V sobotu 11. března 2006 se v Kongresovém centru Praha uskutečnil šestý ročník konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Organizátory akce se staly sdružení BMI [5], Křižovatka.cz [6] a AISO [7] (Asociace informačních systémů pro občany se specifickými potřebami). Přednášky byly na konferenci simultánně tlumočeny do znakové řeči. Plné texty příspěvků i prezentace jsou dostupné v rubrice INSPO na portálu Helpnet.cz [8].

Konferenci zahájili Pavel Veselský (AISO) a Jaroslav Winter (sdružení BMI). Ten rovněž představil téma letošního již devátého ročníku Března – měsíce internetu, tj. Na úřad přes internet. Zdůraznil, že e-government je určen pro občana, nikoliv občan pro e-government. Stručně také shrnul výsledky průzkumu využívání informací týkajících se státní správy a komunikace s úřady. Průzkum provedla společnost Factum Inventio v lednu 2006 a mj. z něj vyplynulo, že nejčastěji jsou občany vyhledávány stránky krajských, městských a obecních úřadů, dále kontakty na státní instituce, stránky dalších institucí, Portál veřejné správy či stránky vlády ČR nebo ministerstev, časté je také hledání v obchodním rejstříku.

Úvodní jednání v plénu

Jednání moderovali Pavel Veselský a Jaroslav Winter.

RNDr. Hana Bubeníčková (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, SONS [9]) se ve svém příspěvku E-bariéry osob se zdravotním postižením zabývala hledáním odpovědi na otázku, jaké mohou mít občané se zdravotním postižením problémy s využíváním informačních a komunikačních technologií, a návazně se zaměřila na možnosti řešení těchto problémů. Uvedla také existující definice zdravotního postižení v českých legislativních dokumentech, které doplnila o definici vytvořenou Světovou zdravotnickou organizací. Identifikovala dva druhy bariér, s nimiž se zdravotně postižení při využívání ICT potýkají – jedná se o bariéry ekonomické (většina zdravotně postižených občanů má podprůměrné příjmy) a o bariéry vyplývající z omezené funkce, které dále rozčlenila na omezení nesouvisející s intelektuálními schopnostmi, na omezení související s intelektuálními schopnostmi a na jiné bariéry. Různé bariéry je možno překonávat různým způsobem – pomocí technického řešení, softwarového řešení nebo pomocí výukových technik a asistence. Přednášející také doporučila řadu užitečných zdrojů informací na webu, např. stránky věnované počítačům se speciální úpravou pro těžce zrakově postižené (http://is.braillnet.cz-pocitace.php [10] či http://www.sons.cz/pomucky.php [11]), vybrané odkazy uvedené v sekci Bezbariérové počítače portálu Helpnet.cz [12] či adresář školicích středisek pro zrakově postižené [13], které je v každém kraji ČR. Zvláštní pozornost věnovala i prezentaci samotných zdravotně postižených na internetu, zmínila např. webové prezentace Národní rady zdravotně postižených ČR [14] nebo České rady humanitárních organizací [15].

Ing. Hana Vohralíková (Ministerstvo informatiky ČR [16]) přednesla příspěvek nazvaný Výběrová řízení na podporu rozvoje počítačové gramotnosti a internetu. Představila dotační programy MI ČR a upozornila, že jednou z vládních priorit je podpora rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu v ČR. V lednu 2006 vyhlásilo MI ČR příslušné dotační řízení a obdrželo celkem 293 žádostí o grant, z nichž celkem 47 projektů bylo přijato. Podrobnější informace jsou k dispozici na adrese http://www.micr.cz/rychlyinternet/ [17]. Dále přednášející hovořila o Národním programu počítačové gramotnosti [18] (NPPG), v jehož rámci se již od února 2003 konají kurzy počítačové gramotnosti. Ke konci roku 2005 bylo proškoleno přes 131 000 osob. MI ČR podporuje také nestátní neziskové organizace [19]. Dotační programy pro neziskový sektor jsou v roce 2006 zaměřeny na vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů a na problematiku informační společnosti. Ze 111 podaných projektů jich bylo podpořeno celkem 19. Ing. Jiří Menšík (občanské sdružení Petit) ve svém příspěvku nazvaném 1 klávesou [20] představil stejnojmenný program určený pro postižené, kteří díky němu mohou psát texty pomocí jediné klávesy. Výstupem je textový dokument, jenž je možno tisknout, posílat elektronickou poštou nebo si jej nechat přečíst syntetickou řečí. Projekt vytvoření programu 1 klávesou byl financován z prostředků MI ČR, proto je k dispozici za distribuční náklady (150 Kč).

