CENIA, česká informační agentura životního prostředí, je provozovatelem a správcem Mapových služeb Portálu veřejné správy (PVS) České republiky.

Mapový server http://geoportal.cenia.cz [4] je webová služba, která na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytuje uživatelům územně vázané, metadatově popsané a státem garantované informace. Služba tvoří samostatnou součást Portálu veřejné správy, jehož zřizovatelem je Ministerstvo informatiky ČR. Provozovatelem Mapových služeb je Ministerstvo životního prostředí ČR, provoz samotný zajišťuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Technické provedení Mapových služeb PVS je založeno na unixových operačních systémech a technologii ESRI – mapovém serveru ArcIMS a prostorové databázi ArcSDE. Aplikační a uživatelskou nadstavbu představuje systém Mapmaker, vyvíjený firmou MGEData.

Mapové služby slouží jako veřejný portál prostorově definovaných informací z různých zdrojů a odlišného tematického zaměření, s důrazem na životní prostředí. Obsahuje množství samostatných úloh, rozdělených převážně podle tematického obsahu. Univerzálními úlohami jsou topografické podklady a administrativní členění, které slouží také jako referenční data pro ostatní úlohy. Zveřejňované mapy a tematické mapové vrstvy jsou celoplošné, od přehledové mapy po ortofotomapu. Mapové služby primárně využívají státní mapová díla, státem garantované a udržované registry, tematické sady a databáze.

Grafické rozhraní mapového serveru umožňuje interaktivní práci s mapou, např. změnu měřítka, vyhledávání podle názvu lokality nebo měření vzdáleností. Kromě zobrazení prostorových dat v mapě je důležitou funkcí možnost výpisu textových informací o vybraném objektu.

Data jsou organizována po jednotlivých vrstvách, které jsou buď vektorové nebo rastrové. Rastrová data jsou použita převážně jako podklad pro zobrazení tematických vektorových vrstev ve velkých měřítcích. Podrobnější popis dat, obsahující mimo jiné jejich zdroj, obecnou charakteristiku, souřadnicový systém a seznam atributů, je uveden v metainformačním systému, který je vytvořen v souladu s ČSN ISO 19 115 Geografické informace – metadata

Mapový server tedy umožňuje zobrazovat na mapovém podkladu v široké měřítkové řadě od přehledové mapy až po ortofotomapu různé tematické vrstvy a hledat jejich překryvy se sledovanou oblastí. Lze tak například zjistit, zda se daná oblast nachází v nějakém typu chráněného území, zda se na něm vyskytují staré ekologické zátěže nebo zda je nějaká jeho část poddolovaná.

Výhodou Mapových služeb je propojení s PVS, kdy se pohodlnou formou pomocí jednoho kliknutí do mapy nabízí přístup k rozsáhlé databázi úřadů státní správy a samospráv. Návštěvník Mapových služeb tak může kdykoliv jednoduše přejít na PVS, kde se mu rovnou zobrazí stránka s informacemi o úřadech, které mají v daném místě působnost. Možný je i opačný postup, kdy si návštěvník PVS vyhledá v Adresáři požadovaný úřad, a pomocí odkazu „Zobrazit úřad na fotomapě“ si otevře nové okno s prostředím Mapových služeb, ve kterém je hledaný úřad zobrazen zvýrazněný na podkladové ortofotomapě. Návštěvník tak ihned získá představu nejen o tom, kde v obci se úřad nachází, ale může si z ptačí perspektivy prohlédnout přímo jeho budovu.

Po vyhledání území má uživatel možnost zobrazit si v aktuálním rozsahu mapového výřezu libovolnou tematickou mapovou úlohu. Pomocí odkazu „Tematické úlohy v aktuálním výřezu“ umístěného vedle navigační mapy na úvodní stránce Mapových služeb [5] je možné přejít na seznam mapových úloh řazených do jednotlivých tematických kategorií. Po výběru mapové úlohy se otevře nové okno, v němž se zvolená úloha zobrazí. Rozsah mapového výřezu zůstane stejný jako v navigační mapě. V novém okně má již uživatel k dispozici všechny nástroje pro práci s mapou, které Mapové služby nabízejí – např. možnost dotazování na atributová data jednotlivých prvků, možnost tisku mapy nebo měření vzdáleností v mapě. Pomocí nástroje „Přenést výřez“ je možný přechod mezi jednotlivými mapovými úlohami, aniž by došlo ke změně zobrazovaného výřezu.

Přístup k mapám je možný nejen pomocí webového prohlížeče a uživatelského rozhraní Mapmakeru, ale i s použitím aplikací, které dokáží komunikovat přímo s mapovým serverem (tzv. tlustých klientů) a přistupují k jeho mapovým službám prostřednictvím služeb IMS nebo WMS. Mapový server nabízí oba formáty. Tuto možnost využívají při své práci především profesionálové v oblasti GIS. Připojení tlustým klientem si však může vyzkoušet každý, stačí si nainstalovat např. bezplatnou GIS prohlížečku ArcExplorer pro připojení prostřednictvím IMS. Pro přístup k WMS službám můžete využít např. aplikaci JanMap z programového systému Janitor [6] nebo OGC WMS Viewer. Podrobný postup připojení a další instrukce naleznete v nápovědě Mapových služeb [7]. Stejným způsobem mohou Mapové služby PVS přebírat externí mapové služby ze vzdálených serverů.

Jedinečnou výhodou WMS je podpora více souřadnicových systémů. Kromě S-JTSK jsou jednotlivé mapové služby prostřednictvím WMS dostupné i v souřadnicových systémech S-42, UTM a jako zeměpisná šířka a délka na elipsoidu WGS-84. Podporu dalších souřadnicových systémů je možné podle potřeby rozšířit. Díky tomu mohou být WMS služby přejímány i v zahraničí a bez dalších úprav zobrazovány společně s místními daty.

V současnosti je na Mapových službách PVS dostupných kolem 30 mapových úloh a nové stále přibývají. Tematika zobrazovaných map je průběžně rozšiřována o další obory lidské činnosti.