Před časem jsme v rámci série článků o elektronických zdrojích psali [4] o projektu Wikipedie [5] - online encyklopedie vznikající spontánně, díky komunitě dobrovolných přispěvatelů-editorů. V následujícím článku se dotkneme hned dvou projektů, které jsou Wikipedii velice podobné, jsou velice mladé a navíc se oba pohybují v našem oboru. Jde o:

• LISWiki.com [6], wiki [7] pro obor knihovnický a informační (Librarianship and Information Science Wiki) a
• Library Success: A Best Practices Wiki [8], "praktická oborová wiki".

Základní fakta

LISWiki byla spuštěna ke 30. červnu tohoto roku, tedy zhruba před třemi měsíci. Používá volně stažitelný software pod GPL (GNU General Public License) [9] zvaný MediaWiki [10]. Vychází ze stejné myšlenky jako již zmíněná Wikipedie, tj. jejím cílem je vytvořit (v tomto případě oborovou) encyklopedii, která bude zdarma, bude online a jejíž obsah bude vytvářen a upravován "samovolně" zájemci, uživateli-editory, lidmi "z oboru". Další pozadí vzniku projektu, jeho poslání a mnohé další je možno nalézt v následujícím anglickém článku z oborového [11]e-zinu [12] ExLibris od zakladatele LISWiki [11]Johna Hubbarda [13].

Druhý zmíněný projekt - Library Success: A Best Practices Wiki - vznikl shodou okolností ve zcela stejné době, používá stejný software a za jeho vznikem stojí Meredith Farkasová [14], která provozovala i letošní wiki konference American Library Association [15] v Chicagu, tzv. "ALA Chicago Wiki" [16]. I v tomto případě se lze o pohnutkách ke spuštění projektu dovědět více z článku, tentokrát v Meredithině blogu [17].

Z porovnání obou projektů je jasné, že každý míří poněkud jiným směrem - LISWiki se snaží opravdu "kopírovat" Wikipedii v tom, že nechává otevřené široké pole možností. Jediné omezení klade na obor a "encyklopedicitu", na strukturovanost hesel popisujících zvolenou oblast, ale obsah ponechává volný. Otázka multiplikace, vytváření "zbytečného menšího dvojčete", je zde dle mého názoru zbytečná, protože oborové ponoření do hloubky problémů a teorie je v rámci všeobecné encyklopedie typu Wikipedie zcela nemožné a nežádoucí.

Library Success se naopak snaží nasměrovat svůj obsah k vytvoření "kolekce úspěšných nápadů", nadsazeně řečeno. Snaží se propojit vědomosti a znalosti, které se v praxi osvědčily - nebo neosvědčily. Strukturu nevyužívá encyklopedickým způsobem, používá ji jako hypertextový rámec, který umožňuje napojení na interní strukturu danou v rámci projektu.

Oba projekty mají svůj potenciál a jistě si najdou "své uživatele", jak ukazuje např. příspěvek z e-mailové konference na Web4lib [18]. Vznik obou projektů také ukazuje, jak jeden obecný (softwarový) nástroj může sloužit více účelům.

Obecné zamyšlení pro zájemce

O co tedy obecně jde - v obou případech o snahu vytvořit korporativní dílo a (snad i "hlavně") pokusit se vyprovokovat "e-aktivitu" členů oboru a dialog - zde lépe řešeno "polylog". Je jisté, že "oborová komunita" existuje; konec konců - konference a setkání se konají po celém světě. Ale přímá aktivita spjatá s elektronickým prostředím se teprve probouzí.

Ano, jistěže existují mnohé elektronické časopisy, ale pouhé publikování na webu je jen paralelou k publikování v periodiku "klasickém". Šetří sice papír, umožňuje přistupovat k obsahu "odkudkoli", ale není nikterak interaktivní, není "komunitní". Samotné publikování nerozšiřuje řady zainteresovaných, aktivních členů oboru, pouze nabízí "záchytný bod", místo, kam se lidé stejného zaměření opakovaně vrací. Jestliže publikování v renomovaných časopisech je neustále pod zdržujícím "ochranným dohledem" redakce, musí nastoupit právě ti, kteří nehodlají na nic čekat - a tím se dostáváme k výše již zmíněným e-zinům a blogům, do kterých "ti aktivní" doslova "sypou" své příspěvky s důvěrou, že se "někde na druhé straně" najdou jiní, kteří je budou číst, které zaujmou, kteří budou reagovat. Nebo se obdobně plní e-mailové konference, ze kterých se bohužel jen málokdy dostane něco "ven", do praktického prostředí...

...nebo se prostě najdou tací, kteří nehodlají jen psát eseje, články, úvahy a e-maily, tací, kteří chtějí stimulovat aktivitu v oblasti základů oboru, v definičním prostředí fundamentálních kamenů, na kterých obor stojí - a to s vědomím, že tyto nelze jednoduše vytisknout na papír jediným kolektivem autorů a nechat ležet beze změny "k všeobecnému užití". Že jediná možnost, jak se dobírat k významům, je pokusit se tyto zformulovat, napsat - a nechat ostatní, aby opravovali, navrhovali, vyjádřili souhlas či nesouhlas. Jednoduše - aby se zapojili do tvůrčího bádání v prostředí tomu uzpůsobeném, v tomto případě ve virtuálním prostředí wiki. Pravda, vše probíhá na lingvisticko-definičním základě, pomocí strukturálních aspektů vzájemné (ne)provázanosti jednotlivých významů a témat, ale přesto se jedná o potenciálně plodnou a hlavně aktivní interakci, o vzájemné pečlivě zachycované virtuální potkávání a potýkání.

Závěr

Je těžké lobovat pro kolaborativní projekty jinak, než říci "vyzkoušejte". Otestujte obsah a pokud se vám nezdá či nelíbí, můžete celý projekt zavrhnout. Máte na to právo - ale zároveň máte možnost, úžasnou možnost, vyjádřit svůj nesouhlas, své připomínky a aktivně změnit to, co vidí a uvidí stovky, tisíce a možná ještě více lidí na celém světě. Koho by tato představa nefascinovala?

Dva oborové projekty jsou na úplném začátku své cesty. Nyní jsou primárně zajímavé pro anglicky mluvící oblast - zejména pro Ameriku, zemi, kde vznikly. Musí dokázat přežít období "dospívání", tj. čas, než počet uživatelů, editorů a příspěvků překročí kritickou mez, za kterou se lidé naučí přicházet, hledat a přidávat, jako tomu bylo u Wikipedie, která nyní zažívá velký boom, jak můžeme vidět v jejích rozsáhlých statistikách [19]. I přes nesmělé začátky se oba projekty mohou stát dobrým příkladem - a samozřejmě vítaným zdrojem informací.