Na letošním mezinárodním kongresu IFLA v Oslu a na následující cestě po dalších norských městech a knihovnách jsem se snažila se střídavými úspěchy souběžně sledovat a zvládat několik okruhů:

• řízení bibliografické sekce IFLA a její předání novému vedení,
• bibliografické podchycení elektronických (zejména online) zdrojů,
• tvorba elektronických bibliografií,
• trvalá ochrana a zpřístupnění publikovaných digitálních a digitalizovaných dokumentů,
• portály, online katalogy, souborné katalogy a jejich vzájemné souvislosti,
• novostavby a rekonstrukce knihoven.

Podchytit šest různorodých tematických okruhů do hloubky v rámci jednoho krátkého příspěvku není možné, proto se u každého okruhu omezím na krátký souhrn a navigaci k doplňujícím materiálům pro zájemce o další podrobnosti.

Řízení bibliografické sekce IFLA a její předání novému vedení

V letošním roce mi vypršel čtyřletý časový mandát pro řízení sekce (dle pravidel IFLA maximálně 2x2 roky) i pro členství v ní (dle pravidel IFLA maximálně 2x4 roky). Kromě řízení prvního jednání stálého výboru Bibliografické sekce bylo třeba zajistit řádný průběh volby nového vedení sekce (předseda sekce, sekretář, pokladník a informační koordinátor) a předání řízení sekce novému vedení. Novou předsedkyní Bibliografické sekce se stala Unni Knutsenová z Oslo University College, sekretářem a pokladníkem v jedné osobě Beacher Wiggins z Library of Congress a informační koordinátorkou Claudia Wernerová z Deutsche Bibliothek. Jedná se o zkušený tým vynikajících odborníků, který nepochybně povede sekci v následujících letech velmi dobře.

K povinnostem odcházejícího vedení patří přednesení informace o činnosti sekce v uplynulém období v rámci veřejné prezentace Divize bibliografické kontroly. Jde o stručnou zprávu, která je dostupná na:

Division IV. - Bibliographic Control
IFLA Bibliography Section Activities [4]
[5] [6] [7]
BOHDANA STOKLASOVA, Chair, Bibliography Section (National Library of the Czech Republic, Prague, Czech Republic)

Fotografie z veřejné prezentace Divize bibliografické kontroly jsou dostupné na: http://jib-info.cuni.cz/foto/ifla2005/divopen/ [8].

Kromě stručné prezentace v rámci divize má každá sekce IFLA k dispozici vlastní dvouhodinový blok. Bibliografická sekce se již několik let snaží o to, aby její veřejný program i související publikace byly maximálně přínosné pro region, v němž se mezinárodní kongres IFLA koná. Zatímco program na loňském kongresu konaném v Buenos Aires byl věnován obecné tematice bibliografické kontroly v Latinské Americe (viz souhrn publikovaný v loňském Newsletteru sekce [9]), byl letošní program zaměřen na „horká“ témata bibliografické kontroly v Evropě, kterými jsou bezpochyby:

Bibliografické podchycení elektronických (zejména online) zdrojů a tvorba elektronických bibliografií

Veřejná prezentace Bibliografické sekce s názvem
National bibliography: new tools, new materials
obsahovala řadu příspěvků, které stojí za podrobnější prostudování. Celý blok uvedla srovnávací analýza evropských národních bibliografií zaměřená na zacházení s elektronickými zdroji:
IFLA survey on inclusion of electronic resources in national bibliographies [10]
[11]
BEACHER WIGGINS (Library of Congress, Washington D.C., USA)

Český překlad analýzy situace v Evropě a porovnání výsledků se situací u nás budou společně uveřejněny v příštím čísle časopisu Knihovna.

Hlavní řečník celého bloku John Byrum z Library of Congress se ve svém jako vždy vynikajícím příspěvku obecnějšího ladění zamýšlel nad změnami, kterými musí s ohledem na nový kontext a požadavky uživatelů projít online katalogy knihoven i národní bibliografie
Recommendations for urgently needed improvement of OPAC and the role of the National Bibliographic Agency in achieving it [12]
[13] [14] [15] [16]
JOHN D. BYRUM (Library of Congress, Washington D.C., USA)

Na příspěvek Christiana Lupovici z Bibliothèque nationale de France shrnující francouzské zkušenosti...
Web crawling: The Bibliothèque nationale de France experience [17] [18] [19] [20] [21]
CHRISTIAN LUPOVICI (Bibliothèque nationale de France, Paris, France)
...navázala Maja Žumer z University of Ljubljana, která je předsedkyní pracovní skupiny IFLA pověřenou přípravou doporučení pro národní bibliografie, informací o výsledcích i plánech pracovní skupiny:
Guidelines for (electronic) national bibliographies: work in progress [22] [23] [24] [25] [26]
MAJA ZUMER (University of Ljubljana, Ljubljana, Slovenia).

