Dne 21. 9. 2006 se ve Velké aule v pražském jinonickém univerzitním areálu uskutečnil již 4. ročník semináře IVIG [4] (Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí). Seminář je pořádán Asociací knihoven vysokých škol ČR [5] (AKVŠ) ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK [6] a občanským sdružením pro informační gramotnost SPRIG [7].

Tématem letošního ročníku byla příprava knihovníků k učení a příprava učitelů k práci s informacemi. Seminář zahájila Ludmila Tichá (ČVUT), další úvodní slova pronesli Barbora Ramajzlová (předsedkyně AKVŠ), Richard Papík (ÚISK) a Petr Očko (SPRIG).

Úvodní příspěvek do semináře patřil již tradičně zahraničnímu přednášejícímu – pedagožce Pietě Eklundové z University College v Boråsu ve Švédsku. Ta posluchače stručně seznámila s problematikou švédského knihovnictví (legislativní rámec, změny v organizaci knihoven atd.), se systémem výuky oboru informační studia a knihovnictví a rolí knihoven ve vzdělávání ve Švédsku. Některé účastníky semináře zaujal systém předem definovaných okruhů znalostí, které si musí absolvent daného oboru během studia osvojit (například všichni absolventi, kteří se chtějí v budoucnu ucházet o učitelské místo, musí zvládnout čtyři základní okruhy výuky: práce se sylaby, pedagogické metody, metody prezentace, posledním okruhem je tzv. pedagogical CV (přehled aktivit v oblasti vzdělávání) - v tomto dokumentu absolvent uvádí své znalosti, dovednosti, vydané publikace, vedené kurzy atd. Tento dokument slouží také zaměstnavatelům při přijímání nových zaměstnanců - z jejich pedagogical CV je na první pohled patrné, zda se uchazeč nějakým způsobem dále vzdělává, zda je aktivní v dané oblasti atd.

Další z přednášejících Zuzana Sládková (FF UK) ve svém příspěvku shrnula základní principy vzdělávání dospělých. Hana Landová (ČZU) seznámila účastníky semináře s výsledky průzkumu aktivit na podporu informační gramotnosti na vysokých školách v ČR.

Následovala moderovaná diskuze (moderoval Petr Očko, SPRIG), jejímž tématem byla již zmíněná příprava knihovníků k učení a příprava učitelů k práci s informacemi. Hosty v diskuzi byli Mgr.Ondřej Neumajer (odbor Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT), prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc. (Zemědělská fakulta JČU), prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc. (ČVUT Fakulta strojní - Ústav řízení a ekonomiky podniku) a Doc. MUDr. Milan Špála, CSc. (1. lékařská fakulta UK Praha). Hosté odpovídali na otázky „Jak vidíte připravenost knihovníků učit a učitelů pracovat s informacemi ve výuce“ a „Jaká je pozice knihovníka v procesu vzdělávání a jak byste si ji představovali“.

V diskuzi zazněly názory, že připravenost učitelů pro práci s informacemi je individuální, dovedou prý lépe využívat technologie, ale nedovedou své poznatky předat studentům. Tradičně zmiňovaným problémem byl i v této diskuzi model českého školství (studenti nejsou vedeni k aktivnímu přístupu k výuce). Padl i názor, že knihovníci nemají dostatečnou kvalifikaci k učení.

V případě otázky pozice knihovníků v procesu vzdělávání se účastníci diskuze shodli, že knihovníci nejsou dostatečně oceněni (chybí jim motivace), měli by se více specializovat na další obory a usilovat o začlenění do akademické obce, informační výchova by se měla dostat do základního vzdělávání. Na vysokých školách by mělo být informační vzdělávání do studijních programů začleněno již na úrovni akreditací.

Z řad posluchačů zazněly názory, že přestože knihovníci vystupují v roli pedagogů, nemají ale nijak nastavený kariérní řád, nemají práva a ohodnocení jako členové akademické obce. Tato situace by se měla změnit.

Odpolední blok zahájila Zlata Houšková (NK ČR) s příspěvkem „Náš zákazník – náš pán“, ve kterém poukázala na množství a rozmanitost seminářů, kurzů a školení pořádaných Svazem knihovníků a informačních pracovníků a Národní knihovnou. V závěru svého příspěvku také vyzvala knihovny (a knihovníky), aby neváhali kontaktovat školicí střediska SKIP s návrhy na nové typy školení, v případě zájmu je totiž možné uspořádat téměř jakýkoli odborný kurz.

Ludmila Tichá připomněla, že komise IVIG je zapojena také do širší mezinárodní spolupráce (spolupráce s International Center for Promotion of Enterprises, Ljubljana, Slovinsko). Členové komise se také zúčastňují zahraničních akcí, jednou z nich byla například konference Creating Knowledge [8] (Kodaň, srpen 2006), kterou ve svém příspěvku představila Petra Šedinová (PedF MU). Ta také naznačila, že kreativní ovzduší této zahraniční konference by mohlo být podnětem k novému přístupu k semináři IVIG v příštím roce, máme se tedy na co těšit. Závěrem této sekce byl kratičký (až telegrafický) příspěvek Michaely Dombrovské, která informovala o možnosti vzniku kurzu Pedagogické minimum pro knihovníky v rámci ÚISK FF UK.

V další sekci nazvané Novinky v informačním vzdělávání na vysokých školách představili Petr Křivánek a Petra Šedinová (MU) nově vznikající multimediální experiment Kurz práce s informacemi, který by měl sloužit jako plně distanční informační opora (obsahuje autotesty, úkoly atd.). Kurz využívá možnosti stávajícího informačního systému MU pro e-learning a měl by sloužit všem studentům MU. Hana Landová (FF UK) představila inovovaný kurz Bibliopedagogika, který bude vyučován na ÚISK FF UK.

Závěr semináře patřil oblasti, v níž má Česká republika ještě velké nedostatky - školním knihovnám. Jana Nejezchlebová (MZK) nastínila, jakou odbornou pomoc poskytují veřejné knihovny informačním a studijním centrům škol. V závěrečném příspěvku představila Ludmila Čumplová (NPKK) nově vznikající web pro školní knihovny, který je vytvářen v rámci projektu Centrum pro školní knihovny (cíli projektu je pomoc školním knihovnám při budování jejich fondu, podpora přeměny školních knihoven na studijní a informační centra škol atd.). Nově vznikající webové stránky by měly přinášet informace nejen pracovníkům školních knihoven, ale také pedagogům (informace o nově vydávané české a zahraniční literatuře z oblasti pedagogiky a dalších oborů).

Ovzduší semináře IVIG bylo (alespoň pro mě) inspirativní a přineslo mnoho otázek (a snad i odpovědí), kam dál směřovat oblast informačního vzdělávání. V příštím roce nás snad překvapí úplně jiný formát tohoto semináře a tak nezbývá, než se na něj těšit.