Konference Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

3 comments

Autoři:

Vydání:

2006, ročník 10, číslo 1 [2]

Rubrika:

Ve dnech 22.-23. 11. 2005 proběhla v Olomouci zásluhou místní Vědecké knihovny (VKOL) již 14. konference k historickým a vzácným fondům s podtitulem Architektura knihy (forma, obsah a jejich tvar) [4]. Program [5] byl více než bohatý a nabízel široké pojetí témat prostřednictvím 17 referátů. Konferenci zahájila ředitelka VKOL Ing. Hana Študentová, první den moderoval Mgr. Rostislav Krušinský. Po prvním referátu Mgr. Papajíka, PhD., si jistě každý z účastníků kladl otázku, co by mohla zmanenat tajemná zkratka KGSC ve vzácném rukopisu VKOL. Následoval referát Mgr. Petera Sabova o knižních miniaturách v knižních fondech (Ing. Jan Štefan, který měl mít referát, se omluvil). P. Sabov upozornil na výstavu knižních miniatur z fondů Slovenské národní knihovny v Martině, která probíhala do konce roku 2005 ve Starém Smokovci. Mgr. Jindra Pavelková, která pracuje v knihovně klášteru Rajhrad, povyprávěla o výzdobě moravských tisků raného novověku právě z tohoto významného kláštera a také o složení fondu a o moravských tiskárnách. Další referát přednesl jeden z iniciátorů konference PhDr. Václav Pumprla, který pojednal o knihopisných autorech z místopisného hlediska, přičemž uvedl zajímavé statistiky k autorům knihopisu. Mgr. Igor Zmeták přiblížil exotické kultury v knihách ze 2. poloviny 17. a začátku 18. století. Referát dr. Vincence Streita se zabýval knihou jako zdrojem informací, jak v historickém, tak i současném pojetí. Ing. Jan Čejka spolu s Mgr. Jiřím Glonkem a Mgr. Lubomírem Novotným přiblížili digitalizaci map z fondu VKOL firmou Elsyst Engineering. Zajímavý referát o knihovně olomouckého biskupa Bohuše ze Zvole přinesl Mgr. Petr Elbel z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Trošku netradiční pohled na propojení architektury českého kubismu a knižní kultury ve svém referátu přinesla Mgr. Hana Bartošová. Doc. PhDr. Libuše Spáčilová informovala o odrazu starých českých slovníků v tzv. Trialogu Maxmiliána I. Porovnání významu slov v různých starých slovnících s Trialogem donutilo účastníky zapřemýšlet nad vývojem některých slov v historii. Tím byla završena přednášková část prvního dne konference (v programu uvedený referát Pavla Muchka o fondu bibliofilií v Knihovně Národního muzea se nekonal) a následovala prohlídka nové budovy VKOL v Bezručově ulici 3, kde ředitelka knihovny Ing. Študentová umožnila exkurzi a odborní pracovníci informovali o jednotlivých odděleních. Mnohé z nás napadlo „Kam s ní ?“ po informaci, že každý rok přibývá do této knihovny 750 metrů knih. Na závěr účastníky čekalo bohaté občerstvení, při kterém byl čas na neformální povyprávění, i když i tento čas velmi byl často zaměřen na pracovní záležitosti. Následujícího dne pokračovala konference přednáškou Doc. Dr. Milady Pískové o formálních proměnách současné knihy, ve které se přednášející zmínila o tradičním problému - klasická kniha versus elektronické vydání. Mgr. Lenka Baručáková se ve svém příspěvku zabývala vývojem novověkých liturgických rukopisů z fondů MZK Brno. Dr. Bartůšek poskytl ve své přednášce informace o barokním a klasicistním školství a učebnicích a o některých zajímavých aspektech uváděné doby. O díle Josefa Kabrdy v souvislosti s Napoleonem v Egyptě informoval PhDr. Jiří Procházka, CSc. Autor tohoto textu se ve svém referátu zabýval méně tradičním pohledem na některé knihy ze zámecké knihovny v Kroměříži. Následovala diskuse k celé konferenci, ve které své zhodnocení a připomínky přednesl Dr. Pumprla; PhDr. František Hýbl, ředitel Muzea J. A. Komenského v Přerově, upozornil na možnost koupě knihopisu, obsahujícího moravské autory. Po oficiálním ukončení konference byla ještě možnost zhlédnout expozici „Italská kresba 17. století - Sbírka A. M. Lublinského ve Vědecké knihovně v Olomouci“ s odborným výkladem prof. Milana Tognera z Univerzity palackého v Olomouci. Doplnění konference o informace z historie umění bylo určitě vynikající a setkalo se s velkým zájmem účastníků. A co říci k hodnocení vlastní konference ? Jak mi odsouhlasil i další účastník konference, byla výborná a neměla prázdná místa. V případě nepřesností v referátech byly tyto nepřesnosti odstraněny či doplněny ve přátelské atmosféře, která provázela celou konferenci. Došlo také k navázání nových kontaktů a k seznámení s novými kolegyněmi či kolegy. Pokud mě přeci jenom něco zarazilo, byla to neúčast tradičních zástupců Národní knihovny. Ale celkově hodnotím konferencí jako velmi vydařenou a přeji vše „nej“ do dalších let.

Fotodokumentace z konference:

[6]