Společnost Ex Libris [4] představila své plány ohledně systému Primo prostřednictvím internetového online semináře (tzv. webináře) dne 9. 5. 2006. Online webináře probíhají formou prezentace doprovázené mluveným komentářem. Pro přenos obrazu a zvuku je využívána technologie společnosti ON24 [5] (obr.1).

[6]

Obr. 1 - rozhraní webináře

Prezentaci systému Primo v anglickém jazyce přednesla Tamar Sadehová, specialistka Ex Libris na metavyhledávání a návrhy rešeršních rozhraní, která se podílela též na přípravě a vývoji aplikací MetaLib a SFX.

V úvodu T. Sadehová shrnula současné přístupy uživatelů k vyhledávání informací:

• plnotextové rešeršní internetové vyhledávače (Google);
• internetová knihkupectví nabízející přidanou hodnotu v podobě kvalitní klasifikace, recenzí a přidávání vlastního hodnocení (Amazon);
• Answers.com [7] - největší „encykloslovníkoalmanachpedia“ na světě;
• zdarma poskytované rešeršní nástroje digitálních knihoven komerčních poskytovatelů (Scirus);
• uživatelské nástroje pro sdílení a prohledávání webových zdrojů (del.icio.us [8]).

Dále byly shrnuty možnosti prezentace výsledků prohledávání v rozhraní těchto systémů – způsoby třídění (Page Ranking Googlu), služby s přidanou hodnotou – analýza překlepů (Google), nabídky souvisejících témat a dalších služeb stejného poskytovatele (Google Print, Amazon, Answers.com) a analyzovány nabídky alternativ ve stylu „také by vás mohlo zajímat“, „uživatele hledající téma XY zajímá také téma YZ“ či „zákazníci, kteří si prohlédli (zakoupili) tuto knihu, se také zajímali (zakoupili) o tyto knihy“ apod., zpřesňování výsledků (Scirus.com) a vyhledávání podobných položek podle kategorií či témat.

V další části semináře T. Sadehová prezentovala tři aktuální odborné studie zabývající se současnými poznatky o uživatelích knihoven a knihovních službách.

Perceptions of Libraries and Information Resources [9] – zpráva OCLC z ledna 2006 byla zpracována v červnu 2005, tázáno bylo na 3348 respondentů ve věku 14-65 let z Austrálie, Kanady, Indie, Singapuru, Velké Británie a USA.

• Na dotaz, zda byly alespoň jednou uživateli využity uvedené elektronické informační zdroje, se internetové vyhledávací služby umístily na 2. místě (72 %) a weby knihoven na 8. místě (30 %) - otázka 505: Usage of Electronic Resources by Total Respondents.
• Na dotaz, kde uživatelé začínají s hledáním informací na dané téma, se internetové vyhledávací služby umístily na 1. místě (84 %) a weby knihoven na posledním - 9. místě (1 %) – otázka 520: Where Electronic Information Searches Begin by Total Respondents.
• Na dotaz, kde uživatelé začínají s hledáním informací na dané téma - s omezením pouze na vysokoškolské studenty - se internetové vyhledávací služby umístily na 1. místě (89 %) a weby knihoven na 2. místě (2 %) - otázka 520: Where Electronic Information Searches Begin by College Students across all Regions.
• Na dotaz, jaký typ informačního zdroje respondenti využijí příště, opět vedly vyhledávače s 80 %, následovány fyzickou návštěvou knihovny (11 %) a online přístupem do knihovny (6 %) - otázky 1325-1335: Information Sources Considered and First Choice by Total Respondents.

Stejné údaje ze studie vybral, hodnotil a komentoval i hlavní strategický vizionář Ex Libris Oren Beit-Arie ve své prezentaci na semináři The Patron Centric Library v Římě 18. května t.r.

Příčiny těchto (pro knihovnictví tristních) výsledků spatřuje T. Sadehová v těchto skutečnostech:

• zkušenosti uživatelů (s knihovnami či jejich službami) jsou zastaralé;
• (knihovnami poskytované) informace nejsou konsolidovány.

The Changing Nature of the Catalog and its Integration with Other Discovery Tools [10] - zpráva pro Kongresovou knihovnu vytvořená Karen Calhounovou z knihovny Cornellovy univerzity, 17. března 2006.

