V jevíčské knihovně
První, čeho jsem si všiml, když jsem se dostal na nové stránky knihovny v Jevíčku [4], bylo neobvyklé logo. Neobsahuje totiž kresbu knihy, jak je u většiny log českých knihoven zvykem, ale zástupce živočišné říše. Není to však ani moudrá sova, kterou můžeme vidět v logu soběslavské knihovny [5] (v tomto případě oblečená dokonce do školní uniformy) či knihovny v Orlové [6], ani chytrá kmotra liška, kterou v logu semilské knihovny [7] ztvárnil malíř Miloslav Jágr. Je to kupodivu motýlek, jako by i on byl představitelem vzdělanosti či jako by se jevíčská knihovna specializovala na lepidopterologii. To by však musela mít ve svém fondu aspoň Encyklopedii motýlů jako kopřivnická knihovna [8], což její katalog od firmy Clavius [9] popírá. Ale abych nebyl příliš protivný a neriskoval, že přívrženci jevíčské knihovny ohodnotí tento článek nedostatečnou, přidávám hned pochvalu. Logo s motýlkem je po grafické stránce totiž docela zdařilé a zapamatovatelnější než některá abstraktní knihovní loga včetně loga Městské knihovny v Praze [10].
Nebylo to však jen logo knihovny, které mne na stránkách upoutalo. Byl to i "vozíčkářský" piktogram v levém dolním rohu hlavní stránky upozorňující tělesně postižené na bezbariérový přístup. Je všeobecně známý a porozumí mu i ten, kdo nemluví česky. Odpadá tak nutnost bezbariérový přístup složitě popisovat, což si na rozdíl od jevíčských knihovníků neuvědomili bruntálští knihovníci [11] a piktogram na svých stránkách neužili.
Nápisy na úvodní stránce Hlavní nabídka, O knihovně, Katalog, Střípky a Doporučujeme již tak neobvyklé nebyly. Do Hlavní nabídky byly zařazeny podnabídky Úvod, Aktuality, Historie. Aktuality zvaly na dvě literární akce a na kurz počítačové gramotnosti pořádaný pod záštitou Ministerstva informatiky. Docela by mne zajímalo, kdo bude v Jevíčku školitelem, protože jsou sice již známy výsledky grantu MI NPGG [12], ale nezdá se mi, že by uspěla nějaká instituce z Jevíčka či z jejího okolí.
V podnabídce Historie jsem ocenil, že knihovna archivuje akce za posledních šest let. Z jejích stránek jsem se tak dozvěděl, že v r. 2000 knihovna uspořádala vernisáž Vladimíru Komárkovi a že od té doby zorganizovala desítky výstav. V této podnabídce jsem se dočetl mnohé i z historie města. Bylo by logičtější, kdyby do této podnabídky byly zařazeny staré fotografie Jevíčka, které jsou dnes v podnabídce Fotogalerie v nabídce O knihovně. Jako osoba, která dosud toto město nenavštívila, mi pohlednice bez popisků nic neříkaly. Možná že jevíčským rodákům je jasné, co fotografie znázorňují, ale já bych přivítal podobné řešení, jaké zvolili v Mostech u Jablunkova [13].
Nabídka Střípky naproti tomu ve mě zanechala dobrý dojem. Zveřejnění notového záznamu „písničky pro dobré ráno“ je užitečný nápad, ale jako knihovník bych dal přednost nějaké melodii opěvující knihovnu a ne jen Jevíčko. Chápu, že píseň z finského webu [14] se jevíčským knihovníkům nehodila, protože se v ní zpívá, že služby v knihovně jsou bezplatné. (Mimochodem, na webu knihovny jsem nikde nenašel ceník!) Ale odkázat na píseň ze serveru na podporu výuky [15] by nebylo na škodu. Sice je v angličtině, ale melodii má chytlavou a popisuje situaci, která může nastat i u nás. Vždyť se v ní zpívá, že v televizi je nudný program, a proto jdu do knihovny…
Kdo si pročte podnabídku Místopis osobností, bude překvapen, kolik známých osob se narodilo, žilo nebo zemřelo v Jevíčku. Bohužel do biografie profesora Cejpka bude nutné připsat, že zemřel na konci loňského roku.
Zklamán jsem byl po prohlídce poslední nabídky se slibným názvem Doporučujeme. Obsahovala totiž pouze dvě podnabídky. V první byl jen odkaz na stránky města, v druhé bylo odkazů více, ale převládaly odkazy na knihovny. Čím blíže k Jevíčku knihovna leží, tím větší je šance, že bude adresa jejího webu na stránkách zmíněna. Naprázdno tak odchází krajská knihovna v Pardubicích, ač určitě přiděluje jevíčské knihovně prostředky na regionální funkce. Navíc uvedená adresa Reguly Pragensis www.ecn.cz [16] již není funkční, nyní platí http://regula.ecn.cz/knihovna.htm [17].
Ale abych jen nevytýkal. Pokud se někdo chce zasmát, nemusí čekat na konec roku, až se objeví další Klementýnum Dementýnum v silvestrovském čísle Ikara. Na stránkách knihovny v Jevíčku je totiž podnabídka nazvaná A přece se vždycky domluvíme obsahující humorné dotazy návštěvníků jevíčské knihovny.