17. června 2006 od sedmi hodin večer do jedné hodiny po půlnoci měli návštěvníci možnost procházet 43 pražských památkových a muzejních objektů. V řadě z nich se mohli setkat s tradičními i netradičními programy. Pozvání využilo více než 130 000 lidí. Muzejní noc [4] se konala v Praze již potřetí. Jedním z vyvrcholení Pražské muzejní noci 2006 bylo slavnostní nasvícení budovy Národního památníku na Vítkově, které mělo podobu dvouhodinové světelné show s pyrotechnickými efekty, projekcí a hudebním doprovodem.

V záplavě známých i méně známých muzeí, galerií a památek se na muzejní noci podílely i některé knihovny.

Možnosti prohlídky památkových prostor Klementina, která byla spojena i s návštěvou velké studovny a haly služeb Národní knihovny, využilo kolem 8000 návštěvníků všech věkových kategorií.

Nedaleko odtud byl před budovou Uměleckoprůmyslového muzea  centrální přestupní bod všech tras autobusů, které sedmi mimořádnými linkami propojovaly jednotlivá místa. Mnozí unavení návštěvníci s úlevou a potěšením využili pozvání knihovny Uměleckoprůmyslového muzea do její historické studovny. "Knihovna – místo ticha a odpočinku" byla pro mnoho návštěvníků muzea velikým a příjemným překvapením.

Návštěvníci Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur zase ocenili možnost posedět v bývalém salonu – čítárně muzejní knihovny, která se dodnes dochovala v původní podobě z doby, kdy se zde scházeli přátelé V. Náprstka - přední čeští vědci, politici, literáti a cestovatelé - na tzv. dýcháncích, často spojených s odbornými přednáškami. Minulost i přítomnost knihovny přiblížila výkladem vedoucí této knihovny, současná předsedkyně obnoveného Klubu amerických dam dr. Milena Secká. Zájem byl takový, že se přednáška musela opakovat.

Budovu Národního muzea na Václavském náměstí snad nevynechal nikdo. Kromě prohlídky množství unikátních exponátů v trvalých expozicích, na příležitostných výstavách i vystavených speciálně pro tuto noc se mohli návštěvníci zúčastnit několika akcí, které připravili pracovníci a pracovnice Knihovny Národního muzea.

Hned v přízemí budovy v komorním výstavním prostoru Kabinetu knižní kultura provázela zájemce výstavou „Zachráněné knihy Sidonie Nádherné“ její autorka dr. Helga Turková.

V historické zasedací síni proběhlo autorské čtení z knihy prof. Heleny Haškovcové "Můj král trpaslíků". Autorka uvedla přítomné do základu jí založeného vědního oboru cverkologie – nauky o trpaslících – a po výkladu s praktickými ukázkami následovala živá diskuse a pochopitelně autogramiáda.

"Indiánské loutkové pohádky" vtáhly v přednáškovém sále do děje děti i dospělé. Ti ocenili specifický humor těchto pohádek, děti měly po představení možnost si prohlédnout zblízka loutky i loutkoherce amatérského souboru Tate Iyumni (lakotsky "Bouře"). Představení proběhlo třikrát a vždy byl sál "vyprodán".

Ovšem co do ohlasu a počtu účastníků dominoval program "Být chvilku slavným" probíhající v Pantheonu Národního muzea. Mezi sochami a bustami význačných kulturních i politických osobností měli návštěvníci možnost vložit svoji tvář do několika portrétů a vyfotografovat se. Vybrány byly portréty V. Hanky (básníka, slavisty a prvního knihovníka NM) od A. Machka, F. Palackého (historika a politika) a B. Němcové od J. V. Hellicha a M. D. Rettigové od neznámého malíře. Až na Němcovou jsou všechny ze sbírek NM. Pro ilustraci výňatek ze zprávy jedné z organizátorek: "udeřila 20 hodina a lidi se začali hloučkovat u našeho stanoviště. Pochopit ten princip jim trvalo tak půl minuty a začal tříhodinový boj v podstatě o díry....portréty šly z ruky do ruky, lidi na ně stáli fronty, brali si je vzájemně, předbíhali se, no ale v celku se na takové množství chovali spořádaně a hlavně se výborně bavili!! Nejčastější hláška večera prý byla: "Jdu do Boženy"...ta šla vážně z ruky do ruky. Po 23 hodině (to jsme měli končit) jsme začali balit techniku ...no jako bych to nečekala...ty lidi nechtěli vůbec skončit a nepomohlo ani to, že jsme jim vypnuli reflektor...nakonec v 23.30 jsme nekompromisně téměř násilím akci ukončili."

Muzejní noc 2006 skončila, můžeme se těšit na příští – v muzeích, památkových objektech a snad i v dalších knihovnách pražských muzeí.