„Rozličné faktory, jako jsou destabilizační dopady webu, rozšířené vlastnictví PC a rostoucí počítačová gramotnost, zahájily období nespojité změny v odborných knihovnách - tedy dobu, kdy nastřádané přínosy z minula nezaručují budoucí úspěchy. Knihovní katalog je takovým přínosem. Stále rostoucí množství studentů a vědců se dnes vůbec nezabývá knihovními katalogy ve prospěch jiných vyhledávacích nástrojů. Katalogy zahrnují stále se snižující podíl publikovaných dokumentů z celkového objemu vědeckých a výzkumných informací. Katalog je v útlumu, jeho procesy a struktury jsou již neudržitelné, změna by měla být co nejrychlejší. Zároveň však platí, že knihy a časopisy nejsou mrtvým komunikačním kanálem a veškerá existující produkce není dosud v digitální podobě. Přesto se dá očekávat, že rozsáhlé digitalizační projekty, všudypřítomné elektronické časopisy, trh, který se zdá býti připraveným na přechod k elektronickým knihám, nezastupitelná úloha katalogizačních záznamů při prohledávání sbírek knihoven celého světa, to vše zde bude po několik dalších desetiletí a pravděpodobně ještě déle…“

Rethinking How We Provide Bibliographic Services for the University of California [11] - výzkumná zpráva z prosince 2005 připravená pro Skupinu bibliografických služeb Kalifornské univerzity.

„V (kontextu informační společnosti týkající se) knihovnictví se ukazuje, že naše bibliografické systémy neudržely krok s tímto měnícím se prostředím. Pokračující nárůst existujících formátů, nástrojů, služeb a technologií převrátil naruby způsob, jakým pořádáme, spravujeme a nabízíme naše fondy. Naši uživatelé očekávají jednoduchost a okamžité uspokojení (svých informačních potřeb) a Amazon, Google a iTunes jsou nyní standardy, se kterými jsme poměřováni. Naše současné systémy v porovnání s konkurencí blednou. Katalogy současných knihoven se ukazují pro účely vyhledávání, získávání a výběru v rostoucím množství zdrojů nabízených knihovnami jako nevhodné.“

Jak může knihovna držet krok s očekáváními uživatelů?

Cílem by měl být podle T. Sadehové posun od prohledávání k dodávání, tedy umožnit pravidelným uživatelům prohledávat knihovní fondy a další obsah generovaný institucí a nabídnout služby napříč různými sbírkami, nezávisle na metodách přístupu a umístění. Pro knihovny a další informační instituce tak vzniká výzva, zda lze nabídnout řešení, která uspokojí uživatele a jeho potřeby, a současně bude snadné a finančně nenáročné je implementovat, spravovat a aktualizovat. Řešení existuje v nutnosti vytvořit dokonalou uživatelskou platformu, nezávislou na systémové správě a oddělující vytváření a údržbu dat od jejich využívání.

Následně T. Sadehová prezentovala samotný systém Primo.

Primo představuje novou generaci knihovního portálu integrujícího veškeré služby do jednotného rozhraní. Na první pohled zaujme propracovaný formulář pro zadání rešeršního dotazu, nabízející tři roletové menu využitelné pro zpřesnění vyhledávání:

• co má být vyhledáno (všechny záznamy / knihy / časopisy / audiovizuální materiály);
• omezení výskytu hledaného termínu na:
  • záznamy, které obsahují mnou vyhledávaná slova;
  • selekční dotaz tvořený frází;
  • záznamy, které začínají mnou vyhledávanými slovy;
• vymezení polí, kde má být hledáno (kdekoli v záznamu / v názvu / ve jménu autora / v předmětu / v uživatelských značkách „tags“ / v klíčových slovech).

Výše popsaný jednoduchý formulář lze přepnout do rozšířeného vyhledávání, které nabízí další možnosti omezení a zpřesnění dotazu, avšak není nepřehledné.

[12]

Obr.2 – vyhledávací formulář s výsledky

Primo integruje výsledky vyhledávání obsahující dokumenty různého typu do jednoho celku. V rozhraní jsou u jednotlivých vyhledaných výsledků patrné odkazy s různými návěštími zobrazenými dle kontextu a nastavených služeb:

• domovská stránka časopisu;
• zobraz citaci;
• rezervuj dokument;
• přehraj video či zvuk;
• zobraz obrázek;
• plný text;
• zobraz další výsledky (hledání v dalších zdrojích);
• jakým způsobem je (tento dokument) možné získat;
• apod.

