Návštěva Odborné knihovny České národní banky
Návštěva Odborné knihovny [5] ČNB se konala dne 27. 11. 2006 a průvodkyní byla vedoucí knihovny Marta Spurná.
Knihovna je veřejně přístupná od pondělí do čtvrtka od 9.00 do 17.00, v pátek do 15.00. Rozlišuje dva druhy uživatelů – interní (zaměstnanci ČNB) a externí (veřejnost). Poskytuje jim služby prezenční a absenční zdarma.
Mimo studovnu se odborné veřejnosti půjčují pouze knihy, které byly vydány v ČR a nejsou zapotřebí k dennímu provozu knihovny. Výpůjční lhůta je jeden měsíc. Další informační prameny jsou zpřístupněny pouze pro prezenční studium s možností samoobslužného kopírování. Překvapilo nás, že i kopírování je poskytováno zdarma (nutno donést vlastní papíry). V knihovně lze také získat publikace ČNB, jako jsou výroční zprávy, roční zprávy o činnosti bankovního dohledu, zprávy o inflaci, zprávy o platební bilanci.
Najdeme zde další informační zdroje, asi 40 000 svazků neperiodických publikací (monografie a výzkumné zprávy, učebnice, skripta, encyklopedie, výkladové a jazykové slovníky) hlavně z oblasti ekonomie, bankovnictví a práva, přes 500 titulů tištěných periodik, jako jsou noviny, odborné časopisy, výroční zprávy, bulletiny, výzkumné zprávy a další publikace finančních institucí (centrálních bank, komerčních bank, spořitelen), mezinárodních organizací (MMF, BIS, ECB, Světová banka, OSN, EU, OECD) a výzkumných organizací.
Knihovna působí útulným dojmem, jako každá jiná zápasí s nedostatkem místa i omezeným rozpočtem. Celkový počet pracovníků je sedm. Diskutovali jsem mimo jiné o specifikách akvizice v této instituci - většinou upřednostňují rychlost dodání publikace, objednávají přímo u vydavatelů, skoro nevyužívají služeb zprostředkovatelů. Knihovna spolupracuje s knihovnou CERGE-EI.
Knihovna je umístěna v budově, kde v 80. letech měla sídlo Česká televize. Byli jsme pozváni do místnosti, kde měl původně kancelář ředitel televize Zelenka. Při rekonstrukci budovy (v roce 2001) se podařilo zachránit několik vzácných skříní, které nás zaujaly již při vstupu do knihovny a ve kterých je částečně umístěn starý fond. Bohužel další zařízení již ne. Naše průvodkyně se zmínila i o osvícenosti předrevolučního vedení banky, protože „závadnou“ literaturu po roce 1968 pouze zamkli do jedné místnosti bez oken (kde netrpěla ani vlhkostí ani světlem) a nepůjčovali ji. Stejně tak se vedení knihovny zachovalo k typicky socialistické literatuře, kdy se pouze vyřadily duplikáty.