V srpnu letošního roku jsme měly možnost zúčastnit se satelitního meetingu konference IFLA [5] věnovanému dění kolem studie "Funkční požadavky na bibliografický záznam" (FRBR) [6].

Konference se konala ve dnech 11. - 12. 8. 2005 v malém městečku Järvenpää [7] asi 50 km vzdáleném od Helsinek. Díky účasti největších osobností světové katalogizace se jednalo o výjimečnou příležitost pro získání nejnovějších poznatků v této oblasti. Odborný program byl doplněn nabídkou exkurzí po knihovnách v Helsinkách a jejich okolí.

Finské moderní knihovny jsou krásné, vzdušné budovy, s interiéry obloženými dřevem. Takovou budovou je například Hollola Public Library [8]. Interiér knihovny je otevřeným prostorem, který je podle potřeby dělen závěsy nebo pojízdnými regály s knihami. Toto operativní uzavírání je využíváno při konání programů v oddělení pro děti nebo při omezeném provozu knihovny, kdy zůstává přístupná čítárna denního tisku. Jediným trvale uzavřeným prostorem, i když pouze skleněnou stěnou, je místnost pro hru na hudební nástroje. V době naší návštěvy zde dvě dívky pilně cvičily čtyřručně na piano. Novým standardem ve všech navštívených knihovnách jsou samoobslužné pulty pro výpůjčku a vracení dokumentů. Jako alternativa zůstává možnost vypůjčit si dokument za pomoci knihovníka, ale většina uživatelů dává přednost "samoobsluze". O tom, že jejich transakce proběhla v pořádku, jsou ubezpečeni vytištěním stvrzenky.

Ve všech veřejných knihovnách, které jsme navštívily, nás zaujala skladba dokumentů nabízených čtenářům - knihy jsou téměř ve stejném poměru k DVD, CD-ROM nebo videokazetám. To vše je přístupné ve volném výběru, registrovaní čtenáři mají možnost si přehrávat hudbu i film. Obecně nízká kriminalita, příslovečná pro severské země, umožňuje knihovnám maximální zpřístupnění s relativně (alespoň z našeho pohledu) malým počtem pracovníků sledujících počínání čtenářů.

Speciální kategorií mezi navštíveným knihovnami představovala CELIA Library for Visually Impaired [9]. CELIA je kulturním střediskem pro různé typy služeb určené zrakově postiženým. Věnuje se vlastní nakladatelské produkci, včetně výroby knih-hraček a audionahrávek knih. Zabezpečuje výpůjčky pro celé Finsko. Ve skladu jsou v kompaktních regálech uloženy dokumenty ve speciálních obalech pro trojrozměrné objekty, kazety, CD-ROM, v budově je zaveden hmatový informační systém. Katalog knihovny využívá finský software PallasPro [10] a zobrazení záznamů v OPACu je v souladu s doporučeními pro zobrazování v intencích studie FRBR (Guidelines for Online Public Access Catalogue (OPAC) Displays [11] - online dostupný draft z roku 2003, v letošním roce vyšla konečná verze tohoto materiálu IFLA).

Příkladem knihovny umístěné v historické budově je Rikhardinkatu Library [12], městská knihovna Helsinek. Součástí této knihovny je artotéka, kde jsou umístěny obrazy a další drobná umělecká díla současných umělců. Díla nabízená v artotéce poskytují přímo tvůrci a artefakty je možné si na určitou dobu pronajmout. Cenu pronájmu určuje autor díla. Pokud se uživateli umělecké dílo zalíbí, je stanovena i cena, za kterou si může obraz koupit. Knihovna tuto službu provozuje neziskově, veškeré finance takto získané dostává umělec.

Odborný program konference [13] lze rozdělit na příspěvky, které informovaly o dalších krocích pracovní skupiny IFLA pro FRBR (Funkční požadavky na bibliografický záznam) a FRANAR (Funkční požadavky na autoritní záznam [14], v letošním byl zveřejněn konceptuální model pro jmenné a korporativní autority). Tyto studie jsou reakcí na změnu prostředí knihovních katalogů, která nastala po nástupu síťových technologií internetu a integraci více typů dokumentů do fondů knihoven. Uspokojivé pro nás bylo, že dosavadní české projekty, např. soubor národních autorit NK ČR, jsou koncipovány natolik progresivně, že jsou v souladu s navrženými koncepcemi. Překvapivé pro nás bylo, že žádný z přednášejících neprezentoval práci Britské knihovny v oblasti rozvoje studií FRBR a FRANAR. Také bohužel nezazněly žádné zprávy týkající se pokroků v definování Standard Autority Data Number (ISADN). Domníváme se, že identifikace na bázi ISADN by výrazně pomohla kooperativním projektům pro sdílení autoritních záznamů.