Fotografie z veřejné prezentace Bibliografické sekce jsou dostupné na samostatných stránkách [27].

Trvalá ochrana a zpřístupnění publikovaných digitálních a digitalizovaných dokumentů

V souvislosti s koordinací přípravy Koncepce trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR do roku 2010 mne samozřejmě velmi zajímala i tato problematika. Aliance IFLA a ředitelů národních knihoven pro bibliografické standardy (IFLA/CDNL Alliance for Bibliographic Standards - ICABS) zvolila za hlavní téma své veřejné prezentace na mezinárodním kongresu IFLA 2005 v Oslu Zajištění přístupu k digitálním sbírkám, což dokazuje, že se jedná o téma, které „hýbe“ současným knihovnickým (a nejen knihovnickým) světem. Veřejná prezentace ICABS pokryla velmi kvalitními příspěvky problematiku platných i rodících se standardů v oblasti ochrany a zpřístupnění digitálních dokumentů a také přinesla souhrnné informace o projektech probíhajících v různých zemích světa. V následujícím textu se zcela záměrně omezím pouze na výčet příspěvků bez dalšího komentáře pro ty, kteří si chtějí příspěvky přečíst ihned v některém z uvedených jazyků. Během měsíce ledna však vyjde většina z uvedených příspěvků v časopise Knihovna v podobě téměř kompletních českých výtahů s komentářem Matina Vojnara (problematika standardů) a mým (národní projekty). Mezinárodní kontext vytváří širší rámec pro Koncepci trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR do roku 2010, která bude publikována v témže čísle časopisu Knihovna.

Maintaining access to digital collections

• Opening of the session
  RENATE GÖMPEL (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt am Main, Germany)
• Getting started: what needs to be in place to maintain access to digital collections [28]
  [29] [30]
  PAMELA GATENBY (National Library of Australia, Canberra, Australia)
• Preservation Metadata Standards for Digital Resources: what we have and what we need [31]
  [32] [33]
  SALLY McCALLUM (Library of Congress, Washington D.C., USA)
• Emerging Standards in digital preservation [34]
  [35] [36]
  INGEBORG VERHEUL (The Royal Library, The Hague, Netherlands)
• Nestor and KOPAL - Two national initiatives to ensure long-term accessibility of digital documents in Germany [37]
  [38] [39]
  REINHARD ALTENHÖNER (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt am Main, Germany)
• Collaboration in archiving in the UK [40]
  [41] [42]
  CAROLINE BRAZIER (British Library, London, UK)
• Web archives long term access and interoperability: the International Internet Preservation consortium activity [43]
  [44]
  CATHERINE LUPOVICI (Bibliothèque nationale de France, Paris, France)

Portály, online katalogy, souborné katalogy a jejich vzájemné souvislosti

Problematika portálů, online katalogů, souborných katalogů a jejich vzájemných souvislostí mne zajímá s ohledem na Jednotnou informační bránu, oborové informační brány, Souborný katalog ČR a rodící se sdílenou katalogizaci v rámci Souborného katalogu ČR. Příjemným důkazem, že náš projekt Jednotné informační brány patří k projektům mezinárodně uznávaným, je skutečnost, že v této oblasti jsem nejela do severských zemí (poznámka: v návaznosti na konferenci IFLA v srpnu Norsko, v listopadu Finsko [45]) zkušenosti získávat, ale předávat. Uvedené země nedávno implementovaly pro budování svých knihovních portálů stejné programové vybavení (MetaLib a SFX) jako před několika lety Národní knihovna ČR (NK) ve společném projektu s Univerzitou Karlovou v Praze (UK). Kolegové ze severských zemí navštívili v uplynulých letech NK i UK, nyní pozvali zástupce NK i UK na návštěvu norských a finských (národních a univerzitních) knihoven. V Norsku jsme navštívili univerzitní knihovny v Oslu, Trondheimu a Bergenu. Implementace programů MetaLib a SFX je zde teprve v začátcích, ale na jednotlivých univerzitách jsme se setkali s velmi kvalitními odborníky ve vedení fakultních knihoven i celých univerzitních knihoven. Jejich vysoká odbornost, dobře organizovaná spolupráce a řádově jiné finanční možnosti v porovnáni s naším projektem Jednotné informační brány, který musí každoročně bojovat o přežití v rámci programu VISK, přinesou nepochybně v dohledné době kvalitní výsledky v našich podmínkách těžko dosažitelné. Zajímavá byla i návštěva centra Bibsysu v Trondheimu. Fungování sdílené katalogizace stejně jako podpora, kterou Bibsys poskytuje norským knihovnám, je z našeho pohledu impozantní. Přesto jsme vyslechli od ředitelů univerzitních knihoven řadu kritických poznámek na pomalý a drahý vývoj celého systému, nedostatečnou flexibilitu, problematickou kompatibilitu a „bezešvou“ napojitelnost tohoto přece jen proprietárního systému na ostatní subsystémy současného velmi dynamického informačního prostředí a trhu.