Záznam monografie – a patrně jakéhokoli jiného typu dokumentu - (v podstatě domovská stránka publikace) je standardně vybaven:

• náhledem přebalu publikace;
• obsahem (table of contents);
• recenzí;
• možností přidání uživatelského hodnocení a textu vlastní recenze;
• informací o přítomnosti fyzického exempláře;
• přehledem vypůjčených knih, informačních zdrojů a témat, vyhledávaných uživateli, které zajímal tento záznam;
• odkazem na ostatní publikace daného autora;
• odkazem na publikace zařazené do stejné předmětové kategorie;
• přehledem uživatelských značek (tags) a nástrojem pro práci s těmito značkami (přiřazování a odstraňování).

[13]

Obr.3 - záznam publikace

Podobně bohatými možnostmi je opatřen i přehled výsledků, umožňující zpřesnění výsledků vyhledávání (Refine My Results) pomocí zúžení či doplnění o další předmětové kategorie, publikace autorů publikujících na dané téma, další typy dokumentů (knihy, časopisy, audiovizuální materiály, články) či dokumenty v dalších jazycích, případně omezení výsledků dle data publikování dokumentu.

V případě, že uživatel není s výsledky vyhledávání spokojen, jsou mu doporučeny další služby:

• další odkaz na zpřesnění výsledků vyhledávání (Refine My Results);
• změna selekčních termínů použitých při vyhledávání;
• využití doporučených selekčních termínů;
• doporučení zvolit některou z vyhledaných publikací a využít pro vyhledávání možností, které nabízí záznam publikace (v podstatě zautomatizovaný rešeršní postup „strategie rostoucí perly“);
• vyhledání původního dotazu v katalozích dalších knihoven;
• vyhledání článku;
• vyhledání původního dotazu na webu pomocí vyhledávače Google.

Kromě výše popsaných výsledků zobrazených v přehledu „rychlé výsledky“ – Quick Results – lze k nalezení požadovaného dokumentu využít odkazu „další výsledky“ - More Results. Z nabízených služeb lze využít hledání v článkové databázi Highwire Press a v otevřené internetové enyklopedii Wikipedia.

Z uvedeného popisu je nasnadě, že rozhraní nabízí stejné doplňkové služby na různých místech či v dalších kontextech. Tento redundantní princip umožňuje i nezkušenému uživateli bez speciálních znalostí dosáhnout kýžených výsledků.

Primo je vybaveno dnes již samozřejmou součástí knihovních portálů – uživatelskou personalizací, jejíž nasazení si společnost Ex Libris důkladně odzkoušela na produktu MetaLib. Zbývá dodat, že do systému Primo je úzce integrována technologie RSS, umožňující z jednotlivých vyhledání vytvořit RSS feed a začlenit jej např. do své oblíbené RSS čtečky či jiného systému pro správu syndikovaných zdrojů.

Systémová východiska

Prezentace rozhraní systému Primo byla v rámci webináře doplněna o popis koncepce, ze které tvůrci systému vycházeli.

Hlavní myšlenka tkví v následujících skutečnostech:

• pozornost by měla být zaměřena na spokojenost uživatele, návrh rozhraní zaměřený na potřeby uživatelů je nutností;
• vynikající vyhledávací schopnosti jsou nutné, avšak samy o sobě nedostačují
• zjištění existence dokumentu je důležité, získání primárního dokumentu je však klíčové.

Využitá koncepce zvaná „social computing“ (nasazení interaktivních technologií propojujících fyzické osoby umocňuje jejich aktivity a vzájemnou součinnost ve sdíleném kyberprostoru, což způsobuje významný synergický efekt) obohacuje uživatele a jeho zkušenost a umožňuje, aby se aktivně zapojil do procesu vylepšování obsahu katalogu a služeb knihovny.

Použitá koncepce publikační platformy umožňuje knihovnám:

• zúročit bohatství, které se nalézá v jejich katalozích a sbírkách;
• obohatit původní zdrojová data;
• zkonsolidovat sbírky tištěných dokumentů, elektronické informační zdroje a digitální úložiště (repozitáře);
• nabídnout (uživatelům) skryté, zatím nezpřístupněné sbírky.

