Národní sdružení Evropské Organizace pro Univerzitní Informační Systémy EUNIS-CZ [4] pořádalo ve dnech 28. až 30. května 2006 ve Špindlerově Mlýně konferenci Digitální knihovny: provoz a budování.

Toto téma se stalo v posledních letech velmi aktuálním. Na vysokých školách začíná převládat názor, že vytvořené elektronické vzdělávací zdroje by měly být dostupné co nejširšímu okruhu zájemců z řad studentů a pedagogů, novela vysokoškolského zákona platná od 1. 1. 2006 zavádí pro vysoké školy povinnost zveřejňovat vysokoškolské kvalifikační práce prostřednictvím databáze. Budování webovsky přístupných digitálních knihoven je cestou jak k efektivnímu zpřístupnění kvalifikačních prací, tak ke zpřístupnění studijních materiálů. Proto výkonný výbor sdružení EUNIS-CZ zvolil toho téma pro svou konferenci roku 2006.

Program konference byl rozdělen do čtyř tematických bloků:

Digitální knihovny ve světě

V tomto bloku vystoupili tři zástupci NSDL (National Science Digital Library [5]), která je od roku 2000 budována v USA jako online knihovna vzdělávacích zdrojů pro přírodní vědy a techniku.

Kaye Howeová, ředitelka a vedoucí výzkumná pracovnice NSDL v příspěvku NSDL (National Science Digital Library) jako Vademecum charakterizovala základní poslání této rozsáhlé digitální knihovny.

Dean Krafft, vedoucí výzkumný pracovník NSDL a ředitel IS Cornell University v příspěvku Technická infrastruktura NSDL popsal technické řešení NSDL 1.0 a NSDL 2.0 a současné služby a nástroje. Dnes jde o digitální knihovnu obsahující přes milion vybraných a vyhodnocených vzdělávacích zdrojů z více než sta kolekcí. Roční podpora z National Science Foundation představuje 20 milionů USD. V ukázce předvedl, jaké zdroje lze nalézt k termínu „hurikán“.

David Millman, ředitel IT Columbia University, v příspěvku Zkušenosti s NSDL a další rozvoj kooperativní architektury uvedl roli své vysoké školy v NSDL, správu přístupů (zvolena technologie shibboleth) aj.

Ivan Vrana, Česká zemědělská univerzita Praha, vystoupil na téma Prognózy vývoje a využití digitálních knihoven. Univerzitní knihovny považuje za vizitku a prestižní záležitost celé univerzity a průkopníky rozvoje nových technologií. Prezentoval Hype Cycle graf 2005 pro vysoké školství (zpracovaný konzultantskou firmou Gartner). HCG graficky zobrazuje postavení jednotlivých technologií z hlediska viditelnosti (tj. jak jsou výrazné v povědomí médií i odborné veřejnosti) i z hlediska vyspělosti (tj. jak jsou použitelné v praktických aplikacích). HCG tak ukazuje souvislost mezi očekávanými vlastnostmi technologií a jejich skutečnou užitnou hodnotou, vyspělostí, rozsahem využívání a dobou potřebnou k dosažení zralosti. Z HCG vybral a popsal některé technologie, které mají souvislost s digitálními knihovnami: Google Library Digitalization, Automated Digital Copyright Violation Interception, E-LEarning Repositories, Learning Content Management, E-Portfolia, knihovní systémy příští generace. Podrobněji se zmínil o digitální knihovně Stanfordské univerzity [6] a o připravované virtuální knihovně Google (jak se na ni mají připravovat dodavatelé knihovnického software a univerzitní knihovníci [7]).

Martin Svoboda, ředitel Státní technické knihovny, přednesl dva příspěvky: Správa autorských práv při akademickém publikování, kde popsal činnost Zwolle Group [8] a Zwollské principy: vyvážení zájmů účastníků v autorskoprávní praxi příznivé pro vědu; okrajově se též zmínil o závěrech panelové diskuse na letošními Inforu, týkající se vysokoškolských kvalifikačních prací; zmínil se o snaze uspořádat v Praze v září 2007 mezinárodní konferenci zástupců všech zainteresovaných skupin zabývajících se problematikou správy autorských práv. V příspěvku Národní úložiště šedé literatury, vycházeje z teze „výsledky výzkumu placeného z veřejných prostředků jsou v civilizovaných zemích přístupné veřejnosti“, zdůvodnil, proč by měl v Česku existovat národní systém šedé literatury.

Vysokoškolské kvalifikační práce a jejich zpřístupnění

(tento blok připravila Asociace knihoven vysokých škol České republiky [9])

Iva Horová z Akademie muzických umění v Praze v úvodním vystoupení Zpřístupňování eVŠKP: okruhy problémů k řešení shrnula otázky, které je třeba řešit v souvislosti se zpřístupňováním plných textů vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) v digitální podobě, a to jak na lokálních úrovních jednotlivých škol, tak na úrovni plánovaného národního projektu. Kromě legislativních problémů je třeba řešit organizaci, administrativní a technické zabezpečení procesu životního cyklu VŠKP od jejich vytvoření až po zpřístupňování. Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací [10] při Asociaci knihoven vysokých škol ČR se touto problematikou zabývá intenzivně již dva roky a přináší návrhy standardních postupů a doporučení.