Studií FRBR a FRANAR se přímo týkaly tyto příspěvky:

• B. B. Tillett: Bibliographic universe created by FRBR a FRANAR [15]
  Komplexní úvod do studie FRBR s nastíněním plánovaných aktivit.
• T. Delsey: Modeling Subject Access [16]
  Prezentace grafického modelu FRANAR a připravovaného modelu FRSAR (Funkční požadavky na předmětový autoritní záznam).
• S. H. McCallum: MARC 21 meets FRBR [17]
  Mapování elementů FRBR vůči jednotlivým polím MARC21.
• S. H. McCallum: The FRBR Tool of the Library of Congress [18]
  Prezentace volně dostupného softwaru pro zobrazování dat uložených ve formátu MARC21 podle doporučení studie FRBR.

Další část příspěvků se zabývala grafickým rozhraním OPAC v intencích studie FRBR. Ze všech příspěvků vyplývalo, že pro kvalitní zobrazení je nutné, aby data uložená ve strukturách katalogu plně odpovídala formátu MARC21, včetně vazebních a selekčních polí. Katalogy, které nejsou stavěny na tomto principu, musí při konfigurování podle FRBR vytvářet velmi složitý konverzní model.

• G. Patton: FRBR Activities at OCLC [19]
  Prezentace katalogu OCLC FirstSearch, služby integrované do služby vyhledávače Google "Find in a library".
• T. Aalberg: From MARC to FRBR - a case study in the use of the FRBR model on the BIBSYS database [20]
  Projekt testu zobrazování v intencích FRBR narazil v případě BIBSYS na zjednodušený model formátu MARC bez vazebních polí.
• E. T. Jepsen: Structuring the Catalogue according to FRBR user task: Collocation and linking [21]
  Výsledky dánského projektu lze již najít na internetu v OPACu Biblotek.DK [22].
• Ch. Magliano: Metadata in relation to FRBR [23]
  Italský projekt mapující formáty metadat vůči strukturám FRBR.
• J. Bazuzi: Software Virtua [24], VTLS
  Prezentace komerčního softwaru pro OPAC zobrazujícího bibliografické záznamy podle doporučení FRBR.

Třetí část příspěvků se zaměřovala na projekty orientované na uživatele a organizaci informací obecně, tedy projekty související myšlenkově se studií FRBR, ale nepodléhající zcela jejím doporučením:

• J. Kekäläinen: To the basics: is it possible to organise all information
  Zamyšlení nad organizací zvukových a obrazových informací, které nelze slovně popsat, a přesto je třeba je organizovat.
• P. le Boeuf. To the basic: is it possible to organise all information? [25]
  Obecné zamyšlení nad (ne)možností organizace všech informací jako ideálu knihovnického světa. Prezentace možností alternativního zpřístupnění knihovních katalogů - formou myšlenkových map, internetových vyhledávačů apod. Velmi mne zaujala prezentace grafického rozhraní OPACu AcquaBrowser Library realizovaného nizozemskou firmou Medialab Solution BV [26].
• E. Lounasvuori: Case "Citizen`s Gateway to Information", the Finnish library portal for information search, based on the ideas of the semantic web.
  Prezentace finského metavyhledávacího portálu kombinujícího vyhledávání předmětu v prostředí volného webu a knihovních zdrojích.
• M. Zumer: FRBR as User`s Model [27]
  Prezentovala výzkum vyhledávání uživatelů ve veřejné knihovně - selekční prvky, obratnost při vyhledávání, úspěšnost vyhledávání apod. - a výsledky informačního rozhovoru s uživateli, kteří dávali tipy na možné zlepšení elektronického katalogu. Ne vždy jsou výsledky těchto doporučení v souladu se studií FRBR.
• S. Havu: Bibliotheca Universalis [28], the creation of Conrad Gessner [29] (Gesner) 1516-1565, Father of Bibliography and Monster of Science
  Závěrečný příspěvek věnovaný osobnosti a odkazu Konráda Gesnera.

Během naší cesty se nám podařilo získat mnoho informačního materiálu o finském knihovnictví i o problematice semináře. Případné zájemce o tyto dokumenty prosíme, aby se na nás obrátili a domluvili se s námi na jejich zpřístupnění.