Ing. Marcela Fejtová si ve spolupráci s prof. RNDr. Olgou Štěpánkovou, CSc. (obě z Gerstnerovy laboratoře na katedře kybernetiky [21], FEL ČVUT) připravila příspěvek s názvem Systém I4Control® : novinky roku 2005, který navazoval na přednášku na konferenci INSPO 2005. V létě 2005 realizační tým počítačové periferie I4Control, která umožňuje ovládat osobní počítač pouhým pohybem očí, vytvořil z dílků stavebnice LEGO® autíčko (jménem Gertík), které slouží uživatelům systému I4Control k tréninku očních pohybů. Podrobnější informace o systému jsou k dispozici na adrese http://cyber.felk.cvut.cz/i4c/cz_system.html [22].

Následující příspěvek ing. Veroniky Sedláčkové (připraven ve spolupráci s Davidem Hoferem) představil ústy ovládanou myš IntegraMouse®, který vytvořila společnost LifeTool [23]. Myš byla v ČR poprvé představena na veletrhu Rehaprotex v Brně v roce 2004 a byla oceněna Zlatým Rehaprotexem. Kromě této myši byl v rámci prezentace představen také IntegraSwitch® (nádechový-výdechový spínač určený k ovládání komunikačních zařízení, upravených hraček, programů apod.) a výukový program Archimedes, sloužící k procvičování počítání.

Dalším bodem konferenčního programu se stalo vyhlášení vítězů soutěže Internet a můj handicap. Do soutěže bylo letos přihlášeno celkem 23 prací. První místo získal příspěvek Ivana Jargla, na druhém místě se umístila Marie Doležalová a na třetím až čtvrtém místě pak Pavel Hejhal a Růžena Šeligová. Plné texty všech soutěžních prací jsou zveřejněny v rubrice INSPO na portálu Helpnet.cz [24].

Prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc. (Česká společnost pro kybernetiku a informatiku [25]) krátce hovořila o systému certifikace ECDL, které je standardem pro osvědčení počítačové gramotnosti, a představila vítěze národního kola literární soutěže ECDL mění život [26], která byla vyhlášena v loňském roce.

Mgr. Ladislava Sobotová (IZIP, a. s. [27]) vystoupila s příspěvkem IZIP pomáhá lékařům i pacientům. Zevrubně představila systém elektronických zdravotních knížek. Tyto knížky si mohou dobrovolně, na vlastní žádost a zdarma nechat zřídit pacienti. Nyní je do systému zapojeno přes 8 000 zdravotnických pracovníků z cca 5 000 zdravotnických zařízení, elektronických knížek existuje již cca 900 000. Systém IZIP získal řadu ocenění, z nichž nejvýznamnější je cena World Summit Award 2005, v níž byl v listopadu 2005 oceněn jako nejlepší projekt v oblasti elektronického obsahu v kategorii elektronického zdravotnictví.

Sekce Tvorba přístupného webu

Sekci moderoval Vilém Málek.

Miloslav Lešetický (Plaváček webdesign [28]) přítomným přiblížil problematiku přístupnosti a použitelnosti webových formulářů. Upozornil, že použitelnost je širší termín než přístupnost. Zvláštní pozornost věnoval mj. popiskům formulářových polí, označování povinných položek či možnostem kontroly vyplněných položek. V závěru svého vystoupení výstižně dodal, že [m]ůže-li webdesigner udělat svou práci tak dobře, aby její výsledek pomohl byť jen jedinému, jakkoliv postiženému, uživateli, pak prostě musí. K tématu přednášející vytvořil také speciální výukový kurz s praktickými radami, jak při tvorbě webových formulářů postupovat. Prezentaci najdete na adrese http://www.plavacek.net/formulare/ [29].

Vilém Málek (Interval.cz [30]) si připravil vystoupení s poněkud tajemným názvem CAPTCHA aneb člověk nebo stroj? Hned v úvodu vysvětlil, že CAPTCHA znamená Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans apart, tedy Zcela automatizovaný veřejný Turingův test k rozlišení počítačů a lidí. Jedná se o ochrannou známku Carnegie Mellon University (viz též web projektu http://www.captcha.net/ [31]). První CAPTCHA vznikla jako forma obrany proti automatickému vkládání URL do katalogu AltaVista. Celkově lze říci, že CAPTCHA slouží jako obrana proti automatizaci lidské činnosti, mj. proti komentářovém spamu, vícenásobnému hlasování, herním automatům apod. Podle použitých metod se CAPTCHA dělí na obrázkovou (člověk musí z pokřiveného obrázku vyčíst a do formuláře zadat posloupnost znaků), textovou (člověk musí odpovědět na logickou otázku) a hlasovou (člověk musí splnit audiopříkaz). Metody CAPTCHA však znamenají překážku v použitelnosti a přístupnosti webu, jak o tom svědčí např. petice, jejímž cílem je dosáhnout, aby CAPTCHA nevyužívala společnost Google Inc. (viz http://www.petitiononline.com/captcha/ [32]). K problematice přístupnosti CAPTCHA se vyjadřuje také David Špinar ve svém blogu.

