V sobotu 29. dubna 2006 se na Filozofické fakultě UK konal základní lingvistický kurz, který byl určen především zájemcům o terminologickou problematiku z řad autorů a lektorů České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy [4] (TDKIV) a zájemcům o knihovnickou terminologii. Jednodenní seminář byl věnován tématu "Slovní zásoba jako soubor podsystémů" s podnázvem "Lexikologie – lexikografie – terminografie".

Program byl koncipován do několika částí. V úvodu byly zmíněny základní poznatky o slovní zásobě: lexikologie a lexikografie, onomaziologie a sémaziologie; systémové vztahy ve slovní zásobě – vztahy mezi významy: homonymie, polysémie, antonymie, synonymie, hyperonymie, hyponymie.

Následovala kapitola věnovaná terminologii a problematice kodifikace: termín, polotermín, žargon, slang; stylistické markery - nutný doplněk terminologických synonym; cizí slovo a jeho pozice v terminologii.

V další části jsme se věnovali reflexi systémových vztahů v organizaci slovníků a databází, problematice elektronických databází, vypracovávání záznamu a nutných lingvistických základů.

Nemalá pozornost byla věnována problematice vztahu tvůrce záznamu a informačních zdrojů: role zdrojového výkladového slovníku a role encyklopedie - tvorba definice jazykové a věcné.

Následovaly praktické ukázky synopsí hesel výkladových slovníků. Středem zájmu byly i slovotvorné vztahy a jejich význam pro makrostrukturu celého díla a záznam jednotlivých termínů, dále pak typy odkazů a provázání záznamu: logicko-sémantické vztahy a problémy jazykového ztvárnění hesla. V závěru teoretického úvodu byla zmíněna role internetových zdrojů informací a jejich využití, otázky jazykové normy a role metajazyka

Zkušená lektorka PhDr. Marie Vachková, Ph.D., z Ústavu germánských studií FF UK použila ve své přednášce četné poznatky z oblasti korpusové lingvistiky (práce s německými korpusy i Českým národním korpusem na FF UK) a upoutala pozornost svými znalostmi a praktickými zkušenostmi získanými při řešení významných projektů "Velký německo-český akademický slovník" (GAČR) a "Odborná terminologie v německo-českém slovníku" (GAUK). Podtrhla důležitost racionálně koncipované přípravné práce a názorně na těchto projektech předvedla její prospěšnost a využitelnost: jako vedlejší produkt práce na Velkém německo-českém akademickém slovníku vzniká řada menších slovníků, např. Chemický slovník německo–český, Německo-český slovník základních astronomických termínů, základní slovní zásoba pro historiky a archiváře a základní slovní zásoba z matematiky. Pro potřeby zpracování odborné terminologie zdůraznila nutnost vytvoření speciální databáze, která v souladu s moderními požadavky na vytváření terminologických databank obsahuje položky určující termín nejenom po stránce jazykové (údaje o pravopise, dělení, přízvukování, morfologii slova), ale i po stránce jeho platnosti v rámci určitého terminologického systému: termíny mají být opatřeny definicemi, referencemi, okurencí v odborných textech, z nichž byl vytvořen textový korpus. Je třeba doložit syntax, typické kolokace a ustálená terminologizovaná spojení; velký důraz se klade na aspekty, které jsou v současné lexikografické praxi stále nedostatečně zohledňovány, tj. na diferenciaci ekvivalentů (termín, polotermín, zastaralé a poetické ekvivalenty) a jejich stylistické značení. Teoretické úvahy byly demonstrovány na praktických ukázkách.

V odpolední části následovalo shrnutí problematiky a test aplikace poznatků z dopolední části v pracovních listech.

Uvedený přehled témat mimo jiné ukazuje, kterými směry a jak hluboko do teorie by měl sahat odborný zájem zpracovatele terminologické databáze, či vlastně každého informačního pracovníka z oblasti věcného pořádání. Proto byl seminář nesmírně užitečný. O to více, jak přehledně byla celá rozsáhlá problematika uspořádána do jednodenního kurzu a konečně jak přehledný a poutavý byl samotný výklad.

Absolventi kurzu získali osvědčení, všichni odcházeli obohaceni o cenné poznatky, někteří navíc i o nostalgické vzpomínky na studentská léta.