Novostavby a rekonstrukce knihoven

V době konání kongresu IFLA ještě nebyla dokončena knihovnická část stavebního programu novostavby NK na Letné a návštěva několika norských (zejména univerzitních) knihoven nepochybně přispěla k jeho zkvalitnění.

V Oslu jsem navštívila nově rekonstruovanou Národní knihovnu, která mne ovšem příliš nenadchla. Zde jsem si uvědomila, jak nelehkým úkolem je rekonstrukce historické budovy s již zaběhlým provozem. Vzhledem k poměrně velké přístavbě (již druhé) jsem očekávala přesunutí řady administrativních činností „dozadu“ do přístaveb a vyčlenění většiny prostor v přední historické části knihovny pro uživatele. I po rekonstrukci ale zůstává pro uživatele přístupná jen část budovy.

[46]

Z mnoha míst je velmi dobře vidět do kanceláří, takže uživatel má často nepříjemný pocit nevítaného vetřelce v administrativní budově. Nepříliš zdařilá a místy násilná je kombinace moderních a historizujících prvků v budově.

[47]

[48]

I když zde najdeme i místa velmi hezká, celek nepůsobí harmonicky a přívětivě.

[49]

Je možné, že jsem byla příliš přísným kritikem rekonstruované budovy norské Národní knihovny po návštěvě zdejší Univerzitní knihovny, která mne zaujala (kromě celkového příjemného řešení a funkčního i hezkého dřevěného nábytku) zejména svým napojením na sousední park. Propojení s parkem zabudované v našem teoretickém konceptu jsem zde viděla ve formě nádherné praktické ukázky.

[50]

[51]

[52]

Velmi inspirativní zkušeností byla návštěva několika norských studijních center v Oslu, Trondheimu a Bergenu. Studijní centra jsou vlastně moderními univerzitními knihovnami. Klasické univerzitní knihovny s malým procentem otevřených výběrů a expedicí z uzavřených skladišť do studoven a s nedostatkem otevřeného prostoru na jedné straně i soukromí na straně druhé zde v 90. letech prošly hlubokou krizí provázenou prudkým poklesem návštěvnosti knihoven. Kromě uzavření a/nebo sloučení řady knihoven byla důsledkem rozsáhlá analýza příčin i přání uživatelů. Výsledkem je koncept studijních center (learning centers) nabízejících kromě klasických knihovnických služeb (vázaných na fondy knihovny umístěné většinou ve volných výběrech i na externí zdroje) příjemné prostředí pro celodenní pobyt, setkávání a týmovou práci. Příjemné a dobře zásobené i vybavené kavárny a restaurace jsou zde stejně samozřejmé jako zóny určené pro relaxaci a pocit volnosti v otevřeném prostoru.

[53]

[54]

[55]

[56]

[57]

Pro týmovou práci jsou k dispozici nejen částečně oddělené prostory s protihlukovými stěnami zakomponované ve volném prostoru, ale i zcela uzavřené prostory s variabilní velikostí i vybavením.

[58]

[59]

[60]

Studijní centra přinesla prudký nárůst návštěvnosti. Zájem o ně roste a namísto nedávného uzavírání knihoven jsou budována a otevírána centra nová. Fotografie z již otevřených a fungujících studijních center jasně dokumentují, že se zde uživatelé cítí dobře. Podařilo se mi dostat se i do studijních center zcela nových a ještě neotevřených – odsud pocházejí fotografie prozatím prázdných prostor.

Velmi zajímavým příkladem na závěr a možná i inspirací pro některé české knihovny je univerzitní knihovna v Bergenu. Před cestou po norských knihovnách jsem se samozřejmě snažila v rámci přípravy získat maximum informací od kolegů z různých českých knihoven, kteří již jednotlivé instituce navštívili. Knihovna v Bergenu mi nebyla doporučena s ohledem na to, že se jedná o nezajímavou klasickou knihovnu. Tato původně nezajímavá knihovna však byla zcela nedávno transformována v krásné a moderní studijní centrum (méně využívané dokumenty jsou umístěny v podzemí, z původních uzavřených skladišť se staly volné výběry a probouráním klasických studoven vznikl příjemný volný prostor uprostřed) a jen obvodový plášť a několik dalších míst připomínají původní budovu ze 60. let.