Jiří Chomát (Internet Mall [33]) hovořil o webových formulářích ve vztahu k e-shopům (elektronickým obchodům). K tomuto tématu se též vztahuje příspěvek na jeho webu [34]. Zdůraznil, že formuláře jsou v e-shopu hlavním komunikačním kanálem mezi prodejcem a zákazníkem (vedlejší komunikační kanály představuje elektronická pošta, telefon či instant messaging). Z hlediska zákazníka obsahuje ideální formulář jen několik položek, z nichž žádná není povinná, a objednání zboží není podmíněno registrací zákazníka.

Tyto i další příspěvky z letošní i loňské sekce Tvorba přístupného webu jsou také dostupné ke stažení na adrese http://inspo.interval.cz/ [35].

Sekce Internet a osoby se zdravotním postižením na trhu práce

Sekce Internet a osoby se zdravotním postižením na trhu práce, kterou moderoval Roman Herink, nutně rozšířila svůj záběr i na oblast učení jako na nezbytný předpoklad uplatnění na trhu práce.

V souladu se zaměřením konference na využití informačních technologií a především internetu zazněl v úvodu příspěvek o teleworkingu (Teleworking pro Olomouc, možnost práce z domova) připravený Janou Čukovou a Ivanou Herzogovou z občanského sdružení InternetPoradna [36]. Na příkladu konkrétního regionálně zaměřeného projektu autorky uvedly obecné informace o teleworkingu jako práci prováděné na dálku prostřednictvím komunikačních a informačních technologií a o jejích výhodách a nevýhodách pro postižené a také dílčí zkušenosti z průběhu projektu (např. výsledky průzkumu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli na Olomoucku, závěry o nutných specifikách školení a kurzů práce s komunikačními a informačními technologiemi, které musejí být v případě postižených velmi individuální a „zpomalené“, o typech prací, které lze formou teleworkingu vykonávat atd.).

Příspěvek autorek Martiny Chmelové a Veroniky Štěpánkové z občanského sdružení Alfa Human Service [37], nazvaný Příprava pečujících osob na vstup na trh práce, představil konkrétní příklad „péče o pečující“. Jmenované občanské sdružení se od roku 2000 věnuje především pomoci osobám pečujícím o zdravotně postižené děti a v rámci vzdělávacích aktivit od roku 2005 realizuje projekt zaměřený na „vzdělávání a praxi osob pečujících o závislého rodinného příslušníka“ a určený pro klienty (převážně klientky-matky postižených dětí) z Prahy. Byla představena koncepce specifických pětiměsíčních kurzů počítačové gramotnosti spojených s aktivní péčí o pečující: opět přiměřené tempo výuky, velmi individualizovaný přístup, starost o upevnění pracovních návyků – až po ohlídání dětí v době, kdy matka navštěvuje kurz. Byl zdůrazněn aspekt psychohygieny a prevence syndromu vyhoření u osob, které jsou kromě znevýhodnění na trhu práce dlouhodobě vystaveny psychické zátěži a stresu spojenými s dlouhodobou péčí o rodinného příslušníka.

Problému pečujících se týkal také příspěvek Jaroslava Wintera (sdružení BMI) s názvem Qualified Care, profesionalizace rodinné péče o lidi trpící roztroušenou sklerózou. Jde o stejnojmenný mezinárodní projekt (v rámci evropského programu Leonardo da Vinci - za ČR se ho účastní právě sdružení BMI), vycházející vstříc lidem, kteří kvůli péči o nemocného v rodině potřebují získat specifické znalosti o roztroušené skleróze z medicíny, ale také poznatky z oblasti psychologie, fyzioterapie a ošetřovatelství. Cílem projektu je vytvořit (do podzimu 2006) výukový multimediální nástroj (DVD), který doplní tištěná příloha a webové stránky. Více o projektu viz http://www.qualifiedcare.net/ [38], popř. http://www.brezen.cz/ [5].

Projekt SKOLANET, na jehož financování se podílí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, představila Adéla Kolouchová v příspěvku Chráněná ICT pracoviště a komunikátor Deep 1. Předvedla mobilní zařízení (komunikátor Deep 1 [39]) pracující s Morseovou abecedou převáděnou na text a schopné zajistit interaktivní komunikaci s postiženým, a to i u osob, jejichž hybnost je velmi omezena – ke komunikaci je možné použít např. jen dech.