Publikační platforma je založena [14] na seskupování podobných záznamů dle modelu FRBR [15] (Funkční požadavky pro bibliografické záznamy) a.organizování dat do předmětových kategorií. V systému zajišťuje pokročilé plnotextové vyhledávací funkce. Výsledkem použití [16] této koncepce je:

• optimální rychlost – uživatelé očekávají výsledky hledání co nejrychleji (srovnejme např. rychlost vyhledávání ve webovém rešeršním systému jako je Google a vyhledávání v několika katalozích pomocí protokolu Z39.50, jak je implementováno např. v MetaLibu Jednotné informační brány);
• sjednocení (normalizace) výsledků sklizených z nejrůznějších zdrojů do jednotného formátu, což umožní efektivní deduplikaci, seskupení dle relevance apod.;
• doplnění sklizených dat přidáním obsahů publikací, recenzí i náhledů přebalů z různých zdrojů - Amazon, Blackwell apod.. Inspirativní je např. nabídka obsahu nabízená Syndetics Solutions [17].

Primo je ucelené řešení, neboť je

• dobře propojeno s ostatními knihovními systémy a službami;
• interoperabilní na úrovni webových služeb (web services);
• snadno rozšiřitelné o nové sbírky;
• připravené zahrnout nové standardy a uspokojit budoucí potřeby.

Architektura systému Primo

[18]

Obr.4 - architektura systému Primo

Po prezentaci následovala možnost položit T. Sadehové otázky k systému Primo. Přepis otázek a odpovědí byl převzat a volně přeložen z blogu Jasona Fowlera [19].

Q: Nahradí Primo OPAC?

A: Primo lze označit za nové paradigma, posun od (dnes chápané koncepce) OPACu. OPAC se stane integrální součástí portálu knihovny a jejího integrovaného systému. Primo odděluje zobrazování a uživatelské rozhraní (front end) od vlastních sbírek a souvisejících procesů (back end). Výsledkem je, že Primo umožní prohledávat sbírky jakéhokoli typu.

Q: Jaká je vazba mezi MetaLibem a Primem?

A: Primo zpřístupní lokální tištěný i digitální obsah. Umožňuje knihovně do vyhledávání efektivně zapojit vzdálené zdroje. MetaLib prohledává vzdálené zdroje, Primo výsledek zobrazí. Vyhledávací možnosti Prima nejsou stejné jako vyhledávací možnosti MetaLibu.

Q: Bude Primo nabízeno také v jiných jazycích, než je angličtina?

A: Ano, plánujeme francouzskou, německou a korejskou verzi, systém může být dále překládán.

Q: Jaká je použita technologie? Existuje podobnost s OPACem NCSU (viz níže)?

A: Cílem je nabídnout komplexní produkt zpřístupňující vědeckovýzkumný obsah, nikoli pouhý vyhledávač. Proto je využita koncepce publikační platformy.

Q: Výsledky hledání MetaLibu a katalogu budou prezentovány odděleně?

A: Získání výsledků hledání MetaLibem trvá déle než získání výsledků z lokálního katalogu. Druhým problémem je heterogenní podstata vzdálených zdrojů prohledávaných MetaLibem.

Q: Bude Primo možné integrovat s jinými systémy než je MetaLib?

A: Plánujeme zajistit co nejlepší provázání s MetaLibem, neříkáme, že Primo bude (stejně dobře) integrovatelné se dalšími systémy (od jiných producentů).

Q: Kdy bude Primo dostupné na trhu?

A: Systém je ve fázi testování našimi partnery v Evropě a USA. Primo bude uvolněno pro další instituce v prvním čvrtletí roku 2007.

Uvedený zběžný popis je poměrně suchým a nezáživným výčtem rozhraní systému Primo kombinovaný se standardními marketingovými informacemi. Vlastní webinář si může každý zájemce přehrát včetně původního doprovodného komentáře T. Sadehové na stránce webinářů společnosti Ex Libris [20] pod názvem „Exclusive Sneak Preview of a New Library Search Solution“.

Uvedení systému Primo lze dle informací distributora produktů Ex Libris v ČR očekávat ve 4. čtvrtletí roku 2006.

Nová generace software pro knihovny

Primo není jediným zástupcem knihovního portálu a OPACu nové generace. Roy Tennant (návrhář uživatelských služeb, California Digital Library) a Andrew Pace (ředitel systémové sekce, North Carolina State University) do tohoto rostoucího segmentu trhu se specializovaným softwarem zařazují také systémy a projekty, jako je např. Vivisímo, Aquabrowser, fazetové vyhledávání systému Endeca, Web OPAC Pro společnosti Innovative, systémy Polaris, PINIS, kooperaci SirsiDynix s webovým vyhledávačem FAST apod. Inspirativní přehled současných OPACů s odkazy nabízí Wikipedia [21].

