V pondělí 6. března 2006 pořádal pražský výbor SKIP exkurzi do ústřední vědecké knihovny Ministerstva zahraničních věcí České republiky [4].

Knihovna se nachází v Praze 1, na Loretánském náměstí, v Černínském paláci. Knihovna není veřejně přístupná, slouží zaměstnancům ministerstva. Proto bylo velice poutavé do těchto míst nahlédnout, poštěstilo se tak jedenácti členům SKIP.

Knihovna sídlí v přízemí Černínského paláce, za přísně střeženou vrátnicí. Do prostor paláce byla knihovna přemístěna po druhé světové válce; její vznik se však datuje do roku 1920, do roku 1936 sídlila v nedalekém Toskánském paláci (kde má i dnes ministerstvo např. sídlo konzulárního doboru). Uživatelům knihovny jsou přístupné dvě velké místnosti, v první je několik skříní s lístkovými katalogy, druhou místnost tvoří studovna s příručním fondem. Knihovna nemá žádné kanceláře, v každé z místností jsou i pracoviště zaměstnanců, která jsou od přístupných prostor oddělena částečně výškově a částečně knihovnickým nábytkem.

Dále patří ke knihovně místnost skladu, který je horizontálně rozdělen vestavěným patrem a vybaven kovovými policemi. Palácové prostory s vysokými stropy takové členění pohodlně umožňují.

[5]

Strop kovové konstrukce skladu je zároveň podlahou druhého patra

Personálně je knihovna obsazena pouze čtyřmi pracovníky. Jedním z nich je ředitelka knihovny Mgr. Daniela Pikalová, která nás ochotně knihovnou provázela.

[6]

Ředitelka knihovny nahlíží během exkurze do starého přírustkového seznamu

Knihovna shromažďuje především literaturu, která se zabývá mezinárodními vztahy, zahraniční politikou, diplomacií a mezinárodním právem. Jistá výjimečnost knihovního fondu se odráží ve skutečnosti, že zde za minulého režimu neprobíhaly žádné čistky fondu a tak i „nepohodlná“, tehdy ideologicky a politicky „závadná“ literatura, zůstala na svých místech. Knihovna také bez problémů získávala, díky svým zastupitelským úřadům, ze zahraničí literaturu, která se běžně do republiky nemohla dostat. Ačkoliv knihovna není veřejnosti přístupná, paní ředitelka prozradila, že občas knihovna vyhoví např. studentům, kteří potřebují studijní materiál pro vyhotovení diplomových či jiných kvalifikačních prací a že v omezené míře provádí knihovna i meziknihovní výpůjční službu. Jinak jsou služby orientovány spíše na prezenční výpůjčky. Těch absenčních poskytne knihovna méně než 2 000 za rok.

Kámen úrazu pro využití fondu je neexistence OPACu. Knihovní katalog je přístupný pouze z lokálního PC, umístěného v knihovně. Není-li knihovna veřejně přístupná, dalo by se přimhouřit oko. Pracovníci ministerstva si mohou ke katalogu dojít (i když chodby paláce jsou hodně dlouhé). V elektronickémkatalogu jsou však pouze záznamy dokumentů vydaných za posledních méně než deset let. Přechod na systém T-Series knihovna uskutečnila v roce 1997. Starší literatura (cca 125.000 svazků) je přístupná pouze prostřednictvím starých katalogových lístků.

[7]

Nábytek, ve kterém je uložen předmětový katalog, září novotou.

Knihovna nedisponuje žádnými speciálními předplatnými a přístupy do online zdrojů a databází. Zmíněna byla dokonce i technická omezení v přístupu k internetu pro samotné pracovníky knihovny, kteří občas místo svých pracovních počítačů využívají jeden volně přístupný počítač ve studovně, vybavený neomezeným internetovým přístupem.

Náplní činnosti knihovny je také metodická pomoc českým zastupitelským úřadům v zahraničí. Na zastupitelských úřadech totiž vznikají jakési malé příruční knihovničky, v některých případech právě obstarávané z knihovny v Černínském paláci.

Co se týče přírustků do fondu, není jich mnoho, ročně kolem pěti až šesti set jednotek. Jde však mnohdy o velice drahé knihy. Například devět svazků „Regional Surveys of the World 2005“ [8] stojí 3700 USD. Kromě dalších ročenek, leckdy až o několika tisících stranách, příruční knihovna obsahuje např. i jazykové slovníky, včetně těch méně obvyklých jazyků.

[9]

Dějiny světa z příruční knihovny

Každou knihovnu můžeme hodnotit z mnoha hledisek. Knihovna MZV by jistě uvítala např. konverzi lístkového katalogu do formy více použitelné v 21. století. Podstatný je však fond, který má, pracovníkům ministerstva i případným badatelům jistě co nabídnout. Když přičtu ochotný a zkušený personál této komornější knihovny, měl jsem z exkurze dobrý pocit.

[10]

Kdo zažil konverzi katalogu, ví, kolik práce se v šuplících ukrývá. Na obrázku je přibližně čtvrtina všech katalogů.