Dagmar Rýdlová referovala o produktu Jazyky bez bariér - unikátním multimediálním programu pro výuku cizích jazyků, určeném k výuce dětí postižených dyslexií. Program umožňuje, aby se děti i vyučující dále podíleli na tvorbě této pomůcky. Chvályhodný je záměr zpřístupnit program prostřednictvím internetu (zatím existuje školní licence; po dobu jednoho měsíce od konání konference INSPO je program též volně ke stažení na http://www.jazyky-bez-barier.cz/ [40]), jakož i plán vytvořit online veřejnou knihovnu příspěvků vyučujících a mezioborový slovník termínů z různých oblastí postižení.

Jaroslav Hrubý z Federace rodičů a přátel sluchově postižených (FRPSP) se v příspěvku Tiché vzdělávání – E-learningové vzdělávání neslyšících mj. zamýšlel nad možnostmi šíření již vytvořených a prověřených kurzů a metodik. Připomněl již realizovaný mezinárodně úspěšný projekt Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící. V jeho rámci vzniklo 31 tištěných učebnic ve čtyřech jazycích, 16 CD-ROM a 1 videokazeta, ve čtyřech národních znakových jazycích byla vytvořena terminologie pro oblast výpočetní techniky, internetu, webových stránek a typografie. Vytvořený kurz počítačové typografie získal několik ocenění na 4. ročníku mezinárodní soutěže e-Learning v Hradci Králové a v roce 2004 postoupil mezi nejúspěšnější projekty v historii evropského programu Leonardo. Čtyři studenti z devíti zúčastněných složili zkoušky ze všech sedmi modulů ECDL (zřejmě jako první neslyšící v Evropě) a jsou schopni získané znalosti ve znakové řeči předávat a skutečně učit další postižené. Kurzy v původní podobě bohužel nelze z finančních důvodů opakovat, i když o to neslyšící žádají. Možné řešení je ve zpřístupnění učiva formou e-learningu - na CD/DVD a „alespoň v menším rozsahu“ i na internetu. Na nezbytnou modifikaci kurzů, výběr programových nástrojů, přípravu příslušných textů a videovýkladů se proto v občasné době soustřeďuje projekt „Tiché vzdělávání“ podporovaný MPSV a Evropským sociálním fondem.

Pilotní projekt E-learning pro sluchově postižené žáky představila Helena Burianová ze sdružení Labyrint Brno [41]. Jde o projekt vzdělávání na dálku pomocí internetu, a to v oblasti českého jazyka, počítačové a informační gramotnosti i sociálních dovedností. Vlastní vzdělávání začne v červnu 2006. Také tento projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem (MPSV ČR).

Závěrečné jednání v plénu

V rámci závěrečného jednání v plénu nejprve vystoupil Vratislav Kelga (Chip [42]) s příspěvkem Jak ušetřit na internetové telefonii. Jako internetovou telefonni označujeme obecně jakýkoliv druh telefonování, kde se hlas přenáší přes datové linky ethernetu/internetu. Může se jednat o volání mezi dvěma počítači, mezi počítačem a veřejnou telefonní sítí, mezi IP telefonem a osobním počítačem či mezi IP telefonem a veřejnou telefonní sítí. Mezi výhody volání přes internet patří cena (volání je zdarma nebo za nízký poplatek), možnost bezplatného vyzkoušení, využívání pokročilých služeb, neexistence geografického omezení, vyšší kvalita hovoru (při dobrém připojení), velká konkurence operátorů a široká nabídka kvalitních IP telefonů. Mezi nevýhody se naopak řadí náročnost na kvalitu internetového připojení, nezanedbatelné pořizovací poplatky (v případě IP telefonu), dále nutná základní znalost informačních technologií při instalaci a vyšší náchylnost k chybám. V závěru příspěvku byla předvedena praktická ukázka internetové telefonie, kdy z jednoho osobního počítače bylo uskutečněno volání na druhý počítač pomocí programu Skype [43]. Vzhledem k nutnosti použít v konferenční místnosti bezdrátové (WiFi) připojení k internetu však v tomto případě nebylo dosaženo optimální kvality spojení.

Mgr. Roman Herink (Zlín) následně představil projekt informačního průvodce pro osoby s postižením ve Zlínském kraji. Zatímco v roce 2003 byla sbírána data o stavu přístupnosti budov sloužících veřejnosti a v roce 2004 byla mapována sjízdnost komunikací, v roce 2006 probíhá od 26. února sbírání dat o přístupnosti turistických atrakcí.

Zuzana Pavlasová (Centrála IT) původně měla v závěru vystoupit s příspěvkem Výhodná nabídka IT pro neziskové organizace, na konferenci však nedorazila, obsah jejího plánovaného vystoupení proto ve stručnosti na základě prezentace přetlumožil Jaroslav Winter, který se rovněž ujal slavnostního ukončení letošní konference.