ukázat na prezentacích, což se stalo součástí našich konferencí, práci a činnost studijních a informačních center škol, jejich integraci do výuky, do každodenní práce školy. Knihovny připojené k internetu a využívající tištěné i elektronické zdroje informací dostaly prostor prezentovat svou činnost, ukázat, jak konkrétně mohou podporovat vyučovací proces školy jejíž jsou součástí. Představilo se tak více než 30 knihoven a jejich knihovníkům patří poděkování, protože vystoupení a příprava prezentace pro konferenci pro ně znamenala zcela novou zkušenost, s níž se dovedli s entuziasmem pro svou práci úspěšně chopit.
3. Od začátků konání konferencí je snahou udržet kontinuitu v oblasti výchovy práce s informacemi. Zveme proto zástupce vysokoškolských knihoven, spolupracujeme s odbornou komisí AKVŠ [55] IVIG, která rozvíjí a podporuje různými aktivitami informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách. Víme, že je nutné navazovat v informační výchově základních škol a středních škol na požadavky na vysokých školách nebo prostě v oblasti celoživotního vzdělávání občanů.
4. Z každé konference byly následně vydány sborníky příspěvků rozšířené o další články a materiály vztahující se k dané problematice. Byly tedy vydány čtyři sborníky, pátý vyjde v 1. pololetí roku 2007. Sborníky přináší inspiraci i konkrétní materiály (směrnici UNESCO pro školní knihovny, projekt IC OA ve Valašském Meziříčí, vzorový knihovní řád, model studijního a informačního centra, zkušenosti z knihoven v USA) pro práci školních knihoven. Texty sborníků v elektronické podobě budou dostupné na připravovaném informačním portálu Centra pro školní knihovny NPKK (viz předchozí text věnovaný programu posledního ročníku konference).
5. Loňská dvoudenní konference byla zaměřená na možnosti, které k problematice práce s informacemi poskytují rámcové vzdělávací programy a na jejich základě vytvářené školské vzdělávací programy konkrétních škol. V jubilejní konferenci jsme se chtěli posunout dál, tedy přestat přesvědčovat sebe i ostatní o nutnosti a opodstatněnosti školních knihoven a studijních a informačních center škol, protože o tom již odborníci z řad pedagogů, pedagogických pracovníků, ředitelů a knihovníků nepochybují. Tedy nezabývali jsme se tím, jak zřídit školní knihovnu a jaký má mít program činnosti, ale chtěli jsme ukázat, že informační prostředí a informační gramotnost je nezbytnou součástí výukových programů, školských vzdělávacích programů, že prostě škola bez informačního zázemí, které vytváří a podporuje ISC, tedy Informační a studijní centrum školy („iescečko“!, jak vhodně pro mladé nazvala zkratku, s níž jsme si dlouho nevěděli rady, kolegyně Milena Medková, vedoucí IC OA ve Valašském Meziříčí) nemůže plnohodnotně pracovat. V tom byl tedy letošní ročník jiný. A ještě v rozložení do dvou dnů jednání, kdy první den probíhala konference s příspěvky odborníků z ČR v Moravské zemské knihovně a druhý den, zaměřený na konkrétní kroky, které nás v následujícím období čekají v rozvoji knihovnictví, a na praktické ukázky z činnosti knihoven, se konal v příjemném prostředí Knihovnického informačního centra FAST VUT Brno. Součástí programu byly i exkurze do MZK, Ústřední knihovny FF MU a zmíněného KIC FAST VUT, jehož vedoucí Mgr. Marii Davidové a celému pracovnímu kolektivu patřilo i naše poděkování za přípravu inspirativního a velmi příjemného prostředí pro jednání.
6. Ještě několik slov k organizátorům konference. U vzniku konferencí vedle iniciátora Moravské zemské knihovny v Brně stálo Pedagogické centrum Brno. Bez této aktivní spolupráce, podílu na organizaci i obsahové stránce konferencí a jejich garanci vzdělávacím pedagogickým pracovištěm by konference nemohly probíhat. Účastníci z každé konference obdrží akreditované Osvědčení (tato praxe v oblasti veřejného knihovnictví zatím není - s výjimkou určitých akreditovaných kurzů - běžná). Konference jsou zařazené do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, což je opět velmi důležité pro oblast školství. Po změnách v roce 2004 se na konferenci podílí NIDV, pracoviště Brno (PhDr. J. Koch) a Středisko služeb školám a Zařízení pro DVPP Brno (Mgr. L. Jarošová). Od roku 2003 je dalším spoluorganizátorem Klub školních knihoven SKIP. Klub školních knihoven vznikl jako odborná sekce SKIP a v současné době spolupracuje v oblasti informační gramotnosti s Českou informační společností. Jak dál? I v roce 2007 (21.–22. listopadu 2007) zůstaneme u modelu dvoudenního setkání – tedy jednodenní Konference v MZK Brno a pro zájemce, kteří chtějí zůstat dva dny na jednání v Brně, připravíme následující den v některé z brněnských knihoven program zaměřený prakticky, rozdělený na jednání dvou sekcí s předem vymezenými tématy z oblasti práce s IT a práce s informacemi ve výuce i v knihovnách.

[56]

Konferenční sál Moravské zemské knihovny

[57]

Červená studovna Knihovnického a informačního centra Vysokého učení technického v Brně