Příklady současných provozovaných systémů v ČR a jejich registr bylo téma dalšího, kolektivního příspěvku. Jarmila Krkošková z Ostravské univerzity nejprve uvedla historická fakta (první systém na zpřístupnění plných textů VŠKP na Univerzitě Pardubice v roce 2000, na Akademii muzických umění v roce 2001, následně systémy na devíti dalších vysokých školách). Prezentovány byly příklady tří systémů: IS DIPL Ostravské univerzity, zpřístupňování VŠKP jako archiválií v Archívu Univerzity v Hradci Králové a Digitální knihovna VŠKP Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Na závěr byly nastíněny možné budoucí rysy systémů: plnotextové vyhledávání, rozšíření pro disertační práce, aktivní propojení s knihovním systémem, automatické generování šablon, připojení do vznikajícího centrálního registru. Byl uveden odkaz do evidence systémů a projektů eVŠKP v ČR [11].

V dalším příspěvku opět Jarmila Krkošková představila Soubor metodických doporučení pro VŠKP- jedná se o materiál [12] tvořený pěti okruhy: makroworkflow, workflow, vnitřní předpisy, metodické návody, metadatový soubor.

Některé zajímavé názory zazněly v diskusi.

Eva Bratková z Univerzity Karlovy v Praze a Jan Mach z Vysoké školy ekonomické tamtéž v příspěvku Standardizace metadat pro národní registr EVŠKP představili návrh národního standardu (EVSKP-MS, verze 0.1) [13], který obsahuje 22 prvků, z nich 11 povinných; dále se zabývali specifikací prvků a možnostmi zápisu v různých formátech.

Daniela Tkačíková (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava) v příspěvku Digitální knihovny – možnosti využití DSpace a Eprint popsala zkušenosti s výběrem volně šiřitelného programového vybavení (Open Source software) pro zpřístupnění VŠKP a digitalizovaného Sborníku vědeckých prací VŠB-TU Ostrava; po zevrubném posouzení se rozhodli pro DSpace.

Digitální knihovny na VŠ v ČR

Ivana Pabianová (Univerzita Karlova Praha) ve vystoupení Zveřejňování elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací na UK v Praze popsala rozvojový projekt Archivace a zpřístupnění digitálních verzí kvalifikačních prací [14] řešený letos na 10 fakultách. Plné texty všech prací budou archivovány v systému DigiTool, při tvorbě metadatového souboru budou využity informace, které jsou shromažďovány v rámci Informačního systému UK, který bude též použit pro získání zbývajících údajů od studujících (abstrakt) a pro sběr plných textů prací a posudků; předmětový popis budou do souboru doplňovat jednotlivé knihovny.

Jaroslava Mikulecká (Univerzita Hradec Králové) přednesla příspěvek Distribuovaná knihovna studijních materiálů (spoluautoři Zdena Lustigová, Univerzita Karlova Praha, Jan Hán, Západočeská univerzita Plzeň). Popsala distribuovanou digitální knihovnu vzdělávacích materiálů DILLEO [15], budovanou v rámci projektu Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních pomůcek. Jednotný přístup do knihovny umožňuje transparentní vyhledávání v metadatech všech instancí knihovny a také v úložišti vzdělávacích objektů Telmae [16]; knihovna je propojená i s autorským systémem ProAuthor [17].

Milan Šorm (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno) v příspěvku Životní cyklus eVŠKP uvedl zajímavé zkušenosti s realizovaným systémem na své škole.

Bohdana Stoklasová (Národní knihovna ČR) vystoupila s dvěma příspěvky na známá témata: Česká digitální knihovna (včetně prezentace Koncepce trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR [18]) a Metoda Konspektu pro popis fondů a strukturování portálů v českých knihovnách, popisující různé způsoby využití Konspektu.

Prezentace firemních řešení

Manuel Jaffrin (SunMicrosystems) prezentoval příspěvek Sun Open Solutions umožňuje revoluci digitálních knihoven. Charakterizoval současné trendy (73 % vysokoškolských studentů uvádí, že více hledají informace pomocí internetu než v knihovně). Uvedl nové technologie pro digitální knihovny, které jejich firma nabízí.

Iva Celbová (SEFIRA) v příspěvku Univerzální vyhledávací portál jako integrační řešení pro digitální knihovny v univerzitním prostředí uvedla tři varianty pojetí projektu digitální knihovny a nabídla dva způsoby řešení: knihovní systém Daimon [19] a produkt Oracle Portal [20].

Lucia Tesařová (Univerzita Karlova Praha) ve vystoupení DigiTool : profesionální nástroj pro budování a správu digitálních sbírek představila verzi 3.0 [21] tohoto nástroje pro komplexní řešení správy digitálních dokumentů.

Ke konferenci byl vydán sborník příspěvků v tištěné podobě a na CD-ROM (se stejným názvem a ISBN, kromě textu sborníku obsahuje i  prezentace v PPT):

Mikulecká, Jaroslava, Sedláček, Jan. Digitální knihovny: provoz a budování : sborník konference EUNIS-CZ, Špindlerův Mlýn, 28. až 30. května 2006 / editoři . Hradec Králové, Gaudeamus 2006. 115 s. ISBN 80-7041-200-3

Můj celkový dojem z konference byl kladný, jako úspěch hodnotím „proniknutí“ knihovníků mezi komunitu vedoucích pracovníků informačních center, z čehož mohou mít užitek obě strany.