Stručné shrnutí některých systémů

Systém Endeca Profind byl již komerčně nasazen, např. knihovnou Univerzity v Severní Karolíně [22] (NCSU) jako rozhraní OPACu. Je založen na stejných východiscích jako systém Primo. Též prezentační možnosti jsou podobné – kategorizace výsledků podle hrubého třídění, zpřesnění vyhledávání podle tématu, typu dokumentu, formátu, konkrétní sbírky, oblasti, období jazyka a autora či korporace. Marketingové označení technologie se nazývá Guided Navigation – asistované procházení (informačními zdroji).

Systém Aquabrowser je svým producentem, holandskou společností Medialab Solutions BV [23], označován za revoluční vyhledávací nástroj pro knihovny. Jde o označení jak technologie, tak vlastního rozhraní. Základem koncepce je důsledná aplikace postupu „prohledej – zjisti – upřesni“. Prohledávání zajistí dodání výsledků relevantních podle dotazu, zjištění pomáhá definovat uživateli pertinentní výsledky podle jeho informačních potřeb a zpřesnění umožní uživateli vymezit a odfiltrovat výsledek hledání přesně podle jeho specifických požadavků na formát, autora, jazykové, geografické a časové vymezení či předmětovou charakteristiku. Důležitou součástí prezentace výsledků je sémantická mapa, generovaná dynamicky – podobně jako u systému Kartoo [24]– pomocí technologie Flash. Aquabrowser je ve své verzi 2.0 nasazen v komerčním provozu již v několika knihovnách [25] v Evropě i USA.

Web OPAC společnosti Innovative [26] je zástupcem knihovních systémů s významným tržním podílem. Webové rozhraní současné verze je vybaveno moderními prvky, jako je náhled titulní stránky dokumentu, standardní opatření záznamů tabulkou obsahu, nicméně nová verze Web OPAC Pro, plánovaná k uvolnění patrně během roku 2006, má současné požadavky kladené na rozhraní OPACů uspokojit lépe.

Společnost Polaris Library Systems [27] připravuje k uvedení svůj systém Polaris využívající technologie AJAX [28] (Asynchronous JavaScript and XML).

Britská společnost Talis, dodavatel řešení a služeb pro knihovny, ve svém webovém sídle prezentuje systém Talis Prism [29] jako jednotné rozhraní ke sbírkám elektronickým i tištěným. Systém je využíván zejména univerzitami ve Velké Británii.

Internetový metavyhledávač Vivísimo [30] společnosti Vivísimo Inc. pro prezentaci výsledků hledání využívá systém kategorií, generovaných automaticky během zpracovávání dotazu. Jde o podobně revoluční přístup – a algoritmus – , jako byl svého času Page Ranking vyhledávače společnosti Google.

Uvedený neúplný přehled systémů (vyvíjených i komerčně dostupných v současnosti) vymezuje rámec, ve kterém se Primo bude po svém uvedení na trh pohybovat.

Shrnutí

Mezi současné požadavky pro moderní webová rozhraní OPACů patří využití mj. následujících prvků (zdroj: prezentace systému Endeca [31]):

• rychlost odpovědi;
• řazení dle relevance;
• prohlížení dle definovatelných uživatelských hledisek;
• true browsing (lineární procházení rozhraním bez zbytečného otevírání nových oken prohlížeče, s využitím reálných a čitelných URL adres atd.);
• kontrola pravopisu, kontrola překlepů;
• automatická lemmatizace (převádění tvarů slov do prvních pádů / jednotných čísel / infinitivů) a automatická derivace (stemming - převádění tvarů slov do základních kmenových tvarů) a následná indexace / vyhledávání pomocí takto transformovaných selekčních výrazů;
• možnost využití návrhu alternativní formulace dotazu („Did you mean … ?“).

Používané koncepce a standardy (Primo)

• FRBR [15]
• OpenSearch [32] - dle sdělení Katriela Reichmana [33] z Ex Libris
• OAI-PMH
• Z39.50
• Z39.88 (OpenURL 1.0)
• RSS
• XML API

Technologické řešení (Primo [16]):

• Java 2 Platform, Enterprise Edition [34] (J2EE)
• JBOSS [35]
• JSR168 [36] (specifikace Javovských portletů)
• Web Services [37]

I když zástupci Ex Libris deklarují [16], že Primo bude kooperovat za podmínky dodržení standardů i s produkty třetích stran, je nasnadě, že nejlepší funkcionality bude dosaženo integrací s firemními produkty, tedy AKS ALEPH (obsahuje proprietární vyhledávání pomocí technologie X-server…), linkserverem SFX (možné vlastní extenze OpenURL1.0), metavyhledávačem MetaLib a repozitářem digitálních objektů a sbírek DigiTool.

