Ne, nebojte se, dnes vás nezavedu na webové stránky knihovny, která touto dobou před čtyřmi lety strádala povodněmi. Letos snad tato živelná pohroma knihovny neohrozí, a tak si situaci z roku 2002, kterou tehdy řada knihoven zachytila na fotografiích, můžeme připomenout už snad jen na stránkách českobudějovické knihovny. [4]

Uznávám, že článek mohl nést i méně nápadný název - V mokerské knihovně. Řeč totiž bude o stránkách knihovny v Mokrém, malé obci na Opočensku. V ní k 1. 1. 2002 bydlelo jen 85 mužů a 77 žen, podle počtu obyvatel byla tedy v České republice až na 5010. místě [5]. Přesto jsou webové stránky místní knihovny mnohem zajímavější než stránky knihoven ve větších obcích.

Dostanete se na ně přes obecní stránky [6], které jsou ozvučeny. Melodie je zpočátku příjemná, ale pokud stránky vyhodnocujete delší dobu, může vás rušit a jste pak rádi, že u reproduktorů lze zvuk ztlumit. Propojení stránek knihovny se stránkami obce je výhodné. Některé nabídky, na které jste zvyklí z knihovních webů a které využívají i ti, co do knihovny nechodí, stačí totiž umístit jen na stránky obce. Míním tím nabídku Adresář firem či Návštěvní kniha, která je na stránkách obce Mokré nabídkou předposlední. Ostatně firemní adresář, který jsem vídal u knihoven využívajících systém LANius, knihovny již nevytvářejí a jeho budování a aktualizaci nechávají na specializovaných firmách. To je například případ břeclavské knihovny, která ještě na konci roku 2002 měla ve svém katalogu údaje o 1792 firmách. Během roku 2004 však přešla na systém Clavius, takže se o břeclavských firmách z jejích stránkách nic nedozvíme. Břeclavští knihovníci udržují aspoň adresář nekomerčních webových stránek [7].

Vraťme se však na stránky knihovny v Mokrém. V první nabídce z celkového počtu jedenácti jsem se dočetl, že v letošním roce knihovnu využívá 38 dospělých a 15 dětských čtenářů. To znamená, že knihovnu navštěvuje každý třetí občan obce. Výsledek, o kterém si my ve větších knihovnách můžeme nechat jen zdát.

Mokerská knihovna zatím nemá automatizovaný knihovní systém. Aby čtenáři věděli, jaké knihy půjčuje, vystavuje seznam všech knih v Excelu. Ten má téměř 3 000 položek, a proto jsou k dispozici i kratší tematické seznamy. Dokonce existuje seznam (iq.xls) zaměřený na testy inteligence. Má však jen jedenáct položek, a proto by snad mohl být trvale vystaven na webu, aby se nemusel stahovat a spouštět tabulkovým programem. Inspiraci lze najít na seznamu cizích knih ve fondu knihovny ve Velkých Kuněticích [8], který má dokonce 260 položek.

Na stránkách mokerské knihovny mne nejvíce zaujal seznam knih s věnováním. Prozrazuje, že Ivona Březinová vepsala mokerské knihovně věnování do Holek na vodítku a Vítězslava Klimtová dokonce do 11 svých knih. Mnohé knihovny se přitom pyšní, že ve fondu mají knihy podepsané autory, ilustrátory či překladateli, některé i s věnováním, ale nedá se jen tak lehce zjistit, které tituly to jsou. Například labskoústecká knihovna se specializuje na knihy s podpisy severočeských literátů [9]. Údaj o autogramech však ukládá do pole Poznámka k výtisku a ten v systému T-Series není pro čtenáře vyhledatelný. Podobná situace platí v Národní knihovně, kde je údaj „Podepsáno autorem“ v poli 500 MARCu, takže ani vyhledávání s využitím jazyka CCL nevede k výsledku. A tak jen v případě knihoven, které užívají systém Clavius, se čtenář dozví o tomto knihovním „rodinném stříbře“ více. V Claviu lze totiž zadat vyhledání v libovolném poli, což v případě katalogu Muzea východních Čech [10] umožňuje najít více než stovku knih s autogramem. Formát zobrazení, který zvolila muzejní knihovna, však bohužel tento zajímavý údaj na rozdíl od formátu, který např. užívá Mahenova knihovna [11], neukazuje. Brněnská knihovna však patrně má podepsané jen tři tituly. Méně běžný – a snad i zbytečný - je výskyt dvou nabídek (Doporučená literatura a Knižní tip) současně na jedněch knihovních stránkách. Například Knihovna Ústavu zemědělských a potravinářských informací [12] má jen Doporučenou literaturu a mariánskolázeňská knihovna [13] zase jen Knižní tip. V případě mokerské knihovny se novější tituly, jako je Šifra mistra Leonarda, pak najdou jak v Doporučené literatuře, tak i v Knižním tipu, kde je navíc zobrazena obálka tohoto bestselleru a stručný obsah. Jiný způsob doporučování knih zvolili pražští knihovníci. Ti novější beletrii hodnotí škálou deseti výrazů, v nichž užívají sousloví jako "špatný překlad" či "méně hodnotná". Ke kterému titulu uvedené výrazy přiřadili, lze zjistit textovým vyhledáváním [14], které však dlouho trvá a hrozí, že bude vyčerpán časový limit.

Že se v mokerské knihovně jen nepůjčuje, přesvědčuje nabídka nazvaná Soutěže, akce. V ní vzbudila mou pozornost soutěž o čtenáře roku. Bohužel jsem se nedočetl hodnotící kritéria a nevím tedy, zda je náročnější než obdobná soutěž pořádaná znojemskou knihovnou [15].

Na konci srpna přibyla na stránky mokerské knihovny jedenáctá nabídka nazvaná Slon a mravenec. Rychlost, s jakou byla přidána, se projevuje v nesprávné diakritice u některých slov v nápisech. Nová nabídka přináší výsledky stejnojmenné literární a výtvarné soutěže vyhlášené Klubem dětských knihoven SKIP. O soutěži se dozvíme i z webu knihovny ve Štětí [16] a ve Zbraslavi [17], ale fotografie z vyhodnocování a oceněné obrázky lze zatím vidět pouze u Mokerských. V době, kdy budete číst tyto řádky, však může být už situace jiná.