Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. Část 1. Kompetence a schopnosti. Část 2. Úrovně kvalifikace. Přel. Lucie Landová, překl. upr. a obě části redig. Jarmila Burgetová. Praha : SKIP ČR, 2006. 91 s. ISBN 80-85851-17-2.

Zejména informačním profesionálům a knihovníkům, manažerům v oblasti informačních a knihovnických služeb, určitě studentům informačních studií a knihovnictví a jejich učitelům se dostává do rukou dílo, na jehož překladu má zásluhu Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky pod redakcí PhDr. Jarmily Burgetové. Nositelem autorských práv recenzovaného díla je l’Association des professionels de l’information et de la documentation (ADBS). Tento „průvodce“ navazuje na 1. vydání z roku 1999 [4], ale nyní s rozdílným názvem i upraveným obsahem - Průvodce dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb.

Cesta k překladu nebyla jednoduchá, neboť se pracovalo v kombinaci francouzského a anglického textu; pokud by se vycházelo jen z anglického překladu francouzského originálu, došlo by ke zjednodušením a sémantickým posunům. Anglický překlad se tedy pro český text stal základem, ale byl korigován s ohledem na francouzský originál. Už například rozdílnost terminologií v jednotlivých jazycích může způsobit odbornou zápletku (např. Francouzi běžně pracují se spojením „information-documentation“, Angličané pracují se spojením library and information services, LIS).

Recenzované dílo doznalo oproti 1. vydání posunu nejen v názvu, ale pracuje se s větší jistotou v oblasti vymezení a charakterizování kompetencí, které jdou více do hloubky. Např. 33 okruhů kompetence je rozděleno do pěti skupin:

• Skupina I - Informace
• Skupina T – Technologie
  
• Skupina C – Komunikace
  
• Skupina M – Řízení
  
• Skupina S – Kompetence z ostatních (vědních) oborů
  

Každý okruh kompetence je definován příklady, které jsou dány různými složkami profese knihovnických a informačních služeb (např. příklad ze Skupiny T – Technologie: T 04 Technologie internetu. „Odborný pracovník by měl být schopen používat služby Internetu a jeho základní technologii k přístupu k heterogenním informačním zdrojům a pořádat informace.“ Posléze jsou charakterizovány příklady pro úroveň 1 až 4.

Seznam okruhů kompetence je doplněn dvaceti schopnostmi, které jsou děleny do těchto skupin:

• A – Osobní vztahy (samostatnost, komunikační schopnosti, pohotovost a vstřícnost, empatie, schopnost týmové spolupráce, schopnost vyjednávání, pedagogické schopnosti)
  
• B – Průzkum (zvídavost)
  
• C – Analýza (schopnost provádět analýzu, schopnost kritického hodnocení, schopnost vyvozovat závěry)
  
• D – Komunikace (takt a diskrétnost, pohotovost)
  
• E – Řízení (vytrvalost, preciznost)
  
• F –Organizace (flexibilita, přizpůsobivost, rozhodnost, iniciativa, organizační schopnosti)

Schopnosti jsou pak relativně podrobně charakterizovány. Dílo pracuje účelně i se slovníkem pojmů a s rejstříkem. Určitě se dá ocenit strukturace publikace, poskytnutí návodů, jak s publikací pracovat a i typografie díla působí velmi dobře. Pustit se do hodnocení díla znamená rozpoutat velkou debatu, která by jistě stála za to, ale která by jistě svým způsobem byla bez konce. Na druhou stranu debaty o kompetencích, směřování profese informačního profesionála a pěstování jeho schopností a dovedností logicky není nikdy uzavřenou záležitostí, ale v informačním věku právě jde o dynamickou debatu, jejíž normování a vymezení nebude nikdy snadné a předvídatelné. Přesto je třeba poskytnout organizačním strukturám záchytné body, at je již chápeme souhlasně nebo vedeme polemiku a nesouhlasíme. Proto je možné vidět jisté klady a jisté rezervy recenzované publiace.

Pozitiva:

• určitě stojí za přečtení a buď souhlas nebo nesouhlas, už to je přínosem, že s textem člověk celkem souhlasí nebo nesouhlasí
• určitě jde celkově o strukturovaný materiál zasluhující promýšlení ze strany vedoucích pracovníků informačních institucí a knihoven, personalistů, lidí odpovědných za strategický rozvoj informačně-knihovnických institucí
• určitě je to strukturovaný materiál pro práci s lidskými zdroji v oboru informačních a knihovnických služeb
• určitě je to pokus zasluhující uznání, neboť ze strany autorského týmu obnášel nejen mnohé prostudovat, ale i prodiskutovat a porovnat s praxí
  
• určitě informačně-knihovnické specializace ne vždy potřebují mít ortodoxní standardy pro lidské zdroje, ale jakési inspirace blízké standardům, podle nichž se dá jednat např. se zřizovateli informačních a knihovnických organizací, definování pracovních náplní apod., jsou užitečné

Sporné připomínky, rezervy či spíše výzvy k tématu:

• některé záležitosti v okamžiku zveřejnění jsou již zastaralé nebo méně použitelné pro teorii i praxi
• někde se jde v charakterizování kompetencí a úrovní příliš do detailu a naopak někde by byla žádoucí větší propracovanost, zvláště v pasážích a tématech, kde je daná problematika zmíněna bohužel jen několika slovy či není rozvíjena vůbec
• při čtení tohoto „průvodce“ je potřeba si opakovat , že jde o evropskou univerzálnost a že nelze vše překlápět do tuzemské praxe bez výhrad a kritického myšlení
• některá vymezení kompetencí jsou nekonzistentní, ale pokud cílem autorů bylo univerzální vymezení kompetencí bez charakteristiky typu a velikosti dané informační instituce či procesu, pak to lze chápat
• některé záležitosti jsou pro české prostředí sympatické, ale zatím asi ne reálné (např. kvalifikační předpoklady)
• některé záležitosti jsou sympatické pro české prostředí, ale těžko se budou realizovat, neboť chybí finanční prostředky na lidské zdroje v dané kompetenci
• některé profese kopírují „jen“ současný vývoj informační a knihovnické sféry
• publikaci přes snahu postihnout společenský i technologický vývoj chybí mírná nadčasovost, možná ale ani nebyla cílem, neboť „průvodce“ lze chápat pro současné informačně-knihovnické prostředí

Bylo by záhodno, aby toto dílko, které vzniklo v dobré míře prosazovat více roli informačního profesionála na trhu práce v evropském kontextu, se dlouho neohřálo svou jedinečností a vznikalo více vlastních nebo odvozených českých a slovenských úvah o profesi v odborném informačně-knihovnickém publikačním prostředí, vedli se semináře a diskuze nestrukturované (ty dávají často neotřelé pohledy a nápady) i strukturované (ty poskytují nutnou analýzy a syntézu názorů). Čím více vzbudí souhlasu či polemik, tím více se bude pojetí informační profese vyvíjet a bude nabízet a prosazovat perspektivní zaměstnání přitahující vzdělané a generačně mladší profesionály. To, že se profese informačního profesionála mění a redefinuje, že je mírně či více jiná a že tu vzniká obávaná a zároveň i vítaná konkurence současným pojetím informačních a knihovnických institucí, znamená, že se o kompetence zajímat máme. K jejich poznání přispívá i recenzovaná publikace.