V minulém dílu [4] tohoto miniseriálu o přístupnosti byl vymezen pojem přístupnosti webových dokumentů, byly představeny skupiny osob, pro které je přístupnost klíčovým aspektem webových stránek, a stručně shrnuty obecné zásady přístupnosti webových dokumentů.

Tento díl bude věnován legislativním úpravám přístupnosti a metodikám tvorby přístupných webových dokumentů.

Legislativní úpravy přístupnosti

Jak bylo řečeno v minulém díle, je vytváření nepřístupných webových dokumentů nejen neetické a neekonomické, ale v určitých případech může být i protiprávní.

Pokud si jednotlivec vytvoří osobní stránky tak, že jsou nepřístupné, je to pouze otázka etiky a profesionality tvůrce. V případě nepřístupné firemní prezentace daná firma velmi pravděpodobně přichází o potencionální zákazníky. Z tohoto hlediska je tedy vytváření nepřístupných stránek i neekonomické.

V případě některých subjektů může být vytváření nepřístupných webových dokumentů i protiprávní. Jedná se zejména o orgány veřejné správy (ministerstva, obecní úřady apod.). Tyto subjekty jsou povinny poskytovat informace všem občanům bez rozdílu a nemohou si dovolit diskriminovat některé skupiny obyvatel v přístupu k informacím tím, že informace zveřejní nepřístupným způsobem.