Závěr

Lze předpokládat, že podobná komplexní řešení budou pro knihovny věku 21. století, knihovny typu plánované Národní technické knihovny či Národní knihovny ČR nezbytností, neboť zcela mění přístup knihovny k uživateli, jejím fondům a službám.

Lze předpokládat, že uživatelé internetu přivykli práci s běžnými internetovými aplikacemi, službami a portály (Amazon, Google, e-learning aj.) a že se zažitého komfortu nebudou v případě knihovních aplikací ochotni vzdát

Doufejme, že i současní či budoucí producenti knihovního software z Česka a Slovenska nenechají bez povšimnutí budoucí požadavky knihoven i uživatelů, zběžně nastíněné v tomto článku.

Děkuji Mgr. Jiřině Haningerové a Mgr. Lence Laňkové za pomoc při jazykových úpravách a ing. Jiřímu Pavlíkovi, autorovi příspěvku „Nové technologie v systémech firmy Ex Libris a představení Verde - systému pro správu elektronických kolekcí“ předneseného na letošním Inforu, za cenné rady.

Použité zdroje:

• CALHOUN, Karen. The Changing Nature of the Catalog and its Integration [online]. 2006. 52 s. Dostupný z WWW: <http://www.loc.gov/catdir/calhoun-report-final.pdf [10]>.
• DE ROSA, Cathy, et al. Perceptions of libraries and information resources : a report to the OCLC membership [online]. Dublin, Ohio : OCLC Online Computer Library Center, 2005. 290 s. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/reports/pdfs/Percept_all.pdf [38]>. ISBN 1-55653-364-0.
• FOWLER, Jason. Kudos to Ex Libris. NeoArch [online]. 2006 [cit. 2006-05-27]. Dostupný z WWW: <http://neoarch.wordpress.com/2006/04/05/kudos-to-ex-libris/ [33]>.
• FOWLER, Jason. Liveblogging the Primo Webinar. NeoArch [online]. 2006 [cit. 2006-05-27]. Dostupný z WWW: <http://neoarch.wordpress.com/2006/05/09/liveblogging-the-primo-webinar/index.html. [39]
• Nové technologie v systémech firmy Ex Libris a představení Verde - systému pro správu elektronických kolekcí (Jiří Pavlík). Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 5/2 [cit. 2006-05-26]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3402 [40]>. URN-NBN:cz-ik3402. ISSN 1212-5075.
• PACE, Andrew. Catalogs for the Future. In 21st Annual Computers in Libraries conference and exhibition held at the Hilton Washington, Washington, D.C., March 22-24, 2006 [online]. 2006. Prezentace ve formátu aplikace MS Powerpoint. Dostupný z WWW: <http://www.infotoday.com/cil2006/presentations/D302_Pace.pps [31]>.
• Primo: The New Solution for Resource Discovery & Delivery [online]. Ex Libris, 2006 [cit. 2006-05-27]. Dostupný z WWW: <http://primo.exlibris-usa.com/content8.html [41]>.
• SADEH, Tamar. Primo : an Exclusive Peek from Ex Libris [online]. 2006 [cit. 2006-05-26]. Internetová prezentace. Text a doprovodný komentář v angličtině. Ke shlédnutí je nutná registrace. Dostupný z WWW: <http://primo.exlibris-usa.com/content4.html [42]>.
• TENNANT, Roy, PACE, Andrew. CIL3.2 The Future of Catalogs: Roy Tennant and Andrew Pace [online]. Blogdriverswaltz.com, 2006 , Friday, March 24th, 2006 at 11:27 am [cit. 2006-05-27]. Dostupný z WWW: <http://blogdriverswaltz.com/?p=737 [43]>.
• The University of California Libraries. Bibliographic Services Task Force. Rethinking How We Provide [online]. 2005. 80 s. Dostupný z WWW: <http://libraries.universityofcalifornia.edu/sopag/BSTF/Final.pdf [11]>.
• What is Primo?. Ex Libris Newsletter [online]. 2006, vol. 3, is. 1 [cit. 2006-05-27]. Dostupný z WWW: <http://www.exlibrisgroup.com/newsletter/index83a8.html [16]>.