Počátkem letošního října zahájila Knihovna města Ostravy provoz své nové pobočky v Ostravě-Vítkovicích. Jde o veřejnou knihovnu se zaměřením na romské obyvatelstvo, jež je vyvrcholením první etapy projektu Romaňi kereka – Romský kruh, projektu, který je mimořádný a jedinečný svým posláním i cílem.

Jak napovídá nejen jeho název, ale i logo, zastřešujícím symbolem je zde kruh symbolizující to základní - snahu propojit lidi bez ohledu na jejich barvu pleti či sociální status a dát jim k dispozici prostor, v němž se budou cítit vítáni. Motiv kruhu vychází z původního romského znaku, dřevěného kola vozu upomínající na kočovnický způsob života Romů před tím, než byli násilně usídleni. Mimoto je knihovna i metodickým informačním centrem nejen pro Romy, ale i o Romech, jejich historii, tradici, folklóru apod. Intenzivně spolupracuje s romskými organizacemi, sdruženími, asistenty a terénními sociálními pracovníky.

Umístění knihovny do lokality Ostravy-Vítkovic není náhodné. Tato městská část byla v minulosti osidlována výhradně romskými rodinami přicházejícími ze Slovenska na Ostravsko za prací; řada z nich žije dodnes ve žalostných podmínkách. Zároveň jsou Vítkovice obklopeny městskými obvody, které jsou v podobné situaci. Lokalita navíc donedávna postrádala i kulturní prostor, který by byl útočištěm pro romské děti a mládež.

Specifické zaměření knihovny bylo zásadní i při přípravě interiéru, v němž převládající pestré a teplé barvy, opakuje se výchozí motiv kruhu, pohodlí a příjemnou atmosféru dokreslují například pohovky, hrací plochy a doplňky pro děti přispívající k jejich pocitu bezpečí.

Druhá, závěrečná etapa projektu proběhne v následujícím roce. Jejím těžištěm je realizace škály volnočasových i vzdělávacích programů určených třem prioritním skupinám uživatelů: romským dětem předškolního a mladšího školního věku, romským matkám na mateřské dovolené a romské rodině, která dodnes funguje jako pevný svazek a je i klíčem pro navázání komunikace s Romy jako jednotlivci. Půjde například o vypravěčská či taneční odpoledne, videoprojekce, pohybové hry, kurzy informační gramotnosti, motivační program „Slavní Romové“, přednášky, výstavy, jejichž cílem je oživit a zprostředkovat podněty z romské kultury a tradic a podpořit uvědomění si vlastního romství za využití spolupráce i s dalšími organizacemi, jež s komunitou pravidelně pracují.

Projekt Romaňi kereka – Romský kruh, pro něhož byla počáteční inspirací maďarská romská knihovna při Gymnáziu Gándhího v Pécsi, vznikal od roku 2004. Průběžnou práci na projektu a diskuzi nad řadou sporných otázek multikulturního knihovnictví mapuje i brožura s názvem Na cestě k romské knihovně, která je výstupem z mezinárodního semináře pořádaného Knihovnou města Ostravy v říjnu 2005. Podnětná publikace vydaná ve spolupráci s Ostravskou univerzitou bude brzy k dispozici i na www.kmo.cz [4].

Projekt získal rovněž záštitu zmocněnce vlády ČR pro lidská práva Svatopluka Karáska a finanční podporu německé nadace Hermann-Niermann-Stiftung z Düseldorfu, Statutárního města Ostravy a Úřadu městského obvodu Ostrava Vítkovice. Partnery projektu jsou rovněž Svaz knihovníků a informačních pracovníků a Goethe-Institut, kteří stáli nejen u zrodu prvotního nápadu. Interiér navrhla firma Design-brothers.

[5]

Objekt budoucí knihovny před rekonstrukcí

[6]

Objekt budoucí knihovny během rekontrukce, zima 2006

[7]

Objekt po celkové rekonstrukci, červen 2006

[8]

Jeden z kruhů, v jejichž znamení knihovna vznikla, tento v dětském oddělení

[9]

Kruh ve společenské místnosti – Romaňi kereka chce být pozváním do společného kruhu...

[10]

...a další z kruhů v knihovně

[11]

Exteriér pobočky v Ostravě-Vítkovicích během zahájení

[12]

Zástupci institucí, jež významně přispěly k realizaci projektu – z Goethe-Institutu v Praze vzešel impuls (Sabine Reddel-Heymannová), nadace Hermann-Niermann-Stiftung poskytla finanční prostředky na vybavení (Uwe Stiemke, zástupkyně v ČR PhDr. Iva Kratochvílová, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě)

[13]

Ředitelka Knihovny města Ostravy mgr. Miroslava Sabelová při zahájení

[14]

V zahajovací den byl jeden z uživatelů i předmětem zájmu kamery regionální televize

[15]

Kulturní program při slavnostním zahájení – jak zpěv s harmonikou, tak výstava fotografií ve společenském sále – byl dílem nevidomého pana Biháriho

[16]

Kulturní program při slavnostním zahájení – jak zpěv s harmonikou, tak výstava fotografií ve společenském sále – byl dílem nevidomého pana Biháriho

[17]

Kulturní program při slavnostním zahájení – jak zpěv s harmonikou, tak výstava fotografií ve společenském sále – byl dílem nevidomého pana Biháriho

[18]

Dveře se otevřely pro první návštěvníky...

[19]

Jeden z prvních návštěvníků

[20]

Barevný interiér knihovny oslovuje příchozí již od zádveří

[21]

K dispozici je také literatura v romštině

[22]

Čítárna časopisů

[23]

Koutek v dětském oddělení, v pozadí oddělení pro dospělé

[24]

Dětské oddělení, v pozadí oddělení pro dospělé

[25]

Průhled z dětského oddělení do společenské místnosti

[26]

Průhled z dětského oddělení do společenské místnosti

[27]

Pracovní stanice s OPACem, pult služby (u vchodu) v pozadí

[28]

Interiér oddělení pro dospělé

[29]

Oddělení pro dospělé s čítárnou časopisů – v pozadí dětské oddělení

[30]

Počítače pro děti

[31]

Nadace Hermann-Niermann-Stiftung přislíbila pro vybavení výpočetní technikou ještě další prostředky...

[32]

Pohled z dětského oddělení v nové části budovy do staré (v pozadí vlevo budoucí počítačová studovna; šatní skříňky se nacházejí vlevo od vstupu do knihovny)