Právo na informace je zakotveno např. i v článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv [5]. Ve světě existuje mnoho právních norem, které přímo zakazují jakoukoliv diskriminaci občanů na základě jejich zdravotního postižení. Příkladem může být zákon Americans with Disabilities Act [6] (ADA) přijatý roku 1990 v USA, nebo Disabilities Discrimination Act [7] (DDA), jenž vstoupil v platnost v roce 1995 ve Velké Británii. S rozvojem informační společnosti vyvstala potřeba ošetřit legislativně i problematiku přístupnosti informačních systémů veřejné správy. Příkladem normy, která upravuje mj. i přístupnost informačních systémů veřejné správy (tyto systémy mají ve většině případů podobu právě webových aplikací) může být v prostředí USA Section 508 zákona Rehabilitation Act, která byla do tohoto zákona včleněna v roce 1998. Section 508 ukládá všem federálním orgánům, které provozují informační systémy, povinnost poskytovat informace přístupným způsobem, a to jak svým zaměstnancům, tak i veřejnosti. Příkladem z prostředí Velké Británie může být část III. (Part III. Goods, facilities and services) výše zmiňovaného zákona Disabilities Discrimination Act, která upravuje právě přístupnost veřejně provozovaných informačních systémů a služeb. Na úrovni Evropské unie není přístupnost webových dokumentů zatím ošetřena žádnou závaznou právní normou. V rámci dalšího rozvoje informační společnosti, což je jedna z priorit EU, je však téma přístupnosti často zmiňováno. V dokumentu eEurope 2002 Action Plan je např. v části Participation for all in the knowledge-based economy zmiňována potřeba na evropské úrovni efektivněji koordinovat aktivity, které předcházejí „info-exkluzi“, a na úrovni členských států revidovat legislativu, která přístupnost webových dokumentů upravuje. Dalšími dokumenty, které se zabývají přímo přístupností stránek veřejné správy, jsou sdělení Evropské komise eEurope 2002: Accessibility of Public Web Sites and their Content a rozhodnutí Rady Evropy 2002/C 86/02 (Council resolution of 25 March 2002 on the eEurope Action Plan 2002 : accessibility of public websites and their content). V České republice se přístupností zabývá zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, jehož novela byla schválena 2. března 2006. V novelizovaném znění již zákon obsahuje úpravu přístupnosti, kterou doposud neobsahoval. Podle novelizovaného znění zákona jsou orgány veřejné správy povinny uvést své weby do přístupného stavu nejpozději k 1. lednu 2008. Do zákona byla přidána následující část (§5 odst. 2, písmeno f) ukládající orgánům veřejné správy povinnost: “postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.“ Jádrem zmiňovaného prováděcího předpisu budou již existující Pravidla pro tvorbu přístupného webu. Česká pravidla budou zmíněna dále jako jedna z metodik, jak přístupné webové dokumenty vytvářet. Metodiky tvorby přístupných webových dokumentů S masovým rozvojem internetu začala vznikat potřeba metodik, které by shrnovaly pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek, a na základě kterých by bylo možno ověřovat míru přístupnosti konkrétních dokumentů. V této části budou stručně představeny nejznámější z nich. Web Content Accessibility Gudelines 1.0 (WCAG 1.0) http://www.w3.org/TR/WCAG10/ [8] Tuto metodiku uveřejnila v květnu roku 1999 skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která je součástí World Wide Web Consortium (W3C). Toto konzorcium se zabývá vývojem webových standardů. Vůdčí osobností konsorcia je Tim Berners-Lee, který v roce 1989 vyvinul službu internetu World Wide Web. Z této metodiky, která patří také mezi nejznámější, vychází většina metodik vzniklých po roce 1999. Web Content Accessibility Gudelines 1.0 tvoří soubor 14 základních pravidel (guidelines), která jsou dále rozčleněna na kontrolní body (checkpoints). Každý z bodů má přidělenu určitou prioritu, která vyjadřuje jeho závažnost. Tyto body jsou rozděleny do následujících tří skupin: Body s prioritou 1 - tvůrce webových dokumentů musí tyto body dodržet. Pokud je nedodrží, budou jím vytvořené dokumenty nepřístupné jedné nebo více skupinám uživatelů. Body s prioritou 2 – tvůrce webových dokumentů by měl tyto body dodržet. Pokud je nedodrží, budou jím vytvořené dokumenty jedné nebo více skupinám uživatelů přístupné jen obtížně. Body s prioritou 3 – tvůrce webových dokumentů může tyto body splnit. Jejich splněním usnadní přístupnost webových dokumentů jedné nebo více skupinám uživatelů. Pokud tvůrci ověřují přístupnost jimi vytvořených stránek pomocí automatických nástrojů, jako jsou např. Wave, WebXACT či Cynthia Says, mohou většinou zvolit, vůči které metodice budou jejich stránky kontrolovány. V drtivé většině případů je to právě metodika WCAG 1.0 nebo dále zmíněná Section 508. Nutno poznamenat, že pouze automatická kontrola přístupnosti nestačí a u některých bodů je žádoucí i „manuální“ kontrola. Konsorcium W3C, potažmo WAI připravuje v současné době WCAG 2.0, které by měly reflektovat vývoj, jenž se na poli tvorby webových dokumentů a internetu obecně od roku 1999 odehrál. Electronic and information technology accessibility standards (Section 508) http://www.access-board.gov/sec508/standards.htm [9] Tento soubor pravidel byl zveřejněn v roce 2000 americkým úřadem U.S. Access Board, jenž se zabývá tvorbou legislativy v oblasti přístupnosti obecně a dohledem nad jejím dodržováním. Soubor pravidel je na rozdíl od jiných metodik přímo součástí zákona vztahujícího se na všechny federální úřady. Dokument zahrnuje i témata jako hardware, software a telekomunikační zařízení. Přístupnosti webových dokumentů se věnuje §1194.22 s názvem Web-based intranet and internet information and applications. Metodika se skládá z 16 poměrně obecných bodů, které musí federální úřady při vytváření a provozu webových aplikací splnit. Většina bodů koresponduje s některým bodem metodiky WCAG 1.0. Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele http://www.blindfriendly.cz/doc/bfw.php [10] Tato metodika byla vytvořena v rámci projektu Blind Friendly Web Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Metodika byla zveřejněna v roce 2000 a až do poloviny roku 2004 se jednalo o jedinou metodiku tvorby přístupných stránek v češtině. Struktura metodiky je podobná struktuře metodiky WCAG 1.0. Pravidla jsou zde také rozdělena do tří skupin podle své priority, metodika je však zaměřena hlavně na těžce zrakově postižené uživatele. Tato metodika sloužila jako výchozí podklad při tvorbě Pravidel pro tvorbu přístupného webu. Pravidla pro tvorbu přístupného webu http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php [11] Pravidla pro tvorbu přístupného webu vytvořila a v polovině roku 2004 zveřejnila pracovní komise při Ministerstvu informatiky ČR. Členy této komise byli přední čeští odborníci na problematiku přístupnosti, jako např. Radek Pavlíček a Hana Bubeníčková (Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých), David Špinar (H1.cz), Marek Prokop (H1.cz) a webdesigner Petr Staníček. Metodika bude jádrem prováděcího předpisu k novele zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Tato metodika není jako předchozí úzce zaměřena na zrakově postižené. Skládá se ze 37 bodů, jenž jsou rozděleny do 6 kategorií. Její struktura je odlišná od předchozích tím, že jednotlivé body nejsou do kategorií rozděleny podle priority, ale podle logické příbuznosti. Výčet zde uvedených legislativních úprav a metodik není vyčerpávající. Cílem tohoto článku bylo představit pouze ty nejrozšířenější a nejznámější z nich. V příštím díle budou shrnuty výsledky některých průzkumů, které byly na poli přístupnosti provedeny jak v ČR, tak i ve světě. Použité zdroje Česko. Novela zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. In Sbírka zákonů. 2006, částka 30, s. 1011-1023. Dostupné také na World Wide Web: <http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb030-06.pdf> [12]. Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele [online]. Verze 2.3. Brno : SONS ČR, c2001-2006 [cit. 2006-03-31]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.blindfriendly.cz/doc/bfw.php> [13]. Electronic and information technology accessibility standards (Section 508). Federal Register. December 21, 2000, vol. 65, no. 246, s. 80500-80527. Dostupné také na World Wide Web: <http://www.access-board.gov/sec508/standards.htm> [14]. Evropská komise. eEurope 2002: Accessibility of Public Web Sites and their Content Brussels [online]. Brussels (BE) : 25.09.2001 [cit. 2006-03-25]. COM(2001) 529 final. Dostupné na World Wide Web: <http://europa.eu.int/eur-lex/en/com/cnc/2001/com2001_0529en01.pdf> [15]. Evropská unie. Rada. eEurope 2002 : an information society for all : action plan [online]. Brussels (BE) : Council of the European Union ; Commission of the European Communities, 14. 6. 2000 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://europa.eu.int/information_society/eeurope/2002/action_plan/pdf/ac... [16]. Evropská unie. Rada. Council resolution of 25 March 2002 on the eEurope Action Plan 2002 : accessibility of public websites and their content. Official Journal of the European Communities [online]. 10.4.2002 [cit. 2006-03-25]. 2002/C 86/02. Dostupné na World Wide Web: <http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/c_086/c_08620020410en000... [17]. Organizace Spojených národů. Valné shromáždění. Všeobecná deklarace lidských práv [online]. Praha : Český helsinský výbor, c2002-2005 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.helcom.cz/index.php?p=2&rid=78&cid=197> [18]. Spojené státy americké. Americans with disabilities Act of 1990 [online]. Washington (DC, USA) : U.S. Dept. of Justice, Disability Rights Section [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.usdoj.gov/crt/ada/pubs/ada.txt> [19]. ŠPINAR, David. Pravidla pro tvorbu přístupného webu [online]. cDavid Špinar [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php> [20]. U.S. General Services Administration. Office of Governmentwide Policy. IT Accessibility & Workforce Division (ITAW). Section 508 [online]. Washington (DC, USA) : GSA, 2006 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.section508.gov/index.cfm?FuseAction=Content&ID=12> [21]. Velká Británie. Disability Discrimination Act 1995 (c. 50) [online]. Norwich (GB) : Office of Public Sector Information, Crown Copyright 1995, prepared 19 August 1997 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.opsi.gov.uk/acts/acts1995/1995050.htm> [22]. Web Content Accessibility Gudelines 1.0 [online]. Cambridge (MA, USA) : W3C, c1999 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.w3.org/TR/WCAG10/> [23].